V Trojské kotlině vznikne nový příměstský park, přesto roste tlak na zastavění zeleně v Praze

Zástupce iniciativy Proti-plotu přijal pozvání k účasti na setkání členů spolku „Příměstský park Trojská kotlina z.s.“ organizovaný radnicí MČ Troja.

Za MČ Praha 8 se setkání zúčastnil zakládající člen řídící rady a bývalý předseda komise životního prostředí, Mgr. Vít Céza. Za HMP zde hovořila koordinátorka projektu Ing. arch. Iva Schneiderová, byl zde zástupce IPRu hl. m. Prahy nebo místostarostka Lenka Burgerová z MČ Praha 7.

Setkání navazuje na naše zapojení do projektu v roce 2018 i dlouholeté aktivity v rámci ochrany území v Troji. Jsme toho názoru, že rozmanité území Trojské kotliny si zaslouží rozhodně vyšší a ucelenou ochranu před nevhodnými developerskými projekty, které do přírodně nesmírně cenné a návštěvníky hojně využívané lokality s naučnými a volnočasovými aktivitami, rozhodně nepatří.

Řeka, která cenné území Trojské kotliny za miliony let vytvořila, dnes tvoří spojující prvek připravovaného parku. Je nejvyšší čas vrátit jí původní krásu a využít její obrovský potenciál při zachování ochrany vodního ptactva a zdejší krajiny.

Na programu bylo představení analýzy „Veřejný prostor pražské Troje a Císařského ostrova“, prezentované autorem Lukášem Hanusem Ph.D. Na tu navázala společná diskuze o hodnotách Trojské kotliny a potřebných konkrétních zásazích ve veřejném prostoru a větších společných projektech. Prodiskutované podněty budou zapracovány do analýzy.

Koncepci Příměstského parku schválila Rada hl. m. Prahy v rámci memoranda v roce 2017, a má za cíl rozmanité aktivity cílící na ochranu kotliny a jejího okolí. Zároveň nabídne Pražanům a návštěvníkům další sportovní a kulturní využití v rámci nově vytvořených parků, sportovišť, vodních prvků i cest v místech dnes prakticky nevyužívaných v oblasti Císařského ostrova a levého břehu Vltavy.

Cílem připravovaného příměstského parku Trojská kotlina je nabídnout Pražanům nový oblíbený veřejný prostor stejně jako mají např. obyvatelé Mnichova kolem břehů řeky Isar. Foto: Marek Kundrata

Níže naleznete exkluzivní možnost doplnit přípravnou část svými nápady v následující anketě vypracované autorem analýzy Lukášem Hanusem PhD, a IPR Praha.

Věděli jste, že návštěvnost celé Trojské kotliny je cca 2.500 000 návštěv za rok? Přispějte i vy svým názorem a nápady k nové podobě Císařského ostrova, co by jste si zde přáli mít.

ANKETA ZDE   http://www.trojskakotlina.cz/anketa/  

Svou plochou 800 hektarů připravovaný park zasahuje do čtyř městských částí – ty jsou i jeho členy. Zahrnuje např. zelené plochy Botanické zahrady Praha, zachráněného dubového lesa i plochy zeleně na místě plánovaného Kauflandu. Spolek bude do budoucna otevřen v dosud nespecifikované podobě i aktivním spolkům z řad občanů. Více o projektu na http://www.iprpraha.cz/cisarskyostrov

Opět před pár dny hrozilo, že velmi cenná oblast přírodní památky Velká Skála v Praze navždy zmizí pod zástavbou nevzhledných a předimenzovaných vil. Naštěstí díky místostarostům Jiřímu Vítkovi z MČ Praha 8 a MČ Troja arch. Tomáši Drdáckému se podařilo území, jenž je součástí připravovaného příměstského parku, uchránit a nebude převedeno na čistě obytné (OC)!

Předpokladem je i zintenzivnění ochrany cenných území ve vymezené oblasti parku, tedy např. i lokality Velké Skály, která je už od roku 2004 pod obrovským tlakem na převod zelených ploch využívaných dnes 33.000 obyvateli sídliště Bohnice k procházkám s pejsky, pouštění RC modelů nebo sportování, na území čistě obytné s plánovanou výstavbou souboru luxusních rodinných domů – obrovských vil.

Tento kontraverzní návrh, vedený pod číslem Z 1144, po třech hodinách jednání na Výboru pro územní rozvoj hl. města, především díky místostarostům MČ Praha 8 Jiřího Vítka a arch. Tomáše Drdáckého z MČ Troja, naštěstí nakonec neprošel a současný stav území zůstane zachován!

Nicméně paralelně na základě vyhlášené výzvy nám. primátora arch. Hlaváčka s žádostí, aby městské části zaslali své případné návrhy na změnu územního plánu Prahy pro následující 4 leté období (než začne platit nový připravovaný Metropolitní plán), projednala Rada zpracovaný návrh |ZDE za MČ Praha 8 a následně jej dne 12.6.2019 schválilo zastupitelstvo MČ Praha 8.

V návrhu vypracovaném MČ Prahou 8 je např. podivný bod, kde se navrhuje v oblasti přírodní památky Bílá Skála rozdělení ucelené zelené plochy vedené v současnosti jako PS ( sady, zahrady, vinice) na 45% OB – čistě obytné zastavitelné území a 55% ZMK – zeleň městská a krajinná, ve které je přípustné postavit např. silnici, zahradní restauraci a parkoviště. To rozhodně není v pořádku!

Zpracovaný návrh |ZDE obsahuje kromě bodu autobusového nádraží Palmovka i poněkud zvláštní požadavky na změnu některých částí ze zelených ploch na OB čistě obytné např. v oblastech Pusté vinice, Šutky nebo přírodní památky Bílé skály (nakonec tento kontraverzní bod byl jako jediný z dokumentu vymazán – nejspíše s ohledem na investice MČ Praha 8 do revitalizace sadu, kde se velmi aktivně angažoval Mgr. Vít Céza). Nyní Praha 8 pošle odsouhlasený dokument jako podnět na změnu územního plánu tzv. zkráceným řízením a bude na Magistrátu hl. m. Prahy, jak se k jednotlivým návrhům postaví. Obyvatelé z okolí zatím o ničem netuší.

Peníze za prodej městských zelených pozemků se vždy rychle rozkutálejí za předražené a často nekoncepční projekty radnic. Oproti tomu vzrostlá příroda v okolí rozpáleného sídliště má nevyčíslitelnou hodnotu pro obyvatele, životní prostředí, klima ve velkoměstě i zdraví Pražanů v podobě filtru poletavého prachu s nulovými náklady.

S ohledem na deklarovanou koncepci hl. města v boji proti klimatickým změnám a extrémním vedrům v Praze, stejně jako nedalekého projektu Příměstského parku Trojského parku schváleném Radou hl. města Prahypevně věříme, že dojde k minimální ztrátě dalších zelených ploch svahu Trojského údolí na úkor zbytné zástavby. V Praze je stále dostatek ploch v tzv. brownfieldů, které je možné smysluplně využít, aniž by se stavělo na stále dalších zelených loukách a v místech sadů. Prázdná pokladnička radnic nemůže být tím stěžejním, co rozhoduje o trvalé ztrátě přírodních a rekreačních území v metropoli.

Reklamy

Sousedské permanentky do Botanické 2019

Od 1. dubna 2019 si budete moci opět vyzvednout letošní sousedskou permanentku na pokladně Botanické zahrady Troja. Ty jsou k dispozici místním obyvatelům, společně se 4x samoobslužnými turnikety, už od roku 2011 jako kompenzace za trvalé oplocení lesoparku s vyhlídkou.

Samoobslužné turnikety výrazně usnadnili průchod územím. Jejich realizací zahrada splnila jeden z požadavků místních obyvatel zachování prostupnosti území.

Přes několik pokusů permanentky zrušit nebo výrazně omezit rozsah vybraných ulic, se společnými silami podařilo sousedské permanentky pro obyvatele udržet 8 let beze změny. Za to patří poděkování jak předešlým politikům, tak nakonec i současné Radě hl. m. Prahy a místním aktivním obyvatelům.

Na pokladně Sever si můžete vyzvednout/ nahrát letošní sousedskou permanentku od 1. dubna 2019.

Kdo má nárok na sousedskou permanentku ?

Obyvatelé s trvalým bydlištěm ve vybraných 174 spádových ulic Prahy 8 a Troje. Jen upozorňujeme, že v usnesení Rady hl. města Prahy č. 306 ze dne 4.3.2019 k sousedským permanentkám byla přiložena chybná příloha vymezující rozsah spádových ulic. Na základě potvrzení ředitele BZ platí původní rozsah 174 ulic, který politici MČ Praha 8 a MČ Troja v roce 2011 zvolili a obyvatelé akceptovali// seznam ulic ZDE * sousedská permanentka 2019 //.

Navýšení ceny sousedské permanentky

Zástupci iniciativy Proti-plotu se setkali s ředitelem Botanické zahrady Bc. Bohumilem Černým, aby se dozvěděli, jaké akce zahrada chystá v rámci schváleného generelu rozvoje, hovořili nad budoucími plány s ohledem na okolí a zjistili, jak jsou využívány permanentky. S ohledem na společný zájem, kde zahrada udržuje rozsáhlé zelené plochy v Trojské kotlině navštěvované stálé vyšším počtem místních obyvatel, jsme po věcné diskuzi souhlasili s navýšením ceny permanentky ze symbolické 1 Kč na 100 Kč / rok. Tuto skutečnost jsme následně potvrdili náměstku primátora HMP.

Po dohodě s ředitelem BZ bude vyšší cena za permanentku kompenzována následovně:

• výdej sousedských permanentek po celý rok (dosud bylo možné kartu vyzvednout pouze do 30. června)
• nově majitelé sousedských permanentek mohou navštěvovat v rámci permanentky zdarma speciální akce, např. vinobraní (dosud bylo zpoplatněno mimořádným vstupným)
• sleva na vstupné do skleníku Fata-morgána
• údržbu volně přístupného lesoparku v okolí Botanické zahrady (pozemky se vzrostlým lesem odkoupilo MHMP v rámci uceleného pásma přírodního parku Draháň-Troja od rodiny Ungrů)

Cena sousedské roční permanentky umožňující vstup do venkovních expozic činí 100 Kč. Od roku 2017 se vydávají plastové kartičky s vratnou zálohu 100Kč. Pokud kartičku již máte, pokladní Vám pouze nahraje novou platnost. Ta současná končí 30. dubna 2019.

Permanentky jsou nepřenosné a jsou vydávány na jméno po předložení občanského průkazu dle bydliště v jedné ze 174 ulic. Permanentku za rodinu může převzít jeden člen rodiny v případě, že prokáže trvalý pobyt všech ostatních, za které přebírá průkazku. U dětí nejčastěji vyžadují jejich dětskou OP, občas stačí kartička VZP. Tento zvýhodněný vstup platí pouze pro fyzické osoby. Pro psy si tak musí žadatelé zakoupit zpoplatněnou vstupenku dle Návštěvního řádu BZP.

Kdo stojí za sousedskými permanentkami ?

Místní obyvatelé sídliště Bohnice, Troje a okolí, kteří si velmi cení zelených ploch kolem svých domovů. Celý odpor zastřešila iniciativa Proti-plotu, která impulzivně vznikla jako reakce na oplocení místního lesoparku. Iniciativa funguje dodnes, kdy postupně získala u obyvatel, politiků a ředitelů institucí, pozici pevného partnera v otázce ochrany městské zeleně a přírody v Troji. Je partnerem AV ČR, a najdete jí i v učebnici environmentální výchovy pro II. stupeň ZŠ.

V roce 2011 členové iniciativy Proti-plotu seznámili zastupitele hl. města Prahy a ředitele BZ s požadavky obyvatel Prahy 8 a Troje.

Po vystoupení zástupců iniciativy Proti-plotu na Zastupitelstvu HMP došlo k dohodě mezi všemi zúčastněnými. Tu zastřešil náměstek primátora p.Kabický (ODS), předseda finančního výboru p.Hulinský (ČSSD) a odsouhlasil primátor doc. MUDr. Svoboda CSc. (ODS). Seznam 174 spádových ulic za Prahu 8 následně vybral starosta p.Janků (ODS). Kromě existence sousedských permanentek byly naistalovány i 4x samoobslužné turnikety pro vyšší průchodnost oploceným územím.

Bylo předchozí vedení radnice opravdu proti zahušťování sídliště ?

Sídliště Bohnice naprojektované kolektivem arch. Havránka v 70. letech v rámci tzv. Severního města, bylo navrženo pro 33.000 obyvatel v rámci ucelené urbanisticko-architektonické koncepce, která je dodnes v mnoha ohledech stále plně funkční a naprosto výjimečná. První obyvatelé, kteří se nastěhovali do svých nových domovů kolem roku 1977, měli kolem svých domů jen rozježděné bláto a hromady zbytků stavebních materiálů, na kterých prožívaly jejich děti první dobrodružství..

Rozestavěné čb sídliště Bohnice, v levé části roste budoucí poliklinika Mazurská – 1976. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja

Jak roky ubíhaly, prostředí se postupně měnilo a sídliště Bohnice se stalo domovem mnoha dalších generací, které na něj nedají dodnes dopustit. Možná to byly, jak jízlivě říkali lidé z centra „tzv. králíkárny“, ale okolní příroda Trojské kotliny kolem Vltavy obyvatelům veškeré nevýhody bohatě kompenzovala.

Starousedlíci i dnešní obyvatelé nedají na bydlení v Bohnicích dopustit. Foto: FB Bohnice-Čimice-Troja

I když v rámci vybavenosti mnoho věcí chybělo nebo se ukázalo poplatné své době, díky prozíravosti architektů vysoké zahuštění obyvatel bylo kompenzováno dostatkem městské zeleně a denního světla mezi jednotlivými bytovými celky. Dnes je na sídlišti vzrostlá kompaktní zeleň, která plní funci jak estetickou, tak i užitečnou, kdy prakticky zdarma chytá na své listy stovky kilogramů jemného poletavého prachu.

Při troše fantazie volné zelené plochy přímo vybízejí k volnočasovým aktivitám obyvatel mimo rozpálené byty v panelových domech.

Dle schválené koncepce IPRu a Hl. m. Prahy je zeleň ve velkoměstě životně důležitá. V letních vedrech výrazně snižuje teplotu z rozpálených betonových ploch a zároveň zvyšuje ve svém bezprostředním okolí vlhkost vzduchu. Je domovem živočichů a ptactva. Tyto volné plochy mezi panelovými domy zároveň slouží k volnočasovým aktivitám obyvatel i venčení pejsků – rozhodně však nejsou a nesmí být dalšími stavebními pozemky!

Městská zeleň a klid je to nejcennější, co obyvatelé sídlišť v této oblasti mají. Proto se nelze divit, že za její zachování tvrdě bojují. Foto: Martin Pilný

Stejně tak naprojektované budovy občanské vybavenosti 2-3NP by měly dále sloužit svému účelu, nikoliv být nahrazovány za vyšší kancelářské nebo bytové domy v rámci dalšího zahušťování sídliště se všemi negativními aspekty ( úbytek zelených ploch, vyčerpaná kapacita lékařů, nedostatek parkovacích míst, vyšší dopravní zatížení.. atd. ), což odmítají jak obyvatelé Prahy 8, tak i místní politici.

Za poslední roky se stalo mnoho pozitivních věcí i díky neutuchající aktivitě Sboru dobrovolných hasičů Praha 8, patriotovi Jiřímu Vítkovi, spolku Vědomý dotek s pravidelným úklidem v Čimickém háji, Vítu Cezovi nebo iniciativě Proti-plotu, která s 8.500 obyvateli pomohla zachránit les přírodního parku Draháň-Troja před zástavbou. Obyvatelé poznali, že společně za podpory politiků z radnice i HMP mají velikou šanci ovlivnit budoucí podobu kolem svých domovů a eliminovat tak negativní dopady připravovaného záměru s ohledem na kvalitu bydlení a jejich života.

Už od malička si děti budují vztah ke svému okolí za podpory SDH Praha 8.

O to pak smutnější je, když zvolení politici, kteří by měli především hájit zájmy obyvatel Prahy 8, začnou jednat naprosto nepochopitelně nebo přímo účelově. Přinášíme jeden příklad, proti kterému se postavili v těchto dnech aktivní obyvatelé v oblasti ZŠ Dolákova. Zde má, mezi panelovými domy v místě zeleně a nízké výměníkové stanice, vyrůst 8NP bytový dům. Nyní problém zachraňuje místostarosta Jiří Vítek (Patrioti ČR) MČ Praha 8..   ale pěkně popořádku.

Dne 13. března 2017 byla právnickou osobou podána žádost na MČ Prahy 8 o vyjádření ke konceptu studie novostavby bytového domu, parc. č. 840/34, 840/35, 840/183, 840/456, 840/167, 840/173, 840/214, vše na k.ú. Bohnice, ul. Kusého a Dolákova.

V těchto místech by měl vyrůst nový bytový 8NP dům. Vizualizace: Google maps

---

Informace o stavbě a situace okolí

Bytový dům o třech podzemních a osmi nadzemních patrech má nahradit technickou stavbu vlastněnou společností Pražská teplárenská a.s. a PREdistribuce a.s., která je umístěna v zeleni mezi stávající zástavbou v Kusého a Dolákově ulici. Projekt plánuje zastavět stávající plochu zeleně a zrušit několik stávajících podélných parkovacích míst v Dolákově ulici.

Komise pro územní rozvoj a památkovou péči MČ Praha 8 se ke studii vyjádřila v bodu 3.2 na jednání konaném ve středu 3. května 2017 (zdroj).

Odbory dopravy i životního prostředí vyjádřila se studií nesouhlasná stanoviska:

Vyjádření odboru dopravy

S předloženým záměrem „Studie bytového domu Kusého“, pozemky č. parc. 840/183, 840/34, 840/35 a 840/456, k. ú. Bohnice, nesouhlasíme. Daná lokalita sídliště byla vystavěna jako urbanistický celek v jednom období. Vzhledem k parametrům obslužných komunikací dané lokality by byl problematický příjezd stavební techniky pro navrženou novostavbu, který vidíme bez případných dílčích vyparkování vozidel jako nereálný. Zároveň upozorňujeme, vzhledem k šířkovým parametrům komunikací a jejich dopravní naplněnosti, která odpovídá současnému stupni automobilizace, že je tato kapacita již vyčerpána.

Vyjádření odboru životního prostředí

Nesouhlasí s výstavbou BD, neboť návštěvnická parkovací místa jsou umístěna do námi spravované zelené plochy. Rovněž nájezd do podzemních garáží je v zeleni.

Komise v závěru konstatuje nesouhlas se studií:

Závěr komise ke studii

Komise navrhuje nesouhlasit se studií, protože nesouhlasí s dalším zahušťováním zástavby na sídlišti Bohnice, které bylo postaveno v jednom období jako ukončený urbanistický celek. Zásahy do tohoto celku považujeme za zcela nevhodné. Komise dále navrhuje nesouhlasit s jakýmkoliv využitím pozemku parc.č. 840/167, k.ú. Bohnice, svěřeného do správy Městské části Praha 8, pro účely této stavby (např. pro inženýrské sítě, chodníky, část příjezdové komunikace, čtyři parkovací stání a pravděpodobně dočasně také pro zařízení staveniště a provizorní umístění technologických zařízení Pražské Teplárenské a.s. a PRE distribuce a.s. po dobu výstavby).

Rada MČ Prahy 8 následně usnesením RMC 0266/2017 (zdroj) vyjadřuje nesouhlasné stanovisko se záměrem.

Jak už vyplynulo z konstatování odboru dopravy, celá lokalita je dopravně na hraně kapacity. Počet parkovacích míst i kapacita příjezdových komunikací je vyčerpána. Jediná příjezdová ulice do lokality, ulice Feřtekova, je v praxi určena pro jednosměrný provoz kvůli podélnému parkovišti vybudovaném v celé délce ulice. Vozidla jedoucí v jednu chvíli ulicí z obou směrů jednoduše neprojedou, musí si navzájem dávat přednost nebo využít nově vybudovanou “výhybnu”. Přivést v takové situaci do ulice další provoz plynoucí z nové zástavby je přinejmenším nekoncepční a nelogické. Tím ale výčet dopravních komplikací nekončí.

Záměr se nachází v bezprostřední blízkosti mateřské a základní školy Dolákova, kde lze očekávat velký pohyb dětí a mladistvých v okolí případné budoucí výstavby.

V průběhu let 2017 a 2018 objednala MČ Prahy 8 dopravní analýzu a studii “Bezpečná cesta do školy” týkající se ZŠ Dolákova (zdroj a zdroj). Z dokumentů vyplývá, že dopravní řešení v okolí školy není vyhovující pro bezpečný pohyb dětí a mladistvých. Při takové skutečnosti by bylo bez dalších opatření nezodpovědné navýšit dopravní provoz stavební technikou a později osobní dopravou nových rezidentů.

---

Roman Petrus (ČSSD), Radomír Nepil (ANO) a jednání rady MČ Prahy 8 dne 7.11.2018

Předchozí starosta MČ Prahy 8 Roman Petrus celé své volební období jasně proklamoval, že je proti zahušťování stávajících sídlišť na území Prahy 8. Viz Slovo starosty ze srpna 2018 v měsíčníku Osmička:

Slovo starosty Romana Petruse v měsíčníku Osmička, Srpen 2018

Ukázalo se, že Roman Petrus (ČSSD) se zbytkem Rady názor na zahušťování sídlišť v tomto případě zcela přehodnotil. Připomeňme, že ještě v roce 2017 vydala Rada v čele s Petrusem k záměru nesouhlasné stanovisko (zdroj).

Vše se změnilo na zasedání rady MČ Prahy 8 dne 7.11.2018, svolané pouze týden před ustanovením nového zastupitelstva. Zde p.Petrus předložil na pořad jednání mimo jiné i bod č. 5 Návrh vyjádření Městské části Praha 8 k projektové dokumentaci pro vydání společného povolení stavby „Konverze stávajících objektů technické infrastruktury na bytový dům“ (zdroj). Poté bylo Radou přijato usnesení Usn RMC 0533/2018 (zdroj), které dává projektu souhlas MČ Prahy 8.

Následně Radomír Nepil (ANO), v té době ještě místostarosta, předložil “operativně na stůl” materiál obsahující smlouvy o smlouvách budoucí mezi MČ Prahy 8 a Pražskou teplárenskou a.s. s PREdistribuce a.s. Materiály byly následně pod usnesením Usn RMC 0534/2018 přijaty (zdroj). Za zmínku stojí skutečnost, že Radomír Nepil figuroval a nadále figuruje v řadě dozorčích rad (zdroj). Do 17.2.2017 byl i v dozorčí radě Pražská teplárenská Holding a.s., a v současnosti sedí v dozorčí radě Pražská plynárenská, a.s. , kde získal mimo jiné odměnu 1,58 mil. Kč (zdroj).

Další zajímavou skutečností je fakt, že za projektem nového bytového domu stojí společnost NOVÉ BYTY PRAHA, s.r.o., 100% vlastněná společností GKR DEVELOP a.s.. Ta je spojená s podnikatelem ve stavebnictví Antonínem Kühnem, který je rovněž zastupitelem v Brozanech nad Ohří, navržený ČSSD. Figuroval v kauzách ROP severozápad (zdroj) a později byl odsouzený v kauze exsoudce Knotka (zdroj a zdroj).

Nyní se aktivní obyvatelé společně s místostarostou MČ Praha 8 Jiřím Vítkem (Patrioti ČR) snaží celou situaci vyřešit, a nalézt s investorem řešení nebo kompromis vyhovující všem zúčastněným stranám. Situaci dále monitorujeme.

Zdroj: Blog Petr Šulíček

Krmení ptactva v zimě

Počínaní směřující k podpoře existence živočišných a rostlinných druhů bylo v naší společnosti až donedávna vnímáno jako zbytná nadstavba lidského bytí. Poměry se naštěstí postupně mění. Dá se říci, že Ti vnímavější z nás si už uvědomili, že “penězi přírodu nenahradíš“ a růst kvality lidské existence není nekonečný. Proto jakékoliv snahy směřující k udržení biodiverzity v okolí bydliště jsou měřítkem vyspělosti lidské společnosti.

Vyrobit ptačí budku není těžké. Na internetu najdete spoustu skvělých návodů a tipů. My jsme použili odřezky z terasového prkna, na brusce vyhlazené větvě z břízy a kus platanu, který zůstal na zemi pro prořezu stromů v Hnězdenské.

Zachumelené krmítko s početnou návštěvou nejrůznějších opeřenců má v idylických představách o zimě své nezastupitelné místo, zvláště pak na sídlištích, kde svým způsobem spojuje obyvatele s okolním životem.

Jsme rádi, že obyvatelé Troje a Bohnic pověstní pevným poutem s přírodou v Trojské kotlině, nezapomínají podat pomocnou ruku „našim sousedům“, když je potřeba. Ukázali to už v létě v období extrémních veder instalací pítek. V zimních měsících se na sídlišti a v okolí objevily desítky nových ptačích budek ze dřeva, nebo jen provizorních vyřezaných z PET lahví. Někdy však dobrý úmysl může skončit jinak, než jsme zamýšleli..

Inspirací pro sepsání tohoto článku o krmení ptactva se stala tato krásná, leč bohužel naprosto nevhodná budka z perníku, na kterou jsme narazili v přírodním parku Draháň-Troja.

Věděli jste například, že jediné zrnko soli ze slaného rohlíku může být pro malé ptáky velikosti čížka smrtelnou dávkou? I autor tohoto článku donedávna v dobré víře krmil labutě a vodní ptactvo suchým pečivem. Dnes už ví, že je to špatně. Kromě prázdných sacharidů a nežádoucí soli má pečivo v sobě kvasnice a často plísně, které jsou toxické. Zároveň neobsahuje žádné živiny. Ptáci tak mají plné žaludky a nehledají dál svou přirozenou potravu, kterými jsou listy a stonky vodních rostlin, tráva, korýši a mlži. Začínají trpět podvýživou. To je extrémně nebezpečné především pro mláďata labutí, kterým zakrní křídla.

Suché pečivo vodním ptákům rozhodně už nenoste! Jedná se o prázdné sacharidy, kde sice labuť nebo kachna mají pocit, že jsou najedené, ale ve skutečnosti strádají. Pečivo neobsahuje žádné vitamíny ani minerální látky, které ptáci potřebují. Nadměrná konzumace pečiva dokonce ohrožuje mláďata labutí v jejich růstu, kdy zapříčiňuje deformaci křídel, tzv. angel wings. Na to doplatilo v říjnu 2018 ve Stromovce mládě labutě, které bylo křídlo amputováno.

Zkuste jim příště s dětmi přilepšit jídelníček třeba zeleninou. Nadrobno nakrájené listy kedlubny, květáku, brokolice, celeru nebo salátu. Prospějete jim i naklíčenými nebo vařenými plody kukuřice, čočky, hrachu, pšenice nebo ovesnými vločkami.

Rovněž sídlištní zástavba a parky kolem nás jsou domovem zvěře a ptactva. V posledních letech se v našem okolí výrazně zrychlila likvidace vzrostlých zahrad, sadů a dalších volných ploch v k.ú. Troje. Tu nahrazuje v lepším případě tráva např. parcela v serpentinách, nebo kamínky namísto vzrostlých keřů v ulici Hnězdenská, jiné jsou rovnou vybetonovány a zastavěny. Dochází tak k trvalému úbytku přirozených zdrojů potravy i vhodných úkrytů ptactva.

Mnoho ptačích druhů žijících u nás odlétá během podzimu na jih. Ptáci, kteří u nás zůstávají i v zimě potřebují naši pomoc, aby mohli bez větších problémů přežít. To je velice důležité zvláště v době, kdy venkovní teplota klesne pod -5´C a krajina je pokryta souvislou vrstvou sněhu, případně jsou husté mlhy nebo padá sníh s deštěm. Přirozená potrava v podobě hmyzu a plodů stává hůře dostupnou. Jak měsíce utíkají, je čím dál těžší najít na keřích bobule např. jeřabin, ptačího zobu, bezu černého, hlohu nebo rakytníku.

Jak měsíce utíkají, z keřů postupně mizí poslední loňské plody, na kterých si ptáci pochutnávají. V případě souvislé sněhové pokrývky jsou v městech sýkory odkázani především na pomoc lidí.

Nejvíce jsou ohroženy tak malé druhy pěvců. Zrovna ty, které vídáme u krmítek nejčastěji. Jsou to zejména sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora uhelníček, sýkora babka, vrabec domácí, vrabec polní, zvonek zelený, stehlík obecný, čížek lesní, brhlík lesní, strakapoud velký, šoupálek dlouhoprstý, pěnkava obecná a další.

Ptáci v případě mírné zimy bez sněhu nejsou na krmítkách životně závislí, ale podle ornitologů si rádi přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. „Až nastanou kruté mrazy, potrava z krmítek jim může zachránit i život.

V zimních podmínkách v městské aglomeraci ptáci začínají strádat a denně doslova bojují o život. Za noc ztratí až 20-30% své tělesné hmotnosti, kterou musí přes den opět doplnit, pokud chtějí přežít. Stahují se více do parků a blíže k lidem. Záchranou jsou krmítka naplněná vhodnou potravou, která usnadní přečkat nejnáročnější období v roce spojené s významným nedostatkem potravy.

Důležitou zásadou je vždy krmit kvalitní potravou. Ptáci potřebují v zimě především hodně energetickou bohatou potravu. Čím pestřejší jídelníček jim na krmítku nabídnete, tím více druhů pak můžete pozorovat.

Co kterým ptákům chutná?

• Sýkorky, (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek milují především olejnatá semena (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), která můžete zpestřit nasekanými vlašskými, nebo lískovými ořechy. Ale nepohrdnou ani tukovou směsí, nebo lojem.
• Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi – semena plevelů a obilovin. Ideálním krmivem je tzv. zadina – odpad od mlátiček a čističek obilí.
• Drozdovitým ptákům (kos, drozd, kvíčala) vyhovují hlavně bobuloviny. (Jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka, syrová, ale i sušená. Těmto ptákům můžete připravit ptačí strom a ozdobit jeho větve nejen krásně barevnými plody, ale i rozinkami a křížalami navlečenými na nit.
• Strakapoudi mají rádi lůj ale i tukové směsi.

Jak je to s lojem? Dnes je poměrně těžko k sehnání, ale hovězí lůj můžete nahradit třeba skopovým. Vepřové sádlo je méně vhodné. Pokud vyrábíte lojové koule sami, nepoužívejte k tomu margarín, ale ztužený pokrmový tuk bílé barvy, který je pro ptáky lépe stravitelný.

Co použít z kuchyně? Ovesné vločky, strouhaná mrkev, tvrdý tvaroh, vařenou nesolenou rýži, ale i odřezky syrového masa.

Co nikdy ptákům nedávejte! Nikdy jim nedávejte solené, kořeněné, uzené, ani plesnivé potraviny. Škodí jim i neuvařená rýže, sušený kokos, nebo těstoviny, které v jejich trávicím traktu nabobtnají a můžou je usmrtit.

Krmit můžeme od listopadu až do konce března. Ptáci nám naši pomoc oplatí na jaře a v létě sběrem škůdců, zpěvem a svou krásou.

Ohlédnutí za rokem 2018

Dovolte nám touto cestou poděkovat Vám všem za úžasnou podporu i pomoc, díky které občanská iniciativa Proti-plotu.cz během krátkých 12 měsíců ušla společně s vámi ohromný kus cesty. Letošní rok, nesoucí se ve znamení Psa, symbolizoval v čínské mytologii všeobecný zájem, spravedlnost, dobro a odvahu. S ohlédnutím zpět si myslíme, že se nám to s Vaší pomocí podařilo beze zbytku naplnit.

Byl to zcela jednoznačně rok velmi rozmanitý a náročný s ohledem, že veškeré aktivity děláme ve svém volném čase bez nároku na honorář. Jsme však rádi, že přes několik aktivních projektů jsme si vždy našli čas a pomohli dalším obyvatelům ve složitém boji s developery poskytnutím rad, kontaktů nebo zpracovaných podkladů.

Stěžejním tématem se letos stal boj proti plánovanému záměru výstavby obchodního domu pro Kaufland ČR v.o.s., který plánuje teplický miliardář postavit přímo naproti připravovanému hlavnímu vchodu Botanické zahrady a v sousedství přírodního parku Draháň-Troja.

Vypracovali jsme proto obsáhlé připomínky k cca 300ti stránkovému záměru Kaufland Troja, kde jsme poukázali na množství zásadních nedostatků a chyb. S ohromnou podporou obyvatel a institucí (MČ Praha 8, MČ Troja, IPRu, Botanické zahrady a ZOO) bylo následně zasláno 545 nesouhlasných vyjádření na Odbor ochrany životního prostředí HMP. Projekt díky tomu spadl do EIA a nyní investor musí do projektu zapracovat všechny relevantní připomínky ..tedy pokud je to vůbec možné s ohledem na nevhodně zvolenou lokalitu a veřejný odpor.

Dali jsme dohromady petici, kde za podpory mnoha obětavých sousedů NESOUHLAS s výstavbou Kauflandu Troja za pouhé 2.5 měsíce vyjádřilo 11.850 obyvatel Prahy 8 i návštěvníků Botanické zahrady. Petici podpořili i význačné osobnosti jako Dana Zátopková, Václav Klaus, profesor Pafko, pediatr Václav Holý, Petr Fejk, Zdeněk Svěrák, Jiří Langmajer, Vladimír Remek, arch. David Vávra, Pavel Maurer a další.

S ohledem na dosavadní činnost jsme v posledních letech stálým partnerem odborných institucí v otázce ochrany zeleně v Troji. Rádi jsme se letos zúčastnili např. diskuzí na téma vzniku příměstského parku Trojská kotlina, setkání s náměstkem primátorky na téma zlepšení stavu městské zeleně na Praze 8, představení generelu rozvoje Botanické zahrady i účastí na výstavě Trojské plány. Podpořili Hnutí Duha v jejich úspěšném boji proti kůrovci v ČR, stejně jako obyvatele Prahy 6 za záchranu přírodní rezervace Divoká Šárka.

Pustili jsme do zpracování připomínek k Metropolitnímu plánu hlavního města Prahy, kde s ohledem na neskutečnou složitost a obsáhlost celé problematiky jsme diskutovali s mnoha odborníky, než se nám v červenci podařilo připravit ucelenou 27ti stránkovou koncepci k sídlišti Bohnice a okolní Trojské kotlině. Velmi děkujeme za trpělivost zaměstnancům IPRu, stejně jako za zpracované materiály RNDr. Michalu Vinklerovi, PhD z Karlovy univerzity.

Podařilo se udržet sousedské permanentky do Botanické zahrady, zmapovali jsme podrobně úskalí a zápory vedení TRAM tratě skrze sídliště Bohnice, zajistili v rámci odvolání zrušení vydaného územního rozhodnutí k BD Troja Horizons, vyzkoušeli pěstování peruánského zázvoru a rovnou 2x udělali radost dětem z Dětského domova Racek, pro které jsme uspořádali sbírku hraček a kosmetiky. Rádi jsme i finančně podpořili vydání odborné dětské publikace „Péťa potřebuje pomoc“ zastřešené mezinárodní policejní asociací, a nezapomněli ani s dárkem pro statečnou Kačenku.

Co dodat závěrem ? I v novém roce chceme být spolehlivým partnerem, který chrání to nejcennější, co Pražané v okolí svých domovů mají, tedy městskou zeleň. Proto podporujeme to, na čem v životě záleží. Nejen naše společné cíle, sny a přání, ale i lepší svět okolo nás s přesahem na budování pevných sousedských vztahů. Přejeme i Vám hodně úspěchů v novém roce.

Vaše iniciativa Proti-plotu.cz

Magistrát nám dal za pravdu a zrušil rozhodnutí stavebního úřadu k Troja Horizons

Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu, jako odvolací správní orgán, zrušil vydané územní rozhodnutí MCP8 085605/2017 k Troja Horizons vydané stavebním úřadem MČ Praha 8 dne 29.6.2017, a věc vrátil k novému projednání. Jsme velmi rádi, že vypracovaná obsáhlá dvě odvolání iniciativou Proti-plotu opět zastavila rozběhlý proces výstavby bytového domu Troja Horizons, který soukromý investor plánuje vystavět na zelené louce vedle polikliniky Mazurská.

Vizualizace bytového domu zasahujícího do izolační zeleně sídliště Bohnice. Podle institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy se zde stavět nikdy nemělo..

Jen připomeneme, že za projektem stojí miliardář Pavel Sehnal, který přes odpor místních obyvatel, IPRu i dosavadních všech tří starostů MČ Praha 8 (ODS, ODS, ČSSD), se již přes 10let snaží prosadit kontroverzní projekt zahušťující sídliště Bohnice v místě parkové a izolační zeleně.

Prázdná volební hesla Pavla Sehnala ? Zde v Bohnicích má nyní možnost dokázat Pražanům, že to myslí opravdu vážně, když si přeje více parků a zeleně do Prahy.

Podrobně jsme zmapovali historii ZDE předmětného pozemku od roku 1946 až k záhadnému rozparcelování v období primátora Béma, a následný prodej městské parcely 1285/38 do rukou dle všeho účelově založené společnosti LInZA DEVELOPMENT „instalatéra ze Struhařova“ za částku 18.550.350 Kč. Ten jí s partnerem po dvou letech „prodal“ náhodou společnosti Pavla Sehnala Prague Construction a.s. (jediným akcionářem SPGroup) za částku 50.950.000 Kč.

Společnost LInZA DEVELOPMENT se základním kapitálem 200.000 Kč vznikla 2.února 2004, tedy jen 8 měsíců před vznikem pozemku, který následně zakoupili. Dnes jako mnoho dalších společností, vytvořených ke konkrétnímu účelu, je v likvidaci.

Ano jedná se o stejného Pavla Sehnala, který neúspěšně kandidoval v prezidentských a komunálních volbách pod oprášenou hlavičkou ODA a Krásná Praha. Možná by pomohlo k lepšímu volebnímu výsledku, kdyby místo prázdných hesel na billboardech šel opravdu příkladem. Zde v Bohnicích má nyní možnost dokázat Pražanům, že to myslí opravdu vážně, když si přeje více parků a zeleně do Prahy.

V každém případě místní obyvatelé Prahy 8 za podpory iniciativy, získali od předchozí Rady hl. m. Prahy příslib, že s ohledem na roky trvající spor dojde konečně k nápravě, kdy bude nalezeno řešení přijatelné pro všechny strany.

Pověřen vyjednáváním s investorem Prague Construction a.s. byl radní ing. Karel Grabein Procházka (ANO 2011) dopis ze 20.1.2017, který za podpory náměstka primátorky Petra Dolínka a dalších, připravil podklady pro směnu. Bohužel zatím dvě navržené směny příslušných pozemků 1285/38 a 1285/40 k.ú. Troja neproběhly.

Zamítnutím směny došlo k zablokování shody mezi městem, MČ Praha 8 a investorem Pavlem Sehnalem po 9ti letech sporů, několikaměsíční práce radních HMP, metrových hromad dokumentů ležících na podlaze stavebního úřadu MČ Praha 8, několika soudních napadnutí stejně tak i naděje občanů, že po letech strádání a strachu najdou konečně zasloužený klid. Nyní je opět na HMP, aby navrhlo jiné vhodné pozemky, případně navrhlo odkup obou parcel do majetku města.

Takto vypadalo odvolaní připravené iniciativou Proti-plotu.cz proti rozhodnutí stavebního úřadu MČ povolit výstavbu bytového domu Troja Horizons. Stojí za tím spousta času a energie. Přesto díky zpracovaným 33 odborným připomínkám se podařilo rozšířit pohled s výrazným přesahem na budoucí rozvoj sídliště Bohnice a investice HMP.

V opačném případě by realizací investičního záměru došlo k přímému zhoršení kvality bydlení místních obyvatel i nevratného poškození urbanisticko-architektonické koncepce celého sídliště. Zároveň zkomplikování případných vlastních dlouhodobých záměrů hl. města Prahy na propojení vltavských břehů v rámci plánované TRAM tangenty propojující Prahu 6 a Prahu 8, o které se asi i díky dotacím EU opět velmi živě v posledních měsících diskutuje. Ulice K Pazderkám je totiž dle vyjádření DP Hl. m Prahy vedena jako územní rezerva MHD v nadřazené územně plánovací dokumentaci, v tzv. Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy a Metropolitním plánu.

Proto prosíme novou Radu hl. m. Prahy, aby s ohledem na vývoj celé kauzy našli společnou shodu a odprodej (směna) byla konečně úspěšně dokončena.

Účast na prezentaci příznivců Hnutí DUHA

Souběžně s ochranou městské zeleně v okolí našich domovů iniciativa Proti-plotu již několik let aktivně podporuje veškeré snahy hnutí DUHA o záchranu českých lesu a národních parků. Rádi jsme proto přijali pozvání do příjemných prostor outdoorového obchodu Patagonia, kde se uskutečnila prezentace a debata nad současným stavem českých lesů. Ty decimuje partně největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie.

Zástupci Hnutí DUHA přítomným představili odborníky oceňovanou prezentaci v rámci běžící kampaně „Zachraňme české lesy“. Jejím cílem je upravit legislativu pro nové lesnické postupy, nabídnout větší pestrost a druhovou skladbu lesů, kde odumírající smrkové monokultury budou nahrazeny odolnějšími dřevinami např. Douglaskou a větším zastoupením listnatých stromů.

Aktuálně nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se i na Vysočině a v jihozápadních Čechách – a paradoxně především díky lidem. Lesníci se snaží využít veškeré omezené kapacity na zpracování dřevní hmoty i vyšší výkupní ceny, a tak neopracované kmeny z Jeseníků odvážejí vlaky a kamióny do dřevozpracujících závodů na Vysočinu nebo jižních Čech.

Business nezná hranic. Vrcholem je nakládka do děravých a starých námořních kontejnerů, které kamióny odvážejí do Hamburgu, a po moři dále pokračují do Číny. Foto: Jirka Kopec

S ohledem, že v současném teplém počasí dokáží larvy lýkožrouta vylíhnout až 3-4x generacemi za rok, mnoho z nich tak bylo rozvezeno stovky kilometrů do dalších míst České republiky a Německa, kde nekontrolovaně napadají a decimují monokultury nevhodných smrkových podrostů oslabených několikaletým extrémním suchem, i následky orkánů a vichřic.

Lýkožrout smrkový je malý hnědý nenápadný brouček. Za normálních okolností napadá pouze oslabené starší stromy, při velkém přemnožení však může napadnout a zahubit i stromy zdravé. Zavrtaný pod kůrou stromů stráví většinu svého života. Larvy se živí lýkem stromů, které zajišťuje transport vody a živin ve stromu, a tím ho poškozují. Strom začne usychat, až nakonec uhyne. To už jsou kůrovci na dalších stromech v okolí.

Jen pro představu, letos se jednalo o cca 6 miliónů m3, v roce 2019 realistické prognózy očekávají až 15 milionů kubíků napadeného dříví. Vše bude záležet na vývoji počasí příští roky, zda se podaří rozsah kalamity zbrzdit či nikoliv.

Kůrovcům vyhovuje teplé a suché počasí během jara a léta, v takových letech je jich v lesích více, naopak jejich stavy dokáže významně snížit vlhká a mrazivá zima. Kůrovec je samozřejmě i u našich sousedů, kde však díky aktivnějšímu přístupu v rámci výsadby smíšených lesů o mnoho let dříve (např. Rakousko), není situace natolik vážná.

Vše začalo v Jeseníkách, kde se situace naprosto vymkla z rukou. Díky výkupu napadeného dřeva i omezeným zpracovatelským kapacitám v místě kalamity, se kůrovec šíří dál na vagónech a kamiónech po celé České republice.

V každém případě politici a ředitelé si pomalu začínají uvědomovat, že současný stav je nadále neudržitelný, a to i s přihlédnutím na měnící se podnebí ve střední Evropě v posledních letech. Kalamita totiž nehraje do karet už ani lesníkům, kde ohromná nadprodukce dřeva sráží výkupní ceny na minimum. Chybí lidské a veškeré další zdroje, včetně techniky na zpracování. Na ohromných holosečích je pak velmi obtížné vypěstovat nové odolnější stromky, které likviduje okusem přemnožená vysoká zvěř. Vrchní úrodná půdní vrstva je odplavována při prudkých deštích, případně následkem extrémního horka s teplotami 50´C na otevřených místech se mění lesní půda v neúrodný prach.

Když v krajině přestane téct voda, je to hodně zlé. Nikomu nepřeji zažít ten pocit bezmoci, když z hadice přestala téct.. Tyto koně v Orlických horách dlouhé roky šetrně stahovaly poražené kmeny z lesa ven. Dnes je nahradila těžká technika v podobě harvestrů a traktorů, které svými koly likvidují prameny a schopnost lesa postupně uvolňovat vodu do krajiny.

Jinde, např. v Orlických horách, Státní podnik Lesy ČR odkoupil rozsáhlé, nikdy netěžené, lesy od rodiny Janečků (zakladatel Jawa). Zde pak rámci vyšší efektivity = tedy zisku, okamžitě nasadili těžkou techniku, kde dříví stahují i těžkými traktory, po kterých zůstávají hluboké koleje odvádějící deštovou vodu z lesa rychle pryč. Traktory rovněž svými koly stlačují a zhutňují půdu natolik, že likvidují lesní prameny, které desítky let vyvěraly v mnoha studánkách a potůčcích. Je to začarovaný kruh, který se musí rozseknout. Stromy nemají potřebnou vláhu na tvoření pryskyřice, pomocí které se před napadením kůrovcem brání.

Stahují se nad českými lesy mračna? Drsnému klima v podobě silného větru, sněhu i blesků na hřebenech Jeseníků vždy odolali jen nejsilnější jedinci. Nyní postupně kapitulují před ohromnou početní převahou přemnoženého kůrovce. S ohledem, že rádi do všeho zasahujeme, je na nás lidech, aby se nám společně podařilo zachránit zelené vrcholky plné života i pro další generace, které přijdou po nás.

Jak se tedy říká: „vše začíná od lesa!“. Lesy zachytávají ohromná množství poletavého prachu, jsou domovem zvěře, vyhledávaným místem turistů a především – ohromnou zásobárnou vody, kterou dokáží postupně uvolňovat do krajiny. Ovlivňují tak klima v celé oblasti. Pokud přijdeme o lesy, poznáme to jako první v zemědělství v podobě neúrody zemědělských plodin, tak omezení chovu skotu s ohledem na nedostatek krmiva a životně důležité vody. Poznáme to i ve městech a v celé krajině.

Blahodárný stín, vůně lesa, klid i zpěv ptáků v korunách stromů dlouhodobě oceňují i obyvatelé rušných velkoměst. Chraňme okolní zeleň, dokud zde je.

Ekologové a dřevaři proto doporučují sázet lesy druhově pestřejší, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. „Musíme vytvářet lesy více odolné s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace,“ uvedl Remeš.

Členové hnutí DUHA odvedli a stále odvádějí neskutečný kus práce, kde se jim podařilo s podporou vědeckých špiček a tisíců obyvatel dostat uvedené téma po desítkách let ignorance až do nejvyšší politiky. Nyní už nelze mlčet a vše přehlížet. Aktuálně karta leží na straně našich zákonodárců, aby bez ohledu na lobbisty, upravili zákony a nastavili legislativu umožňující lesníkům vyšší efektivitu a rozjezd souboru opatření, které se promítnou do stavu našich lesů v dalších letech. Držíme palce a jsme připraveni pomoci. Přidejte se také. Více na http://www.zachranmelesy.cz/