Měl to být krátký příspěvek, kdy jsme se chtěli jen podívat na politiky vychvalovaný záměr rozparcelovat a zastavět svahy trojské kotliny z trochu jiné nezatížené perspektivy. Když jsme ale dali dohromady všechny dostupné podklady a spojili do jednoho obrazce, výsledek nás doslova posadil na zadek. Ukázalo se, že přeměna zahrádek Šutka na luxusní parcely je jen špičkou ledovce, a dochází zde k něčemu výrazně většímu.. Nabízíme Vám proto exklusivní možnost si na vše udělat vlastní názor.
Na konci tohoto článku naleznete tip, jak můžete konkrétně pomoci, a společně s dalšími sousedy se pokusit navržené změny v územním plánu včas zastavit! Doporučujeme si ale nejdříve přečíst v klidu celý článek.
Předpokládáme, že asi i v tomto případě většina našich sousedů z Velké skály a oblasti kolem ulice Písečné vůbec netuší, že již v úterý 8.6.2021 se budou na výboru Hl. m. Prahy projednávat MČ Praha 8 navržené podněty na změnu Územního plánu, které jsou nezbytné pro realizaci několika stavebních projektů v těsném sousedství vašich domovů.
Třešňovka, jedno z nejoblíbenějších míst na jarní procházku všech obyvatel Bohnic a Troje. V nesmírně cenné přírodní lokalitě dle návrhu mají vyrůst luxusní vily s restaurací a bikecross dráhou. Foto: Alois Chalupecký
Tak jako vždy, i v těchto případech je projekt zástavby zabalen do pěkného dárkového papíru s příslibem environmetálních výhod, pořádku, nového parku nebo vodních prvků v oblasti. Určitě nepopíráme, že jsou lidé, kteří to ocení. Odvrácenou stranou mince je částečná ztráta cca 65.000 m² městské zeleně v metropoli, nedořešené trasování nových komunikací pro automobily, a především pokračující odkrajování z přírodních ploch cenné přírody Trojské kotliny s cílem účelové přeměny celoměstské zeleně na stavební pozemky.
Jistě, stavět další bytové domy a vily je obecně v Praze potřeba, ale rozhodně existují přijatelnější místa, než jsou svahy cenné přírodní lokality Trojské kotliny na pozemcích v současnosti vedených jako PS, PZO, LR, CSZ, ZMK a NL. Tedy v Územním plánu hl. m. Prahy jasně deklarované jako hodnotná zeleň vyžadující zvláštní ochranu!
Abychom pochopili některé souvislosti, podívejme se nejdříve na malý skok do historie. Věděli jste například, že jedna z nejstarších dochovaných zahrádkářských osad vznikla už v roce 1923 na Libeňském ostrově a měla vazbu na další spolky fungující v Praze – skauty a vodáky? Další zahrádkářské osady pak vznikaly ve Vysočanech, Bubenči, na Žižkově a na Císařském ostrově (pozn. na podzim se díky nám. primátora Ing. Hlubučkovi opět na ostrov komunitní zahrada vrátila).
Historická fotografie žižkovské zahrádkářská kolonie na „Červené skále“ z roku 1924. Zdroj: MČ Praha 3
V polovině šedesátých a sedmdesátých letech Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy (UHA) rozhodl o založení množství osad v návaznosti na výsadbu sídlišť a k uspokojení sílící poptávky obyvatelstva po zahradničení. UHA často navazoval spolupráci s podporou Ministerstva zemědělství zaměřenou na vytipování a rekultivaci ploch pro jiné účely nevhodných.
Zahrádkářská osada Barrandov vznikala od r. 1958 na zemědělské půdě. Pro její nízkou bonitu a svahovitost terénu nebyla vhodná k ekonomickému zemědělskému využití, ale v rámci zeleného pásu okolo Prahy se hodila pro výsadbu ovocných dřevin. Díky tomu do současnoti zde hospodaří už třetí generace zahrádkářů. Zdroj: Zahrádkáři Barrandov
Kultivace těchto pozemků a počátky fungování osad byly náročné a jejich nájemce stále velké úsilí. Založené osady však měly jasnou strukturu, regulativ na zahradní stavbu, altán i předepsaného jejího dodavatele. Většina osad z této doby stále velmi dobře funguje, díky nastolenému, zažitému a ověřenému konceptu.
Zahrádkářská kolonie na Ořechovce z roku 1930 přežila devadesát let napříč všemi režimy. Až nyní jí hrozí zánik, přestože zdarma tato městská zeleň plní důležitou funkci na Praze 6. Její smůla je, že se nachází na lukrativní adrese.. Zdroj: ČT24
V roce 1996 byly zpracovány podklady pro nový Územního plán. Zahrádkářské osady byly popsány a následně plánovány na základě Generelu zahrádkových osad z roku 1995. Jeho závěrem bylo doporučení zahrnout zahrádkové osady do zeleně a přesunout je do vnějšího prstence města, tak aby se staly plnohodnotnou součástí kulturní zemědělské krajiny, a to i přesto, že zároveň v následujícím období platnosti tohoto územního plánu byly právě okrajové části Prahy pod obrovským tlakem developerů vč. vrácením pozemků restituentům, kteří je následně odprodali investorům a spekulantům.
V posledních letech strmě roste zájem rodin, které nevlastní žádnou rekreační nemovitost, o pronájem alespoň malé zahrádky v dosahu svého bydliště. Foto: Marie Stránská MAFRA
V následujících letech tak po nešťastném začlenění v Praze zaniklo největší množství zahrádkových osad v historii, a došlo k zredukování celkové plochy o více jak polovinu na cca 460 ha, jak zjistil spolek Arnika.
Prudký kontrast v podobě montovaných hal, odkud si můžete rovněž přinést plný košík ovoce a zeleniny s původem z celého světa ..nejčastěji bez chuti a vůně, utržené nezralé, plné chemie, zato pěkně nasvícené barevným osvětlením a s dokonalým tvarem. Naštěstí dnešní generace už mění své návyky i životní styl na ohleduplnější přístup k životnímu prostředí i svému zdraví.
Živé zahrádky z mnoha spekulativních důvodů však dál mizí jedna za druhou, a nadále se tak zmenšuje jejich celková plocha, aby je nahradil např. na rozhraní Hrdlořez a Žižkova nový hypermarket Kaufland.
Komunitní zahrada hospodařící v roce 2020 na zapůjčených pozemcích od developera CPI v Bubnech na Praze 7. Po zahájení výstavby se díky podpoře hl. města Prahy přesunula do Troje na Císařský ostrov.
Stejně tak i zahrádkářská kolonie Šutka na Praze 8 po dlouhá desetiletí fungovala a sloužila Pražanům k celoroční rekreaci, pohybu na čerstvém vzduchu a pěstování plodin, květin a ovoce. Postupně se stala živým kvetoucím ostrovem a nedílnou součástí cenné přírody Trojské kotliny v rámci důležité biodiverzity v Praze.
Bohužel ani tento příběh neskončil pro nájemce zahrádek šťastně. Pozemky pod zahrádkami u Velké skály byly v rámci restituce vráceny potomkům původních majitelů bydlících v Kanadě, kteří je prodali dál..
Podnět č. 27/2021 „Zahrádky Šutka“
Podnět č. 27/2021 je označen jako „Zahrádky Šutka“, a týká se pozemku č. 792/1, v k.ú. Troja (jde o bývalou zahrádkovou osadu východně od ul. Nad Trojou).
Červeně vyznačená oblast bývalé zahrádkářské osady Šutka leží na pozemku č. 792/1 k.ú. Troja o výměře 31.808 m². Z fotografie satelitní mapy je patrné, že celé ucelené území je součástí cenné přírody Trojské kotliny.
Zahrádkáři v oblasti u Velké skály obdrželi výpověď z nájmu a ultimátum, že musí své udržované zahrádky s vzrostlými ovocnými stromy nejpozději do září 2018 nadobro opustit. Mnoho z nich toto rozhodnutí neslo velmi těžce i s ohledem na vysazené stromy ještě jejich rodiči a oblíbené místo, kterému věnovali veškerý svůj volný čas.
Trojská kotlina v celé své kráse. Nelze se divit, že zdejší cenná příroda v kombinaci s výhledem je doslova magnetem pro spekulanty a developery, kteří se snaží z této krásy a jedinečnosti vytěžit maximum pro sebe.
A někdy tady začíná další pečlivě naplánovaný pohádkový příběh, kde každý něco dostane..
Opuštěné zarůstající zahrádky se staly útočištěm bezdomovců a narkomanů. Zdroj: prezentace investora MDMA architects
Opuštěné zahrádky na celkové ploše 31.808 m² obratem začaly zarůstat náletovou zelení a prázdné chatky přitahovat bezdomovce, narkomany a další pochybná individua. Tu a tam k místu vyjížděli hasiči a celá oblast, ještě nedávno plná života, se stala rizikovým místem, kterému je lepší se vyhnout. Společnost Vilesol s.r.o. se základním kapitálem 10 Kč se zakoupenými pozemky další roky nedělala nic, a vlastně jí ten uměle vyvolaný zanedbaný stav hrál do karet – viz. zpracovaná Swat analýza:
Zdroj: prezentace investora MDMA architects
V listopadu 2020 přišel investor se záměrem Troja City Escape ¤ Revitalizace bývalé zahrádkářské kolonie Troja – Praha 8. Dle slov autorů projektu studia MDMA architects se jedná o projekt transformace zdevastovaného území Velká skála v Troji, kde v rámci experimentálního bydlení má vzniknout soubor 30ti luxusních vilek, a 2 parků s průchozími trasami po obvodu pozemku. Odkazují se na udržitelnou architekturu, ekologii a návaznosti na historii i lokalitu, a jako benefit zdůrazňují kultivaci tohoto zdevastovaného území, které je nyní obýváno narkomany, bezdomovci, a naprosto nevyužívá svůj potenciál.
Návrh na rozparcelování městské zeleně na stavební pozemky doplněné dvěma menšími parky, které se samozřejmě adekvátně promítnou i do ceny pro budoucí majitele lukrativních nemovitostí. Zdroj: prezentace investora MDMA architects
Návrh výstavby je nicméně v rozporu s popisem funkce území jak základní, tak i doplňkové či výjimečné, protože jakékoliv stavby (drobné) a aktivity na tomto území jsou podmíněny uspokojováním potřeb tohoto území. Poměrně snadno doložitelný rozdíl mezi uspokojování potřeb dotčeného území a prezentovaných potřeb majitele toho pozemku je zřejmý. Jak jsme psali již před 2 roky, lze očekávat, že se investor pokusí některou z možných funkcí významově ohnout ku prospěchu svému, což se nyní aktuálně děje.
Překvapivě jednatelem společnosti Vilesol s.r.o. je 31. nejbohatší Čech Jan Chrenko, který podniká v oblasti solárních elektráren. Vlastní též společnost TROJALAND s.r.o., která se stala spoluvlastníkem části louky pod vrchem Velká skála a v Třešňovce.
Česká investiční skupina Jufa, za kterou stojí podnikatelé Jan Chrenko a Jiří Fast, jsou po ČEZu největším majitelem fotovoltaických panelů v České republice. Získané miliardy se proto snaží zhodnotit v developmentu v atraktivní lokalitě Troje – nově s podporou radnice MČ Praha 8.
Dle zápisu z rozdělení společnosti Vilesol s.r.o. se zdá, že předmětné pozemky nabyla za pořizovací cenu 44,2 mil. Kč. Část pozemků, kde již stávající územní plán umožňuje stavět, byla rozdělena na společnosti Buena Vista s.r.o. a DOTRONA s.r.o.
Společnosti Vilesol s.r.o. zůstaly tak ve vlastnictví pozemky v pořizovací ceně 27,5 mil. Kč, které by se nyní změnou územního plánu zhodnotily na stovky milionů Kč, možná až k jedné miliardě Kč.
Evidentně ani zelená místa na mapě územního plánu Prahy nejsou zárukou, že je politici za příslib finančních kompenzací nepřevedou na stavební pozemky. Připravovaný Metropolitní plán je v tomto ještě benevolentnější, a ponechává větší prostor pro spekulace.
Aby se mohl stavební projekt Troja City Escape realizovat, je nyní třeba změnit stávající územní plán hl. města Prahy. K tomu slouží navrhovaná změna územního plánu zkráceným postupem, kterou předkládá příslušná městská část na Magistrát.
Na prosincovém zasedání Zastupitelstva MČ Praha 8 návrh zahrádek Šutka (ZDE) ještě neprošel, nicméně již březnové Zastupitelstvo jej dne 17.3.2021 schválilo. V březnu už MČ ani nezveřejnila, co je předmětem jednání a uvedla pouze název podnětu.
Stáhli jsme si celý podnět MČ Praha 8, ve kterém v rámci použitých citací z projektu investora vysvětlují, z jakého důvodu navrhují změnu Územním plánu hl. m. Prahy zkráceným postupem, aby se pozemek zakoupený miliardářem jako městká zeleň přeměnil na stavební parcely s parkem, čímž hodnota pozemků okamžitě min. 10x vzroste.
Útvar územního rozvoje MČ Praha 8 v případě zahrádek Šutka „doporučil ke schválení“, hodnocení pořizovatele je B (neutrální), hodnocení IPR zatím nezveřejnil.
Podnětem č. 27/2021 (zahrádky Šutka) MČ Praha 8 oficiálně navrhuje změnu územního plánu hl. m. Prahy s požadavkem přeměny z městské zeleně vedené v současnosti jako PZO/PS (PZO – zahrádky a zahrádkové osady, PS – sady, zahrady a vinice) na území čistě obytné OB-B.
Podnětem č. 27/2021 (zahrádky Šutka) MČ Praha 8 oficiálně žádá o změnu územního plánu hl. m. Prahy s požadavkem na změnu městské zeleně na území čistě obytné OB-B. Hlavním důvodem obratu a vstřícnosti městské části Praha 8 může být skutečnost, že má od společnosti Vilesol s.r.o. slíbeny kontribuce, což je finanční příspěvek za realizaci změny územního plánu a příspěvek za umístění stavby.
Návrh č. 27/2021 MČ Praha 8 s již vykreslenou navrženou změnou na území čistě obytné OB-B. V případě odsouhlasení by z původní zelené plochy zbyly jen střípky.
MČ Praha 8 navrženou změnu ve své žádosti vysvětluje následovně: „Žadatel uvádí, že pozemky dotčené návrhem změny jsou málo kultivované, zdržuje se v ní mnoho bezdomovců a narkomanů. Návrh změny ÚP vychází z toho, aby bylo možno více propojit a užívat dosud izolované plochy ZMK, přičemž jejich propojení umožní veřejnosti pěší průchod územím. Dále umožní oblast v přiměřené míře více zabydlit stálými obyvateli, to však při zachování charakteru oblasti a jejího rázu, tj. klidu a zeleně. Nová vhodná zástavba pro bydlení by měla přinést výrazné zvýšení kultivovanosti území a potřebnou sociální kontrolu. Záměr navazuje na projekt ochrany a rozvoje hodnotné krajiny a kulturního dědictví Trojské kotlin.“
Parcelace území pro investiční záměr výstavby 30x luxusních vila domků. Zdroj: prezentace investora MDMA architects
Městská část Praha 8 tedy navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města.
Prezentace je připravena z hlediska grafické části velmi zdařile, nicméně většina fotografií je ilustrativních. Pod obrázkem kamení je uvedeno např., že budou oddělovat jednotlivé pozemky.. nicméně na všech vizualizacích jsou vily vyobrazeny ve volném prostoru, což lépe umocňuje jejich spojení s okolní přírodou. Jak se říká papír snese všechno, realita pak už poněkud pokulhává, což investorovi už může být v tu chvíli jedno. Zdroj: prezentace investora MDMA architects
Proto i přes všechny deklarované environmentální přísliby investora o hospodaření s dešťovou vodou, udržitelných stavebních materiálech, avizované průchodnosti převážně po obvodu pozemku i slíbeném parku, se stále jedná o nekoncepční rozšiřování zastavitelných území na úkor ploch městské zeleně, kde není dopředu ani jasné, jak bude řešeno dopravní napojení.
Vizializace je ilustrativní, není tedy ani vyloučeno, že po změně ÚP se z dřevěných domků ve finále vyloupnou již dobře známé bílé betonové kostky. Zdroj: prezentace investora MDMA architects
Městská část Praha 8 uvádí, že se má jednat o „experimentální bydlení v zeleni“, kde obyvatelé údajně nebudou používat automobily vůbec, či je budou používat jen v malé míře. Podle podkladových studií má však dojít k výstavbě domů běžnou stavební technologií, kdy musí být na místo dopraveno množství stavebního materiálu. V návrhu jsou u každého rodinného domu zakreslena dvě parkovací stání pro automobily. Tedy reálně se počítá s tím, že obyvatelé budou běžným způsobem jezdit individuální automobilovou dopravou.
Komunikace vedoucí do trojského svahu (ul. Písečná, Nad Trojou a Pod Havránkou) neumožňují v současnosti další zvýšení dopravní zátěže. Proto lze očekávat následnou snahu zřídit komunikace nové, jako důsledek navržených záměrů. Není tedy jasné, kudy k nové zástavbě tedy doprava bude vedena. Obecně však platí, že obyvatelé vznik nových komunikací nechtějí.
Je tady ještě další důležitý aspekt, o kterém možná hlasující zastupitelé ani nevěděli..
Ohledně pozemků, na kterých má být záměr realizován, vede soudní spor společnost Vilesol s.r.o., jako strana žalovaná, a společnost Green Village Development s.r.o., jako strana žalující. Jedním ze dvou jednatelů a společníků společnosti Green Village Development s.r.o. je Petr Smetka (rok narození 1984), který má v obchodním rejstříku uvedenu stejnou adresu bydliště jako Ing. Petr Smetka (rok narození 1959, zakladatel společnosti H-SYSTEM a.s.).
Důvodem sporu je skutečnost, že původní vlastník pozemků, paní H. K. uzavřela dne 15.8.2017 smlouvu o budoucí kupní smlouvě se společností Green Village Development s.r.o., podle níž byla paní H. K. zavázána uzavřít kupní smlouvu a převést vlastnické právo k předmětným pozemkům na Green Village Development s.r.o., což však nesplnila a pozemky převedla ve prospěch společnosti Vilesol s.r.o. na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28.6.2019.
Městská část Praha 8 dle našich informací uzavřela memorandum se společností Vilesol s.r.o. ohledně toho, jak bude vypadat výstavba investičního záměru po parcelaci území (s tím, že má být dodržena podkladová studie) a o platbě kontribuce. Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu ohledně vlastnictví pozemků by se ale mohlo (teoreticky) stát i to, že vlastníkem pozemků se stane společnost Green Village Development s.r.o., která memorandem vázána není. Pak by se mohlo stát i to, že městská část Praha 8 sice změnu územního plánu prosadí, ale výstavbu bude realizovat společnost, která žádným memorandem ohledně podoby výstavby vázána není, a není ani zavázána k platbě kontribuce. Projekt se pak může klidně změnit na vyšší bytové domy a stavby, které umožní změna územního plánu.
Městská část Praha 8 by proto z důvodu opatrnosti neměla prosazovat změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha.
Začátkem týdne točila o fenoménu zahrádek reportáž i televize CNN Prima News v zahrádkářské kolonii v Řepích. Je to trend, který díky Covidu-19 začíná být nesmírně populární i mezi mladou generací.
Zahrádky v Praze jsou svou 98let ověřenou koncepcí skutečným přínosem pro životní prostředí, živočichy i obyvatele, stejně tak jako v rovině sociologické, což dokázala současná situace s Covid-19 a plošným zákazem cestování. Proto stále více obyvatel rozpáleného sídliště hledá v okolí svých domovů zahrádku, kde by mohlo pěstovat bio-potraviny pro potřeby své rodiny a s dětmi trávit volné chvíle v bezpečí na čerstvém vzduchu. Souvisí to i s trendem zdravého životního stylu.
Takže i přes politiky vyzdvihované pozitivní aspekty celého návrhu Troja City Escape se stále jedná především o soubor 30x luxusních vilek pro pár desítek obyvatel zabírající 45 % předmětného území, kde ve finále u pečlivě střiženého anglického trávníku budou stát zaparkovaná SUV možná s jedním elektromobilem Golf.
Projekt Troja City Escape. Zdroj: prezentace investora MDMA architects
Cena 1x luxusní vilky o celkové podlahové ploše 178 m² na pozemku 500 m² by se mohla v této lukrativní lokalitě pohybovat v rozmezí mezi 30-50 mil Kč dle polohy a zvolené varianty. Cílová skupina je tedy předem daná.
Pokud každý developer a investor odkrojí z přírodní lokality Troje kus zelené plochy, a s benefitem „bydlení uprostřed přírody“ nemovitost s přirážkou prodá, jednou nastane čas, kdy zde už pro všechny desetitisíce obyvatel sídliště Bohnice a stovky tisíc návštěvníků Trojské kotliny nic zeleného, kromě Botanické zahrady, nezůstane. Foto: prezentace investora MDMA architects
Podnět č. 283/2019 „Zázemí sportovního areálu Šutka“
Uvedený podnět vychází z rozpracované Urbanistické podkladové studie Šutka ZDE vytvořené Archum Architekti v říjnu 2020 pro zadavatele MČ Prahu 8.
Plavecký stadion Šutka v horní levé části. V okolí na pozemcích Hl. m. Prahy jsou již rozmístěny nové budovy v rámci zpracované urbanistické koncepce rozvoje území. K tomu pár hřišť a vodních prvků, a bike park. Zdroj: Archum architekti 10/2020
Pokud jde o doplnění staveb přímo v areálu Šutka, tak se o tom již pořizuje změna Z3521 (P284/2019). Rozhodlo o tom Zastupitelstvo HMP dne 2.7.2020. Podnět č. 283/2019 je tedy první vlaštovkou. Ve studii je tento bod veden s pracovním názvem 5/ Pod Havránkou – Vavrouška (viz. obrázek s popisem níže).
Tento podnět ZDE č. 283/2019 je označen jako „Zázemí rekreačního areálu Šutka“, a týká se parcel č. 1092, 1093, 1094, 1095 k.ú. Troja v místě bývalého třešňovém sadu tzv. Třešňovky, severně od ul. Pod Havránkou. Na ploše o rozloze 35.001 m² by po změně územního plánu měla vzniknou vilová zástavba, bike park a restaurace.
Dle našeho názoru se jedná bezesporu o nekoncepční rozšiřování zastavitelných území na úkor ploch zeleně. Navíc není dopředu ani jasné, jak bude řešeno dopravní napojení.
MČ Praha 8 s návrhem přeměny funkčního využití ploch z celoměstského systému zeleně na stavební parcely souhlasí. „Navrženo ke schválení“.
Výbor pro územní rozvoj MČ Praha 8 dne 12.5.2021 odhlasoval, že aktualizaci ÚAP bere na vědomí. Přítomnou zástupkyni Arniky (organizace na ochranu životního prostředí) pí. Vinklárkovou předseda nenechal vystoupit se zdůvodněním, že už se projednává další bod.. což o něčem také vypovídá.
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy však k návrhu zaujal stanovisko C (nesouhlas):
Za normálních okolností by takto negativní hodnocení ze strany IPRu hl. města Prahy mělo samo o sobě znamenat, že podnět nebude pořizován. Zde však cítíme na straně politiků městské části Praha 8 silný tlak záměr přesto prosadit.
Kudy k nové zástavbě bude vedena doprava, nikdo pořádně neví.. Lidé však vznik nových komunikací nechtějí, zvláště v místech, která k tomu nebyla v rámci aktuálního ÚP nikdy předurčena! Zvýšená intenzita provozu v okolí bydliště zvyšuje stres a obavy rodičů o bezpečí svých dětí.
Komunikace vedoucí do trojského svahu (ul. Písečná, Nad Trojou a Pod Havránkou) neumožňují v současnosti další zvýšení dopravní zátěže. Proto lze očekávat následnou snahu zřídit komunikace nové, jako důsledek navržených záměrů.
Kdo je iniciativa Proti-plotu ?
Skupina aktivních občanů, kteří již 10let chrání městskou zeleň v Troji z přesvědčení ve svém volném čase a bez nároku na honorář. Striktně odmítáme účelové zábory zeleně snižující biodiverzitu v cenné přírodní lokalitě Trojské kotliny. Společně s obyvateli stojíme za sousedskými permanentkami, záchranou dubového lesa přírodního parku Drahaň-Troja, nebo odhodlaným bojem proti umístění hypermarketu Kaufland naproti vstupu do Botanické zahrady. Najdete nás v učebnici environmentální výchovy pro II. stupeň základních škol a jsme partnerem Akademie věd ČR. Vedle ochrany zeleně dlouhodobě podporujeme dětský domov Racek, šikovnou Kačenku a další.
Městská zeleň v okolí našich domovů je to nejcennější, co zde máme a proto jí musíme důsledně chránit, aby zde zůstala i pro další generace Pražanů.
Shrnutí:
Developeři neskupují cenná území městské zeleně v metropoli z lásky k přírodě, nýbrž s osobním střednědobým záměrem svou vloženou investici výstavbou zhodnotit. Prázdná pokladna radnice rozhodně nesmí být důvodem k legalizaci těchto nevratných změn. Zeleň v okolí rušného sídliště Bohnice má pro 40.000 obyvatel nevyčíslitelnou hodnotu v rámci rekreace a volnočasových aktivit, stejně jako pro Prahu v rámci klimatických změn a adaptace na ně. Z tohoto pohledu je třeba jí důsledně chránit, aby zde zůstala i pro další generace Pražanů.
Městská část Praha 8 navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města.
Výbory a Zastupitelé rozhodují na základě připravených dat nebo doporučení od MČ. Nicméně sami aktéři přiznávají, že nemají čas vše detailně prostudovat a řídí se přiloženými odbornými podklady. MČ nemůže hájit zájmy města ve chvíli, kdy hájí svůj osobní zájem. A ten je vydělat nějaké peníze na transakci s developerem. Materiál tak nemusí být chystaný objektivně.
Z výše popsaného oba podněty jak č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka), tak podnět č. 27/2021 (zahrádky Šutka) na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, by měly být z povahy věci jednoznačně zamítnuty, a majitelé respektovat dané regulativy využití souboru předmětných pozemků.
Městská část Praha 8 by rovněž z důvodu opatrnosti neměla prosazovat změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků č. 792/1 k.ú. Troja. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha.
Platí, že územně analytické podklady kraje jsou dle § 29 odst. 3 stavebního zákona předkládány zastupitelstvu kraje k projednání. Stavební zákon ani prováděcí vyhláška neukládají schválení ÚAP kraje v zastupitelstvu, z toho důvodu jsou předkládány zastupitelstvu jako „bere na vědomí“ s tím, že k nim zastupitelstvo může uplatňovat své připomínky. Tudíž pokud to přeložíme, v tuto chvíli není nic rozhodnuto a bude záležet, jak se Zastupitelé rozhodnou.
Jak mohu pomoci to zkusit zastavit?
V případě, že odmítáte jeden nebo oba účelové podněty, zašlete emailem do úterního rána 8.6.2021 slušnou žádost o podporu a odmítnutí návrhů na emaily zastupitelů Výboru MHMP a náměstka primátora Arch. Hlaváčka:
Petr.Zeman@praha.eu;Tomas.Murnak@praha.eu;Ondrej.Martan@praha.eu;
Radomir.Nepil@praha.eu;Milan.Kryl@post.cz;Jana.Plaminkova@praha.eu;
Pavel.Richter@praha.eu;Pavel.Svetlik@praha.eu;d3a@d3a.cz;
Petr.Hlavacek@praha.eu;posta@praha.eu;
Věc: Změna územního plánu v Třešňovce (podnět č. 283/2019 zázemí rekreačního areálu Šutka) a zahrádek Šutka (podnět č. 27/2021)
Dobrý den,
já ________________, s bydlištěm na Praze __ se obracím s žádostí na Vás, obyvateli zvolené zastupitele HMP, abyste v rámci své funkce člena Výboru pro územní rozvoj a územní plán MHMP, v rámci zdravého rozumu i ochrany přírodní cenné lokality Trojské kotliny, jednoznačně odmítnul podané podněty č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka) a č. 27/2021 (zahrádky Šutka) na změnu územního plánu s účelovou přeměnou cca 60.000 m² celoměstské zeleně na stavební parcely. Jedná se o oblast „Příměstského parku Trojská kotlina“ se zvýšenou ochranou zeleně. Městská část Praha 8 by rovněž z důvodu opatrnosti neměla prosazovat změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků č. 792/1 k.ú. Troja. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha. Děkuji
S pozdravem
——————————
Dobrý den,
z výše popsaného v článku na www.proti-plotu.cz, Vás tímto svým jménem laskavě žádám, aby podněty č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka) a podnět č. 27/2021 (zahrádky Šutka) na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, byly oba jednoznačně zamítnuty, a majitelé respektovali dané regulativy využití souboru předmětných pozemků, které zakoupili za cenu tomu odpovídající. Děkuji
S pozdravem
——————————
Dobrý den,
Městská část Praha 8 navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný.
S pozdravem
——————————
- Informační leták k vytištění a vylepení na nástěnky ve vašem domě ke stažení „leták ZDE“ .
————————————————————————————————-
Všem raději připomínáme oblast projektu „Příměstského parku Trojská kotlina“, na kterém Hl. město Praha s MČ Praha 7, MČ Troja a MČ Praha 8 společně participují. Deklarovaná zvýšená ochrana této nesmírně cenné přírodní oblasti by měla být jednoznačně zárukou, že nebude teď ani v budoucnu převedena na stavební pozemky.
Co dodat závěrem? Pokud se podaří návrhy smést ze stolu, iniciativa Proti-plotu zde vidí jednoznačně příležitost a prostor pro vyjednávání s majiteli ze strany Hl. města Prahy. Za cenu desetimilionových investic lze odkupem získat nesmírně cenná přírodní území v Troji. Lze se inspirovat z vynikající koncepce „Pražského lesního střediska“ spravovaného Lesy Hl. m. Prahy, nebo od našich sousedů v oblasti Bavorska. Místo naddimenzovaných sterilních luxusních vil bez přesahu k okolí, by zde klidně mohla vyrůst nová zahrádkářská osada nebo Environmentální a pěstební ovocnářské centrum s propojením na okolní cennou oblast přírodního parku Drahaň-Troja i historickou přítomnost toho institutu v Troji.
Stráně trojské kotliny pokrývají chráněná teplomilná vřesoviště a stepní traviny, vinice a ovocné sady. Nachází se zde Přírodní park Draha-Troja, Pustá vinice, Přírodní památka Havránka, Přírodní památka Salabka, a bohatá a cenná přírodní rezervace Podhoří. Vedle toho zamýšlené luxusní vily, restaurace, parčík s vodními prvky nebo bikecross dráha jsou zbytné projekty, které mohou stát klidně uprostřed pole.
Prvním krokem je pro členy výboru nepodlehnout zájmům soukromého investora a tlaku ze strany MČ Praha 8, a už vůbec ne přislíbeným finančním kompenzacím v podobě drobků pod stolem, které se během měsíce rozkutálí. Rozhodujte na základě svěřené zodpovědnosti s přihlédnutím na všechny známé aspekty a tuto cennou přírodní lokalitu. Vždy existuje třetí cesta. Rádi zveřejníme, jak který člen výboru vč. politické strany k uvedeným podnětům hlasoval.
