Počínaní směřující k podpoře existence živočišných a rostlinných druhů bylo v naší společnosti až donedávna vnímáno jako zbytná nadstavba lidského bytí. Poměry se naštěstí postupně mění. Dá se říci, že Ti vnímavější z nás si už uvědomili, že “penězi přírodu nenahradíš“ a růst kvality lidské existence není nekonečný. Proto jakékoliv snahy směřující k udržení biodiverzity v okolí bydliště jsou měřítkem vyspělosti lidské společnosti.
Vyrobit ptačí budku není těžké. Na internetu najdete spoustu skvělých návodů a tipů. My jsme použili odřezky z terasového prkna, na brusce vyhlazené větvě z břízy a kus platanu, který zůstal na zemi pro prořezu stromů v Hnězdenské.
Zachumelené krmítko s početnou návštěvou nejrůznějších opeřenců má v idylických představách o zimě své nezastupitelné místo, zvláště pak na sídlištích, kde svým způsobem spojuje obyvatele s okolním životem.
Jsme rádi, že obyvatelé Troje a Bohnic pověstní pevným poutem s přírodou v Trojské kotlině, nezapomínají podat pomocnou ruku „našim sousedům“, když je potřeba. Ukázali to už v létě v období extrémních veder instalací pítek. V zimních měsících se na sídlišti a v okolí objevily desítky nových ptačích budek ze dřeva, nebo jen provizorních vyřezaných z PET lahví. Někdy však dobrý úmysl může skončit jinak, než jsme zamýšleli..
Inspirací pro sepsání tohoto článku o krmení ptactva se stala tato krásná, leč bohužel naprosto nevhodná budka z perníku, na kterou jsme narazili v přírodním parku Draháň-Troja.
Věděli jste například, že jediné zrnko soli ze slaného rohlíku může být pro malé ptáky velikosti čížka smrtelnou dávkou? I autor tohoto článku donedávna v dobré víře krmil labutě a vodní ptactvo suchým pečivem. Dnes už ví, že je to špatně. Kromě prázdných sacharidů a nežádoucí soli má pečivo v sobě kvasnice a často plísně, které jsou toxické. Zároveň neobsahuje žádné živiny. Ptáci tak mají plné žaludky a nehledají dál svou přirozenou potravu, kterými jsou listy a stonky vodních rostlin, tráva, korýši a mlži. Začínají trpět podvýživou. To je extrémně nebezpečné především pro mláďata labutí, kterým zakrní křídla.
Suché pečivo vodním ptákům rozhodně už nenoste! Jedná se o prázdné sacharidy, kde sice labuť nebo kachna mají pocit, že jsou najedené, ale ve skutečnosti strádají. Pečivo neobsahuje žádné vitamíny ani minerální látky, které ptáci potřebují. Nadměrná konzumace pečiva dokonce ohrožuje mláďata labutí v jejich růstu, kdy zapříčiňuje deformaci křídel, tzv. angel wings. Na to doplatilo v říjnu 2018 ve Stromovce mládě labutě, které bylo křídlo amputováno.
Zkuste jim příště s dětmi přilepšit jídelníček třeba zeleninou. Nadrobno nakrájené listy kedlubny, květáku, brokolice, celeru nebo salátu. Prospějete jim i naklíčenými nebo vařenými plody kukuřice, čočky, hrachu, pšenice nebo ovesnými vločkami.
Rovněž sídlištní zástavba a parky kolem nás jsou domovem zvěře a ptactva. V posledních letech se v našem okolí výrazně zrychlila likvidace vzrostlých zahrad, sadů a dalších volných ploch v k.ú. Troje. Tu nahrazuje v lepším případě tráva např. parcela v serpentinách, nebo kamínky namísto vzrostlých keřů v ulici Hnězdenská, jiné jsou rovnou vybetonovány a zastavěny. Dochází tak k trvalému úbytku přirozených zdrojů potravy i vhodných úkrytů ptactva.
Mnoho ptačích druhů žijících u nás odlétá během podzimu na jih. Ptáci, kteří u nás zůstávají i v zimě potřebují naši pomoc, aby mohli bez větších problémů přežít. To je velice důležité zvláště v době, kdy venkovní teplota klesne pod -5´C a krajina je pokryta souvislou vrstvou sněhu, případně jsou husté mlhy nebo padá sníh s deštěm. Přirozená potrava v podobě hmyzu a plodů stává hůře dostupnou. Jak měsíce utíkají, je čím dál těžší najít na keřích bobule např. jeřabin, ptačího zobu, bezu černého, hlohu nebo rakytníku.
Jak měsíce utíkají, z keřů postupně mizí poslední loňské plody, na kterých si ptáci pochutnávají. V případě souvislé sněhové pokrývky jsou v městech sýkory odkázani především na pomoc lidí.
Nejvíce jsou ohroženy tak malé druhy pěvců. Zrovna ty, které vídáme u krmítek nejčastěji. Jsou to zejména sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora uhelníček, sýkora babka, vrabec domácí, vrabec polní, zvonek zelený, stehlík obecný, čížek lesní, brhlík lesní, strakapoud velký, šoupálek dlouhoprstý, pěnkava obecná a další.
Ptáci v případě mírné zimy bez sněhu nejsou na krmítkách životně závislí, ale podle ornitologů si rádi přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. „Až nastanou kruté mrazy, potrava z krmítek jim může zachránit i život.
V zimních podmínkách v městské aglomeraci ptáci začínají strádat a denně doslova bojují o život. Za noc ztratí až 20-30% své tělesné hmotnosti, kterou musí přes den opět doplnit, pokud chtějí přežít. Stahují se více do parků a blíže k lidem. Záchranou jsou krmítka naplněná vhodnou potravou, která usnadní přečkat nejnáročnější období v roce spojené s významným nedostatkem potravy.
Důležitou zásadou je vždy krmit kvalitní potravou. Ptáci potřebují v zimě především hodně energetickou bohatou potravu. Čím pestřejší jídelníček jim na krmítku nabídnete, tím více druhů pak můžete pozorovat.
Co kterým ptákům chutná?
- Sýkorky, (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek milují především olejnatá semena (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), která můžete zpestřit nasekanými vlašskými, nebo lískovými ořechy. Ale nepohrdnou ani tukovou směsí, nebo lojem.
- Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi – semena plevelů a obilovin. Ideálním krmivem je tzv. zadina – odpad od mlátiček a čističek obilí.
- Drozdovitým ptákům (kos, drozd, kvíčala) vyhovují hlavně bobuloviny. (Jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka, syrová, ale i sušená. Těmto ptákům můžete připravit ptačí strom a ozdobit jeho větve nejen krásně barevnými plody, ale i rozinkami a křížalami navlečenými na nit.
- Strakapoudi mají rádi lůj ale i tukové směsi.
Jak je to s lojem? Dnes je poměrně těžko k sehnání, ale hovězí lůj můžete nahradit třeba skopovým. Vepřové sádlo je méně vhodné. Pokud vyrábíte lojové koule sami, nepoužívejte k tomu margarín, ale ztužený pokrmový tuk bílé barvy, který je pro ptáky lépe stravitelný.
Co použít z kuchyně? Ovesné vločky, strouhaná mrkev, tvrdý tvaroh, vařenou nesolenou rýži, ale i odřezky syrového masa.
Co nikdy ptákům nedávejte! Nikdy jim nedávejte solené, kořeněné, uzené, ani plesnivé potraviny. Škodí jim i neuvařená rýže, sušený kokos, nebo těstoviny, které v jejich trávicím traktu nabobtnají a můžou je usmrtit.
Krmit můžeme od listopadu až do konce března. Ptáci nám naši pomoc oplatí na jaře a v létě sběrem škůdců, zpěvem a svou krásou.
