Dne 26.7.2018 skončilo měsíční období s možností připomínkovat návrh Metropolitního plánu Prahy. Již nyní lze říci, že kritika plánu je drtivá a dokument bude muset být výrazně přepracován. Postavili se proti němu občané, občanské spolky, památkáři, architekti, urbanisté, ekologové a především většina městských částí. Ti všichni plánu vytýkají úbytek parků, veřejné vybavenosti, zahušťování zástavby a možnost stavět budovy vyšší než stávající domy v okolí.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová s autorem Metropolitního plánu arch. Romanem Kouckým. Zdroj: iprpraha.cz
Architekt Koucký navrhuje např. kontraverzní zrušení ploch ZMK ( zeleň městská a krajinná) plnících ve městě důležitou funkci izolační a hlukové zelené clony mezi bytovou zástavbu a rušnými komunikacemi, s jejich přeměnou na stavební parcely. Plánu je jinak obecně vytýkána nepřehlednost a značná variabilita ve výkladu, což nahrává především developerům. Dominantním zdrojem informací o území není všude představovaná mapa, nýbrž textová část. Mapa je šifrou, která odkazuje do dalších textů. Vrstevnaté skládání obecných informací o území si často ve výsledku protiřečí a pak vůbec není zřejmé, co platí a jak je to myšleno. Pokud se jedná o opatření obecné povahy, tedy o formu zákona, není takové řešení možné, protože rozhodování podle plánu musí být i soudně přezkoumatelné. Pokud by se měly brát doslova významy slov vysvětlujících textů, tak vysvětlení nemá smysl. Lze se tedy pouze domýšlet, jak je vše myšleno.
Sympatické zaměstnankyně IPRu zájemcům vysvětlovaly, jak se v plánu orientovat, případně odpovídaly na konkrétní dotazy.
Proto idylická představa, že příslušné stavební úřady budou plnit funkci „regulátora a ochránce“ nového územního plánu Prahy je bohužel tristní.. minimálně na Praze 8 s ohledem na jeho pro-developerský přístup hraničící s porušením stavebního zákona ( Troja Horizons, Fast food Střelničná, Kaufland Troja), což potvrdil i na nadřízený řád MHMP. Je proto dobře, že laická i odborná veřejnost měla možnost plán prostudovat a konkrétně pochválit nebo poukázat na chyby, nejasnosti a úskalí nového Metropolitního plánu dříve, než bude definitivně schválen a uveden v platnost.
Během května a června připravil Institut plánování a rozvoje (IPR) pro obyvatele „tour informačního kontejneru“ napříč Prahou.
Například Praha 2 se brání dalšímu zahušťování a trvá na ochraně vnitrobloků před zastavěním. Radnice Prahy 3 upozorňuje, že v blízkosti Nákladového nádraží Žižkov vznikne několik tisíc bytů a bude potřeba ulevit dopravě. Výrazná kritika přichází z Prahy 4 a 5, které Metropolitnímu plánu vytýkají, že ohrožuje parky a požadují jejich ochranu před zástavbou. Na Pankrácké pláni dokument povoluje stavět věžáky o výšce až 160 m, a Praze proto hrozí vyškrtnutí ze seznamů UNESCO. Praze 6 vadí možnost postavit osmipatrové domy podél Evropské ulice na hranicích přírodního parku Divoká Šárka. Praha 8 odmítá další zahušťování sídlišť či požaduje zahloubení rušné komunikace V Holešovičkách. Proti plánu se postavili i úředníci a Národní památkový ústav. Památkáři jsou nespokojeni zejména s tím, jak Metropolitní plán reguluje výšky budov.
V prostorách CAMPu byla umístěna prezentace Metropolitního plánu hl. města Prahy, kde zaměstnanci IPRu a Magistrátu aktivně zodpovídali dotazy občanů na interaktivních obrazovkách. Byla zde i provizorní podatelna MHMP.
Pozadu nezůstala ani iniciativa Proti-plotu, která přes letní dovolené v omezeném počtu připravila doplňující připomínky ZDE k MČ pro lokalitu Bohnic a Troje. Chvilku nám trvalo, než jsme se ve složitém plánu zorientovali a pochopili celý systém. S ohledem, že jsme nestihli termín zasedání posledního zastupitelstva MČ Prahy 8, připomínky byly nahrány přímo na webové rozhraní do elektronického formuláře, aby vygenerované se speciálním kódem, vytištěné a podepsané, jsme je následně donesli na podatelnu Magistrátu. Máme tak zpětnou kontrolu, jak s nimi bude dále naloženo.
Hlavní město, se všemi betonovanými plochami, silnicemi a budovami, je v těchto parných dnech výrazným teplotním ostrovem s teplotami i o 20´C vyšší, než v okolní přírodě. Likvidací městské zeleně v Praze o 10% v návrhu Metropolitního plánu, dojde pouze k zhoršení kvality života obyvatel a přímému ohrožení jejich zdraví, což je v rozporu se schválenou koncepcí HMP a IPRu na snižování teploty ve velkoměstě. P.S. Ve chladivém stínu a tichu pod tímto dubem autor připravoval koncept tohoto článku, protože v panelovém bytě měl i po 22h neskutečných 31.5´C.
Touto cestou bychom rádi poděkovali za odbornou pomoc RNDr. Michalu Vinklerovi, PhD, stejně tak i neziskové organizaci Arnika, která jako jediná vedle MHP připravila ucelený souhrn informací i postupů, a přes všechna úskalí dál poukazuje na systémové chyby současné verze MPP.
„Je absurdní, že Institut plánování a rozvoje nepokrytě vyhrožoval Arnice žalobou. Stejnou kritiku přitom nyní slyšíme od městských částí. Autoři nakonec budou muset zásadní chyby odstranit, jinak by mohl Metropolitní plán zrušit soud a Praha se ocitne bez územního plánu,” říká Vendula Zahumenská, právnička Arniky.
„Gumovost, tekutost, flexibilita, nejasnost pojmů je charakteristická vlastnost návrhu Metropolitního plánu, se kterou se hrozně špatně zápasí,“: říká architekt a urbanista Tomáš Vích. Přes možná prvotní čistý úmysl, nechává příliš velký prostor účelovému výkladu investorů s cílem vytěžit z parcely maximum bez ohledu na veřejný zájem. Klikni na obrázek pro zvětšení.
Magistrát hl. m. Prahy a Institut plánování a rozvoje budou mít nyní zhruba dva roky na zapracování několika desítek tisíc připomínek. Následně představí upravenou verzi. Zřejmě na konci roku 2020 čeká Metropolitní plán další veřejné projednávání. Podle stavebního zákona musí nový územní plán Prahy začít platit nejpozději od 1. ledna 2023.
Cílem všech generací architektů je zanechat nesmazatelný otisk. Mnoho věcí je však pomíjivých, jak nám tolikrát už ukázala příroda (např. tajemství ztracené říše Inků) nebo specifika každé doby (např. likvidace Stalinova pomníku tzv. „Fronty na maso“). Oproti tomu městská zeleň a infrastruktura jsou nedílnou součástí kvality bydlení. Uvidíme tedy, na jakou stranu se nakonec přikloní tvůrci Metropolitního plánu.
V každém případě, plánování koncepce rozvoje města by mělo v souladu se stávajícími odbornými poznatky více odrážet nekomerční aspekty směřující ke zvyšování kvality života obyvatel. Existuje oprávněná obava, že v současné verzi Metropolitního plánu, kde zelených ploch spíše ubývá, než aby vznikaly např. zcela nové na místech stávající nevyhovující zástavby, je tomu spíše naopak. Jedná se tedy o důležitý argument pro změnu stávající formy Metropolitního plánu. Přesto však není žádoucí propadat představě, že je osud zelených ploch v Praze pouze v rukách politické reprezentace, u které význam dlouhodobé ochrany kvality životního prostředí může ustoupit preferenci krátkodobě výhodného lokálního řešení. I v jiných světových městech sílí vlastní snaha obyvatel se na ochraně zelených ploch aktivně podílet, což je faktický základ pro úspěšnou ochranu městského životního prostředí.
Celý odborný článek RNDr. Michala Vinklera, PhD podložený studiemi „Jaký má ochrana kvality životního prostředí význam v době dramatické urbanizace a zahušťování zástavby měst?“ ZDE
Zdroje: Arnika.org, RNDr. Michal Vinkler, PhD, iniciativa Proti-plotu
