2.díl: Bude i nadále procházet tento nebezpečný precedens?

Zveřejněním článku o neobvyklých aktivitách na území Bendovky došlo v rámci našeho odhalení ke ztotožnění identity ing. Karla Němečka, který dle svých slov alespoň potvrdil: „že jedná ve shodě s vlastníky společnosti Bendovka s.r.o.“, a tedy:  i) začal konečně komunikovat s úřady MČ Praha 8  ii) přidal pod článek své oficiální vyjádření  iii) odkryl a nastínil další záměr s pozemky, který jsme v minulém díle vcelku přesně odhadli.

V uplynulých dnech stovky místních obyvatel s kočárky, dětmi, pejsky, i na kolech se přišli podívat na zničené místo a jen nechápavě kroutili nad současným stavem hlavou. Vše vystihují slova paní Jany: „nechápu, jak to mohlo dojít tak daleko…“

I přes smířlivější tón radnice MČ Praha 8 v posledních dnech k přiznávanému investičnímu záměru výstavby viničního domku s vinicí na pozemcích Bendovka s.r.o., iniciativa Proti-plotu nadále trvá na svém stanovisku, že v místě dle všeho došlo k porušení zákona. Přes opakovaná upozornění od místních obyvatel v měsíci listopadu 2019, při dosud známých faktech o postupu úřadů MČ Praha 8 a Magistrátu hl. m. Prahy, došlo k očividnému poškození Přírodního parku Draháň-Troja a chráněného území NATURA 2000. Podali jsme proto podněty k prošetření na patřičné orgány a další budou následovat.

1.díl: Bagry a drtiče plundrují oblast přírodního parku Draháň-Troja. Bude se zde stavět, nebo co majitelé s pozemky zamýšlí?

Z chráněného území spadajícího pod Natura 2000 v místě zvaném Bendovka na Praze 8 se ozývají zvuky těžké techniky. Do kompletně odlesněné stráně v rámci terénních úprav se zakusují bagry a drtiče nemilosrdně likvidují veškerou jen nedávno pokácenou vzrostlou zeleň. Jedno naložené nákladní vozidlo za druhým odváží „odpad“ pryč. Cedulky na plotě pak odkazují na archeologický průzkum lokality.

Ortofotomapa Prahy 8 s vyznačenými místy zásahů v přírodní chráněné lokalitě. Zdroj: Geoportál Praha

V rámci požadovaného podání vysvětlení úředníkům MČ vlastník pozemků Bendovka s.r.o. následně oficiálně tvrdil, že: „odlesňování není odlesňování, ale jen úklid odpadu uloženého nad terén“.

Botanická zahrada se chystá na Trojské vinobraní

V Botanické zahradě o nadcházejícím víkendu 14 – 15. září 2019 proběhne tradiční Trojské vinobraní. Po oba dny se od 11.00 do 19.00 představí vinařská produkce z hroznů sklizených na vinici sv. Kláry, tak i dalších vinařství z Čech a Moravy.

Vinice sv. Kláry s výhledem na Trojskou kotlinu je svou rozlohou 3,5 hektaru největší pražskou vinicí. Díky své historii je dokonce památkově chráněnou. Jaká budou asi letošní trojská perlivá vína a burčák s ohledem na nejteplejší léto za posledních 245let?

Jen připomínáme, v rámci letošní sousedské permanentky mají obyvatelé z Troje a Bohnic vstupné zdarma. Z Botanické zahrady jsme obdrželi informaci, že po oba dva dny budou samoobslužné turnikety uzavřeny. Vstup bude možný přes hlavní pokladny.

V Trojské kotlině vznikne nový příměstský park, přesto roste tlak na zastavění zeleně v Praze

Zástupce iniciativy Proti-plotu přijal pozvání k účasti na setkání členů spolku „Příměstský park Trojská kotlina z.s.“ organizovaný radnicí MČ Troja.

Za MČ Praha 8 se setkání zúčastnil zakládající člen řídící rady a bývalý předseda komise životního prostředí, Mgr. Vít Céza. Za HMP zde hovořila koordinátorka projektu Ing. arch. Iva Schneiderová, byl zde zástupce IPRu hl. m. Prahy nebo místostarostka Lenka Burgerová z MČ Praha 7.

Setkání navazuje na naše zapojení do projektu v roce 2018 i dlouholeté aktivity v rámci ochrany území v Troji. Jsme toho názoru, že rozmanité území Trojské kotliny si zaslouží rozhodně vyšší a ucelenou ochranu před nevhodnými developerskými projekty, které do přírodně nesmírně cenné a návštěvníky hojně využívané lokality s naučnými a volnočasovými aktivitami, rozhodně nepatří.

Sousedské permanentky do Botanické 2019

Od 1. dubna 2019 si budete moci opět vyzvednout letošní sousedskou permanentku na pokladně Botanické zahrady Troja. Ty jsou k dispozici místním obyvatelům, společně se 4x samoobslužnými turnikety, už od roku 2011 jako kompenzace za trvalé oplocení lesoparku s vyhlídkou.

Samoobslužné turnikety výrazně usnadnili průchod územím. Jejich realizací zahrada splnila jeden z požadavků místních obyvatel zachování prostupnosti území.

Přes několik pokusů permanentky zrušit nebo výrazně omezit rozsah vybraných ulic, se společnými silami podařilo sousedské permanentky pro obyvatele udržet 8 let beze změny. Za to patří poděkování jak předešlým politikům, tak nakonec i současné Radě hl. m. Prahy a místním aktivním obyvatelům.

Bylo předchozí vedení radnice opravdu proti zahušťování sídliště ?

Sídliště Bohnice naprojektované kolektivem arch. Havránka v 70. letech v rámci tzv. Severního města, bylo navrženo pro 33.000 obyvatel v rámci ucelené urbanisticko-architektonické koncepce, která je dodnes v mnoha ohledech stále plně funkční a naprosto výjimečná. První obyvatelé, kteří se nastěhovali do svých nových domovů kolem roku 1977, měli kolem svých domů jen rozježděné bláto a hromady zbytků stavebních materiálů, na kterých prožívaly jejich děti první dobrodružství..

Rozestavěné čb sídliště Bohnice, v levé části roste budoucí poliklinika Mazurská – 1976. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja

Jak roky ubíhaly, prostředí se postupně měnilo a sídliště Bohnice se stalo domovem mnoha dalších generací, které na něj nedají dodnes dopustit. Možná to byly, jak jízlivě říkali lidé z centra „tzv. králíkárny“, ale okolní příroda Trojské kotliny kolem Vltavy obyvatelům veškeré nevýhody bohatě kompenzovala.

Krmení ptactva v zimě

Počínaní směřující k podpoře existence živočišných a rostlinných druhů bylo v naší společnosti až donedávna vnímáno jako zbytná nadstavba lidského bytí. Poměry se naštěstí postupně mění. Dá se říci, že Ti vnímavější z nás si už uvědomili, že “penězi přírodu nenahradíš“ a růst kvality lidské existence není nekonečný. Proto jakékoliv snahy směřující k udržení biodiverzity v okolí bydliště jsou měřítkem vyspělosti lidské společnosti.

Vyrobit ptačí budku není těžké. Na internetu najdete spoustu skvělých návodů a tipů. My jsme použili odřezky z terasového prkna, na brusce vyhlazené větvě z břízy a kus platanu, který zůstal na zemi pro prořezu stromů v Hnězdenské.

Zachumelené krmítko s početnou návštěvou nejrůznějších opeřenců má v idylických představách o zimě své nezastupitelné místo, zvláště pak na sídlištích, kde svým způsobem spojuje obyvatele s okolním životem.