Ukliďme Česko 2022

Iniciativa Proti-plotu se velmi ráda připojila do celorepublikové úklidové akce Ukliďme Česko, jejímž cílem je aktivně bojovat proti černým skládkám a nepořádku v českých městech, vesnicích a přírodě. S ohledem na pěkné slunečné počasí jsme nepočkali ani na oficiální den 2.4.2022, a pustili se do toho asi jako první v ČR hned 🙂

V nepořádku se žít nedá, o tom ví i divoká zvířata. Uklizený domov, ať už byt, dům či zahrada, vypadá mnohem lépe (a je zdravější), než kdyby byl plný rozkládajících se odpadků. A stejné je to s celými obcemi a také volnou přírodou.

Ohlédnutí za rokem 2021

Dovolte nám touto cestou poděkovat všem za obrovskou podporu a pomoc, díky které i přes složité období občanská iniciativa Proti-plotu.cz nepolevila ve svých aktivitách. Loňský rok – s pěkným letopočtem 2021 ve znamení kovového Buvola, symbolizoval v čínské mytologii tvrdou práci, racionální přístup a odhodlání. Při zpětném pohledu to můžeme skutečně potvrdit.

Přes všechnu počáteční nejistotu a následná omezení, to byl rok rozmanitý a náročný i s ohledem, že veškeré aktivity děláme ve svém volném čase. Utekl nakonec ještě rychleji, než všechny předchozí.

Jsme rádi, že přes několik aktivních projektů jsme si vždy našli čas a pomohli dalším obyvatelům ve složitém boji s developery bezplatným poradenstvím, předáním kontaktů nebo zpracováním podkladů. Stejně tak jako už tradičně jsme nezapomněli podat pomocnou ruku těm nejpotřebnějším. Ale pěkně od začátku..

Rádi to zopakujeme ještě jednou: „Hypermarket Kaufland naproti Botanické opravdu nechceme!“

Jejda..  lhůta stanovená úřadem pro odeslání Vašeho stanoviska již vypršela.

Děkujeme všem obyvatelům, kterým leží na srdci zachování klidné rekreační lokality v Troji a rozhodli se podpořit správnou věc – ať jste se zapojili včas, nebo to nestihli o pár hodin.

Nyní všechny odeslané nesouhlasy a věcné připomínky už zpracovává MHMP odbor posuzování vlivu záměru na okolní životní prostředí a zdraví obyvatel..

Po odeslání emailu obdržíte uvedené potvrzení o doručení z podatelny Magistrátu. V případě podání vyjádření k EIA není třeba následné ověření.

Co se v rámci EIA hodnotí? V rámci EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb, zařízení a činností na veřejné zdraví a životní prostředí.

Stane se venkovní bazén Trojským koněm pro prolomení hradby nezastavitelnosti okolní zeleně?

V uplynulých měsících jsme sbírali a vyhodnocovali podklady k zamýšleným kontraverzním záměrům v oblasti Velké skály a Šutky. Jsme tedy zpět a navazujeme na předchozí články.

Příroda Trojské kotliny je jedinečným a nenahraditelným pražským územím, které si zaslouží maximální ochranu. S roční návštěvností přes 2mil návštěvníků patří k nejvyhledávanějším místům k rekreaci, sportovním, naučným i volnočasovým aktivitám v Praze. Nelze se proto divit, že přitahuje jako magnet i spekulanty.

Aktuálně se v nejbližším našem okolí plánuje:

1.)  Magistrát hl. m. Prahy navrhuje změnit celý třešňový sad Třešňovku a dolní část louky pod vrchem Velká skála na zastavitelnou plochu. Mělo by zde být vystavěno 100 rodinných domů (transformační plocha 404 / Pusté vinice v novém územním plánu – Metropolitní plán).

2.)  Na místě bývalé zahrádkové kolonie jižně od Aquacentra Šutka má být vystavěno 30 rodinných domů (podnět na změnu územního plánu 27/2021 Zahrádky Šutka)

3.)  Má dojít ke zrušení tenisových kurtů Tenis & Padel klubu Písečná v ulici K Sadu, a na jejich místě má být vystavěno 8 bytových domů (jde o změnu územního plánu Z 3521).

4.)  V místě parkoviště u Aquacentra Šutka podél ul. Čimická mají být vystavěny min. 4 administrativně/obytné budovy. Jižně od stávajícího krytého bazénu má být doplněn velký venkovní bazén. Přitom má být odstraněna většina stávajících stromů v areálu Šutka.

5.)  V rámci Metropolitního plánu je navrženo zastavět v našem okolí další menší dosud zelené plochy, které jsou označovány jako „proluky“.

Rozsah navržených změn na úkor přírody je skutečně obrovský. Ke změně ploch stávající městské zeleně na zastavitelné obytné plochy by mělo dojít na území o rozloze zhruba stejně velké jako celý Čimický háj.

Vizualizace ortofoto s červeně vyznačenými zákresy zamýšlených záměru je opravdu šokující a rozhodně nekoresponduje s proklamacemi o důležitosti a ochraně městské zeleně v Praze. Najdete zde mimo jiné transformační plochy lokality 404 – Pusté vinice (hranice převzata z návrhu Metropolitního plánu předloženého ke společnému jednání v roce 2018), záměr zahrádky Šutka (hranice převzata z podkladové studie od MDMA architects) nebo záměr zastavění kurtů bytovými domy (hranice převzata z podkladové studie od ARCHUM architekti).

---

Vážení obyvatelé Prahy, sousedé z Troje, návštěvníci Trojské kotliny i zvolení politici hl. m. Prahy,

pokud se Vám takovéto drancování a vytěžování přírodních ploch nelíbí, je nyní příležitost se proti tomuto nakládání s územím v Troji bránit. Dobrá zpráva totiž je, že ve věci zatím nedošlo k definitivnímu rozhodnutí Rady a Zastupitelstva hl. m. Prahy. Stále tedy je možnost tyto šílené nápady na likvidaci zeleně v Troji smést ze stolu.

V případě, že nesouhlasíte stejně jako my s výstavbou na svazích Trojské kotliny, v oblasti tenisových kurtů Písečná, likvidací Třešňovky nebo zastavěním louky pod Velkou skálou, můžete se připojit k níže uvedené výzvě.

Zkopírovaný text výzvy prosím odešlete na adresu: posta@praha.eu na Magistrát hl. m. Prahy. Případně poštou na adresu: Podatelna Magistrátu hlavního města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1

——————-
Předmět:  Výzva Radě hlavního města Prahy s nesouhlasem likvidace městské zeleně v Troji

 

Vážení členové Rady hlavního města Prahy,

my, níže podepsaní nesouhlasíme, aby louka pod vrchem Velká skála, starý třešňový sad při ulici Pod Havránkou, zahrádková osada při ulici Nad Trojou a tenisové kurty v ulici K Sadu byly změněny na zastavitelné plochy pro výstavbu rodinných a bytových domů.

Zásadně nesouhlasíme s podněty na změnu územního plánu č. 283/2019 a č. 27/2021, s pořizovanou změnou územního plánu Z 3521 a s vymezením transformačních ploch v lokalitě 404 Pusté vinice v návrhu nového územního plánu (Metropolitní plán).

Uvažovaná bytová zástavba na ploše zhruba 23 ha by zcela odporovala charakteru tohoto území. Svahy v Troji tvoří jednu z největších a nejvýznamnějších ploch zeleně na území Prahy. Území je součástí pohledově exponovaného svahu. Je zde vyhlášen přírodní park Draháň-Troja. Nacházejí se zde tři maloplošná zvláště chráněná území (přírodní památky Havránka, Trojská a Velká skála). Jsou zde lesy ve vlastnictví města, staré třešňové sady, rozlehlá louka a několik zahrádkových osad. Lokalita je územním plánem hlavního města Prahy již od jeho schválení v roce 1999 vymezena jako nezastavitelná.

Uvedené změny územního plánu neodrážejí potřeby občanů a nejsou v souladu s tím, jak by se Praha měla rozvíjet. Způsob projednání s veřejností je neadekvátní rozsahu toho, co se zde navrhuje. Z hlediska rozlohy dotčené plochy by se jednalo o jednu z největších změn územního plánu od konce 90. let 20. století. Žádáme, aby se do základní struktury zelených ploch v Praze nezasahovalo. Žádáme, aby plochy jako jsou Trojmezí, Dívčí hrady, Vidoule a zde v Troji byly ponechány nezastavitelné.

Plochy by měly být udržovány. Pravidelné odklizení černých skládek odpadu, omezení některých invazních druhů a základní údržba (občasné vysekání keřů a posekání kolem cest) by stálo cca 500 tis. Kč/rok. Část vlastníků se k tomu sama nemá, často z účelových důvodů ve snaze urychlit převod zeleně na stavební parcely. Město by tedy mohlo navrhnout těm, kteří nechávají pozemky přístupné, že tuhle základní údržbu pořádku zajistí bezplatně.

Stávající vegetace v tomto jižně orientovaném svahu plní v rámci metropole penězi nevyčíslitelnou úlohu. Je bezplatným filtrem, který ze vzduchu zachytává poletavé částice prachu, udržuje vodu v krajině a zabraňuje, aby v létě docházelo k přehřívání této části města. V případě bytové zástavby by se do cenné přírodní oblasti přivedla automobilová doprava s nutností výstavby nových pozemních komunikací. Vedlo by to ke zhoršení kvality života obyvatel okolních obytných území i narušení rekreačních zón obyvatel a návštěvníků Trojské kotliny.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zpracoval v roce 2007 analýzu a ověřovací studii Velká skála, která měla stanovit přípustnou míru zastavitelnosti lokality. Studie doporučila zabránit další exploataci území. Požadujeme, aby závěry studie byly respektovány.

S pozdravem

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  [JMÉNO] [PŘÍJMENÍ]

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  [ADRESA TRVALÉHO BYDLIŠTĚ]

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  [PŘÍPADNĚ PODPIS]

Verze výzvy k tisku pro Vaše rodiče ke stažení ZDE.  Informační leták na nástěnky bytových domů ke stažení ZDE.

 

---

 

Stručný přehled, co v článku dále naleznete:

1. Co schválení záměru výstavby venkovního bazénu Šutka skutečně přinese obyvatelům ze sousedství, aneb o čem se jedná v politických kuloárech, ale v tisku nenajdete.

Stane se narychlo upečený projekt výstavby venkovního bazénu Trojským koněm pro prolomení hradby nezastavitelnosti okolní cenné zeleně? Za návrhem stojí majitelé soukromých pozemků s podporou části politiků MČ Praha 8.

2. Je Praha opravdu jedním z nejzelenějších měst na světě, jak tvrdí Magistrát? Všechna normální velká evropská města si základní plochy vzrostlé zeleně chrání, což dokládají výřezy z družicových snímků. Změřili jsme proto kvalitu vegetace obdobných nejbližších velkoměst Berlína, Vídně a Mnichova ve srovnání s Prahou. Výsledek je opravdu překvapivý..hhhh   

3. Zabrousili jsme i zpět do minulosti a zpracovali do tabulky přehled zásadních podnětů. Můžeme tedy s jistotou konstatovat, že v uplynulých desetiletích v Praze k zásahům do základní struktury zelených ploch prakticky nedocházelo, což dokládá i srovnání/soutisk výkresu zastavitelných ploch z roku 1999 vs. aktuální. Předchozí vedení Prahy (ODS, ANO) podobné návrhy na přeměnu základních zelených ploch zásadně odmítalo, například v lokalitě Trojmezí, Vidoule, a to i přes kladné stanovisko Výboru pro územní rozvoj města.

Jen pár let zpět.. Hl. město Praha se zástupci MČ slavnostně představují pilotní projekt vznikajícího Příměstského parku s deklarovanou péčí, ochranou a rozvojem této hodnotné krajiny, kulturního dědictví i nových rekreačních ploch pro obyvatele Prahy v Trojské kotlině. Proč se nyní město chystá zelené plochy v Troji přeměnit na stavební parcely?

 

4. Jak nakoupit za pár desítek miliónů nezastavitelné přírodní pozemky, a kouzelným proutkem za pomoci města se je pokusit převést na lukrativní parcely s výhledem na Prahu v hodnotě 5 mld Kč? Aneb jak se z dortu pro pejska a kočičku stal guláš.

Pro představu, jak vypadá v zákulisí taková příprava zastavění rozsáhlé přírodní plochy Trojské kotliny jsme použili výstižný obrázek, který nepotřebuje další komentář. Kresba: Josef Čapek

 

5. Podíváme se i na zoubek pracovní verzi Metropolitního plánu ve vztahu k Trojské kotlině v rámci kontraverzní změny podnětu přírodní lokalita 404 / Pusté vinice

Na původní Metropolitní plán se v deseti tisíci připomínkách snesla kritika na přílišnou jeho benevolenci ve výkladu pojmů snadno zneužitelnou developery, stejně tak jako minimální ochranu městské zeleně a parků v Praze. Nyní je zde nová upravená verze. Bude lepší? Foto: Institut plánování a rozvoje

 

6. Pár postřehů k zamyšlení. Napadla nás paralela letošního boje obyvatel Prahy 1 za záchranu majestátného javoru stříbrného v centru Prahy. Občané bez rozdílu věku s podporou mnoha osobností se nekompromisně postavili proti politické zvůli likvidace parčíku se vzrostlými stromy pro uvolnění místa developerskému záměru. Tento případ překvapeným politikům ukázal, že i jeden strom v rušné, rozpálené a prašné metropoli má své místo

Foto: Fb primátora Z.Hřiba

Odhodlaný občanský postoj překvapeným politikům ukázal, že i jeden strom v rušné, rozpálené a prašné metropoli má své místo a opodstatnění, zvláště, když se jedná o stoletou dominantou zeleného parčíku v Anenském trojúhelníku. To samé v mnohem větším měřítku platí i pro nenahraditelný ekosystém Trojské kotliny a přírodního parku Draháň-Troja, který si zaslouží maximální ochranu s ohledem na svůj nezpochybnitelný vliv na životního prostředí v Praze.

Primátor hl. města p. Zdeněk Hřib opakovaně veřejně deklaruje, že životní prostředí v Praze je klíčovou prioritou. Nejde jen o emise CO2, ale i dalších škodlivých látek. Vzrostlá zeleň znamená i čistší vzduch ve městě, a tedy i méně dětských nemocí, jako je třeba astma. Co si tedy o tom má myslet 35.000 obyvatel sídliště Bohnice, kterým hrozí, že v dohledné době zmizí zelený prstenec obklopující hustě obydlené a rozpálené severní město?

Pokud tedy chce hl. město Praha postavit na Šutce venkovní bazén za 250mil Kč a mít tak již 5. bazén v okolí.. OK! ale rozhodně to nesmí být důvodem k prolomení nezastavitelnosti okolních rozsáhlých přírodních ploch Trojské kotliny. Ať už restituenti dostali, nebo spekulanti a soukromí investoři skoupili ovocné sady, pole a městskou zeleň za cenu tomu odpovídající, měli by jí udržovat a respektovat její dané užití. Na hl. městu Praze je nyní dohlídnout, aby i nový Metropolitní plán skutečně dodržel dané regulativy využití v lokalitě Troja vycházející z platného územního plánu a ochrany přírody v rámci přijatých klimatických závazků.

 

Na předvolebním billboardu miliardář Pavel Sehnal slibuje více hřišť a parků v krásné Praze. Pro začátek by úplně stačilo, kdyby hl. město odmítlo spekulativní přeměny cenné městské přírody v Troji na lukrativní stavební parcely pro pár jedinců, a prosadilo plán jejich údržby do celoměstského systému péče o zeleň pro stovky tisíc Pražanů a návštěvníků.

 

1.BOD: Co je obyvatelům skryto za schválením záměru výstavby venkovního bazénu Šutka?

Pravděpodobně jste zaznamenali tiskovou zprávu vydanou Magistrátem dne 6.9.2021. Proběhla jak medii, tak byla zveřejněna i v říjnovém časopise Osmička. Popisovala rozšíření Aquacentra Šutka o výstavbu venkovního bazénu v ceně 250 mil Kč.

Pod Šutkou se rozprostírá ucelená plocha městské zeleně v podobě trojských zahrádek, ovocných sadů a luk, které zadržují vodu v krajině, ochlazují rozpálenou metropoli a zachytávají prachové částice z automobilů. Stále více vše nasvědčuje tomu, že roky připravovaný plán (s aktuálně přilepeným venkovním bazénem) je pouze zástěrkou pro zajištění změny určení v ÚP z nezastavitelné městské zeleně na lukrativní stavební pozemky s atraktivním výhledem.

Co mezi řádky tiskového prohlášení nenajdete?

Jedná se o dlouho připravovaný atak na lokalitu Šutka, včetně Třešňovky a bývalé zahrádkářské kolonie. Pod Šutkou mají být zrušeny stávající tenisové kurty a jako náhrada se (snad) mají vybudovat nové kurty na jiných pozemcích hlavního města Prahy. Uvolněné pozemky stávajících kurtů (které jsou ve vlastnictví soukromých osob) se mají změnit na plochu umožňující obytnou zástavbu pro výstavbu několika bytových domů napojených dopravně z ul. Písečná.

Plochu sportu v podobě zrekonstruovaných kurtů v Písečné obklopené trojskou přírodou by měla nahradit bytová zástavba která má být vyšší, než současná zástavba na Velké skálé. Foto: Tenis & Padel klub Písečná

Rodina, která vlastní pozemky pod stávajícími kurty, vlastní zároveň i část starého třešňového sadu směrem jižně od obytného souboru Velká skála. Podle tvrzení radních městské části Praha 8 rodina podmiňuje změnu stávajících kurtů na rozměrné bytové domy tím, že na zastavitelnou plochu bude změněn i sad v Třešňovce. Podle radních městské části Praha 8 jsou tyto věci spojeny a musí se realizovat zastavění sadu, aby rodina souhlasila i se zastavěním stávajících kurtů. Upřímně.. velký smysl to nedává.

Výstavbou rozsáhlé obytné zóny dojde ke skokovému zvýšení individuálního automobilového provozu v ulici Písečná. Vybudováním venkovní části plaveckého bazénu se rovněž zvýší návštěvnost v letních měsících nejméně na dvojnásobek. Vzrostl by tedy i provoz automobilů a vytíženosti MHD v okolí.

Postup, kdy jsou sportovní zařízení takto koncentrována do jednoho místa, však odporuje deklarované strategii budovat tzv. město krátkých vzdáleností, kterou si stávající koalice hl. m. Prahy dala do programového prohlášení. Venkovní bazén by se správně měl stavět v té části města, kde sportovní zařízení chybí, aby lidé měli bazény v docházkové vzdálenosti, a nikoliv tak, že se rekreace koncentruje do jednoho místa.

Fungující a oblíbené koupaliště Stírka mělo letos paradoxně zaniknout.. Od jeho likvidace a dražby pozemku jej po protestech obyvatel a MČ Praha 8 zachránilo rozhodnutí Radních hl. města Prahy s nabídkou odkupu od státu. To je preferovaný přístup, který má své skutečné opodstatnění a dáváme za něj palec nahoru.

V okolí záměru se aktuálně nachází další 4 bazény. Nedaleko Aquacentra Šutka s 50 m vnitřním bazénem najdeme zmíněné krásné venkovní koupaliště Stírka, dále venkovní koupaliště Ládví, pod kopcem krytý plavecký bazén na Výstavišti, a v údolí řeku Vltavu pro otužilce. Další záliv pro koupání s pláží má vzniknout pro Pražany v rámci revitalizace Císařského ostrova. Což není zase tak málo, aby to odůvodňovalo rozsáhlou změnu určení územního plánu v celé přírodní oblasti Troje kvůli výstavbě jednoho nového venkovního bazénu..

Rozsáhlou zástavbu v okolí plaveckého bazénu Šutka a v Třešňovce překvapivě schválilo Zastupitelstvo MČ Prahy 8, aniž by zastupitelé měli možnost nahlédnout do zpracované studie. Hlasovali tedy jen na základě dojmu a vysvětlení předkladatele projednávaného bodu. Studie byla zveřejněna námi po roce v jednom z předchozích článků. Zdroj: Archum Architekti

Vizualizace vychází z rozpracované Urbanistické podkladové studie Šutka ZDE vytvořené Archum Architekti v říjnu 2020 pro zadavatele MČ Prahu 8. Zamýšlená rozsáhlá bytová masivní výstavba v místě plochy sportu a zeleně, dle názoru oslovených odborníků, rozhodně nemá nic společného s účelově pojmenovaným podnětem „Sportovní zázemí Šutka“.

Narychlo připravený projekt venkovního bazénu se má stát spíše Trojským koněm pro prolomení hradby nezastavitelnosti okolní zeleně v Metropolitním plánu. Město si je toho minimálně vědomo, když v rámci přijatého usnesení RHMP ohledně rozšíření areálu Šutka v důvodové zprávě uvádí, že přípravu je nutné koordinovat se sousední developerskou výstavbou a navrhuje se, aby projektovou přípravu akce pro město zafinancoval developer. (Developer tedy bude platit a tím pádem i určovat, jak má výstavba realizovaná městem vypadat… což by bylo pozoruhodné).

 

2.BOD: Zelená Praha, fikce nebo skutečnost?

Praha o sobě často a ráda uvádí, že patří mezi nejzelenější města světa.

Podívali jsme se na toto tvrzení pořádně z výšky díky družicovým snímkům, jak si Praha v porovnání s nejbližšími okolními evropskými městy Berlína, Mnichova a Vídně, skutečně stojí.

Všechny snímky jsou zobrazeny ve stejném měřítku. Ukazují hodnoty tzv. normalizovaného vegetačního indexu (NDVI), který hodnotí kvalitu vegetace (množství biomasy v ploše). Toto množstvím vegetace má vliv na to, zda dochází či nedochází k přehřívání povrchu. Proto jsou zvoleny snímky z přelomu července a srpna (v roce 2020), tedy období, kdy je v letních měsících problém přehřívání povrchu uvnitř měst největší.

Praha

Ze snímků je vidět, že Praha má v centrální části města jen velmi malé množství vegetace a zároveň leží uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny, kdy v létě je vegetace na orné půdě na velkých plochách sklizena a převládá holá rozpálená půda.

Naproti tomu z obdobných snímků pro Berlín, Mnichov a Vídeň je vidět, že tato města mají ve svém okolí rozsáhlé komplexy lesů (Vídeňský les na západě Vídně, Jižní alpské podhůří a vegetace podél řeky Isar v případě Mnichova, a Tegeler Forst, Grunewald a další v případě Berlína), a ani zemědělské využití krajiny není tolik intenzivní, jako v okolí Prahy.

Berlín

Mnichov

Vídeň

Snímky pocházejí z družice Sentinel 2 a jsou pořizovány v rámci Programu Copernicus, což je dálkový průzkum Země koordinovaný a řízený Evropskou unií ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou.

Ze snímků plyne, že Praha rozhodně žádným přebytkem vegetace netrpí. Ve srovnání s jinými evropskými městy je na tom ve skutečnosti hůře i přes udělené hodnocení indexu Husqvarna Urban Green Space Index. Nejvíce zeleně je paradoxně v oblasti pražských sídlišť, která jsou pro symbiózu se zelenými plochami jak stvořená. Vyplynulo to například z nedávné ankety ČTK odborníky z realitních společností. Podle nich se v 70. a 80. letech při stavbě panelových domů s lesoparky a podobnými místy pro život prostě počítalo. Od té doby se zeleni podařilo zapustit silné kořeny.

Proto by se do stávajících ucelených ploch vzrostlé vegetace v Praze (jako Trojmezí, Dívčí hrady, Vidoule a Troja) rozhodně nemělo zasahovat a likvidovat je zamýšlenou zástavbou. Je to v zájmu obyvatel metropole, aby při letní vlnách veder zůstal život v Praze snesitelný.

Ať se nám to líbí nebo ne, změna klimatu přichází rychle s ničivými následky. Na rozpálené ulice i byty sálající dlouho do noci 30´C je nejekologičtějším řešením péče o stávající zeleň, výsadba nové, využití dešťovky k zálivce a udržení vody v krajině. Foto s dovolením použito z FB primátora Zdeňka Hřiba.

Pro úplnost ještě doplníme, že dne 15.11.2021 vydal Magistrát hl. m. města k zeleni dvě tiskové zprávy.

V první píší, že: „Praha patří mezi nejzelenější města na světě.“ Jak jsme výše ukázali, družicové snímky svědčí o něčem jiném. Praha je město uprostřed polí, což je nezpochybnitelný stav. Berlín má 28 500 ha městských lesů (myšleno ty, které město vlastní). Na území Prahy se nachází pouze 5 000 ha lesů, z toho 2 900 ha v majetku hl. m. Prahy (spravují Lesy hl. m. Prahy).

V druhé píší o zpracování krajinářské studii pro Trojmezí, což je skvělá zpráva. Nicméně přístup IPRu a Prahy k přírodním lokalitám Trojmezí a k Troji je poněkud nepochopitelný, přestože obě si zaslouží maximální ochranu. Na jedné straně vidíme rozvoj zeleně, na druhé straně se v tichosti připravuje rozsáhlá zástavba zeleně v Troji. Rozhoduje snad výhled na Prahu a osobní zájmy?

 

3.BOD: Všechna předchozí vedení Prahy základní městskou zeleň nezpochybnitelně chránila!

Bylo zajímavé se podívat do minulosti, jak všechna předchozí vedení magistrátu hl. m. Prahy s primátory za ODS a ANO napříč politickým spektrem přistupovala k ochraně městské zeleně v Praze.. ? Evidentně zde rozhodně platilo pravidlo, že do základních ploch vegetace se nezasahuje.

To dokládají i vytažená data z historicky podaných přehledů podnětů na změnu územního plánu v oblastech základních stěžejních ploch zeleně v Praze. Na pravé straně je vidět finální rozhodnutí předchozích Zastupitelů MHMP _ rozsáhlé zelené plochy zůstaly zachovány.

Je vidět, že snaha dosáhnout zastavitelnosti ze strany soukromých investorů i městských částí byla v posledních desetiletích skutečně veliká, a podnětů bylo podáno opravdu mnoho. Nicméně všechny podněty zatím byly Zastupitelstvem hl. m. Prahy odmítány.

Dále přikládáme ze stávajícího územního plánu aktuální znění výkresu č. 37 – Vymezení zastavitelného území.

Do výkresu č. 37 – vymezení zastavitelného území, jsou modře zvýrazněny všechny aktuálně zastavitelné plochy, které při schválení územního plánu v roce 1999 byly původně nezastavitelné – jde tedy o všechny plochy, kde se zastavitelné území rozšířilo na úkor nezastavitelného. Je vidět, že změn je ve skutečnosti za 22 let poměrně málo, a že základní struktura nezastavitelných ploch (Trojmezí, Krčský les, Vidoule, Cibulka, Motol, Troja) zůstávala zatím nedotčena.

Je proto velmi paradoxní, že v souvislosti s přípravou nového územního plánu (Metropolitní plán), který údajně má rozrůstání města do krajiny bránit, je v Troji připravována přeměna rozsáhlého sadu a louky na zastavitelnou plochu obytnou. Ze strany města je proklamováno, že Metropolitní plán má zabránit „rozvolněné zástavbě satelitních domků a skladových hal, která původní volnou krajinu mění v cosi, co není ani opravdovým městem, ale ani loukou nebo polem“. Přitom ale právě taková sídelní kaše, tedy rozvolněná zástavba domků, která není ani opravdovým městem, ale ani loukou, je Metropolitním plánem v Troji připravována na ploše desítek hektarů pod vrchem Velká skála (lokalita 404 Pusté vinice).

Developeři v rámci svého stavebního projektu především vyzdvihují bydlení v zeleni, což výrazně navyšuje cenu nemovitostí, a zároveň jako salám odkrajují z nenahraditelné přírody další a další plochy. Zdroj: ‚Troja City Escape‘ MDMA Architects s.r.o.

 

4.BOD: Divoký klondike v přírodní lokalitě Troja, aneb jak ve střednědobém horizontu za vydatné pomoci města XX násobně zhodnotit majetek soukromých majitelů!

Souvislý zelený pás vegetace, na Trojských svazích jižně orientovaný nad řekou Vltavou, je s úchvatným výhledem na město a svým umístěním výraznou dominantou a plícemi této části Prahy. Zahrnuje několik cenných lokalit s biologickou rozmanitostí místní fauny i flory, a přírodním parkem Draháň-Troja. Najdeme zde přírodní památky Havránka, Trojská a Velká skála, která jsou spravovány Magistrátem – konkrétně odborem ochrany prostředí MHMP. Právě tento odbor pro přírodní památky nechává vypracovat plány péče, plány péče schvaluje a objednává provádění prací v těch územích. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pak vede ústřední seznam, kde se údaje evidují.

Pražské svahy jsou přírodními poklady hlavního města. Potvrdili to i studenti oboru Urban Environmental Management z prestižní holandské Wageningen University, kteří zpracovali pro IPR analýzu těchto vybraných ploch. Rovněž zjistili, že obyvatelé dávají přednost zachování přírody a vylepšení infrastruktury pro trávení volného času před jakoukoliv zástavbou v tomto území.

Když se vrátíme v časové ose zpět, po roce 1989 byla postupně většina pozemků vrácena zpět potomkům původních majitelů. V uplynulých 20 letech se proto celá trojská oblast stala vyhledávaným cílem miliardářů, milionářů, politiků i soukromých subjektů, kteří za nižší desítky miliónů z čistě spekulativních důvodů odkupovali rozsáhlé nezastavitelné přírodní plochy od restituentů a zahrádkářů (často za směšné ceny 2.000 Kč/m2) s připraveným cílem zajistit si jejich převod v Územním/Metropolitním plánu. Tedy nechat městem schválit změnu účelového určení pozemků z nezastavitelné městské zeleně, ovocných sadů nebo louky, na lukrativní stavební pozemky s XX násobným zhodnocením.

Spočítali jsme, že schválením Metropolitního plánu v této podobě by došlo ke zhodnocení pozemků soukromých vlastníků v Troji o 5 miliard Kč. Po divoké privatizaci, kdy většina majetku zkrachovalých podniků skončila v kapsách několika novodobých miliardářů, je to další způsob, jak získat v České republice ohromné prostředky z toho, co zde ještě zbylo a bylo dosud chráněno! Způsob informování veřejnosti je rozhodně neadekvátní rozsahu změny.

Přislíbené kontribuce (příspěvky) městu v řádu jednotek nebo nižších desítek milionů za povolení stavět v přírodní lokalitě s výhledem na Prahu, jsou ve výše popsaném kontextu pro investory zanedbatelný položkový náklad. Své záměry mají podložené účelově připravenými studiemi na míru vyzdvihující záměrně neutěšený stav neudržovaných ploch v jejich majetku, deklarují blaho pro veřejnost, nebo hovoří o přesahujícím pozitivním vlivu zástavby na okolní krajinu. V jiné studii zase najdete sliby o zřízení nespecifikované zbytečné další bike dráhy v sousedství nově postavených vila domů v Třešňovce, či otevření nových 2 parčíků, z nichž jeden bude ležet mezi luxusní vilou majitele a jeho připravovaným záměrem výstavby 30 luxusních domků v místě zaniklé zahrádkářské kolonie Šutka na svazích Trojské kotliny.

Zdroj: MDMA Architects s.r.o.

Rozumíme tomu, že politiky vyzdvihované milionové příspěvky ze strany soukromých investorů jsou z pohledu prázdné pokladny radnice MČ Praha 8 vítané.. Nicméně jako argument pro povolení výstavby v nezastavitelné zelené lokalitě tato částka ani zlomkem své ceny nekryje nevratnou likvidaci cenného přírodního a rekreačního území pro budoucí generace, a důležitou biodiverzitou pro své okolí. Rovněž tak v kontextu ročního rozpočtu hlavního města Prahy ve výši 88 miliard korun se jedná o drobky, které se rychle rozkutálí..  ale území už navždy zůstane zastavěné.

Asi Vás napadne, jak je to v 21. století vůbec možné, kdy se i v ČR skloňuje všemi pády nutná změna přístupu k ochraně zeleně a hospodaření s vodou, v souvislosti s rychle postupující změnou klimatu. No jak se zdá, tak je to stále možné. Jen na dokreslení a Vaší lepší představu jsme vytáhli část diskuze z veřejně přístupných zápisů. Jsou samozřejmě i světlé výjimky, když si pročítáme např. konzistentní vyjádření předsedy Výboru pro územní rozvoj Petra Zemana (Praha Sobě) a dalších, kteří rozhodují o podnětech na základě svého nejlepšího svědomí na základě obdržených odborných podkladů. Pokud jsou údaje nedostatečné, požádají o jejich doplnění a schválení záměru odmítnou.

Narazili jsme však opakovaně na dva případy, kdy je zájem na odsouhlasení záměru za každou cenu zcela evidentní.

Radní MČ Praha 8 Ing. Tomáš Hřebík Ph.D. (STAN) je jedním z těch, kteří prosazují zástavbu v okolí Šutky a Třešňovky. Zdroj: Piráti a starostové

Ke vzájemné provázanosti zastavění Třešňovky a rozšíření Aquacentra Šutka se vyjadřoval radní MČ Praha 8 Ing. Tomáš Hřebík (STAN) při interpelacích na Zastupitelstvu MČ Praha 8 dne 16.6.2021 (viz str. 45 a 46 zápisu) uvedl:

„Primárně ten podnět slouží k rozvoji sportu, je tam bazén Šutka to jistě víme a nic není zadarmo, takže pokud chceme vytvořit na Šutce kvalitní celoměstsky významné sportoviště, tak to nese s sebou i nějaké ústupky. Tak, co se týká těch významných vstupů na území, tak je to hlavně shoda s vlastníky, které jsou tam významní restituenti, kteří kdyby, proč by si na svém území oni něco rozvíjeli, když by z toho neměli jako nějakou výhodu.“

V překladu to tedy znamená, že restituentům se přemění plocha sportu na plochu obytnou umožňující výstavbu objemných bytových domů. To pro tyto soukromé vlastníky představuje X násobné zvýšení ceny pozemků. Hlavní město Praha na svých pozemcích vystaví jako náhradu kurty nové. Tedy hlavní město ponese náklady přesunu kurtů. A aby restituenti s řešením souhlasili, požadují, aby navíc i jejich další pozemky v třešňovém sadu byly přeměněny na zastavitelné obytné.. (logiku v tom nehledejte pozn. Proti-plotu.cz).

Zastupitel a člen výboru pro územní rozvoj města Radomír Nepil (ANO 2011) na archivní fotce je dalším z těch, kteří se výrazně angažují v prosazení výstavby v okolí Šutky a Třešňovky. Foto: Pražský deník_Deník.cz

Když projednával Výbor pro územní rozvoj HMP dne 13.4.2021 poprvé podnět č. 283/2019 k zázemí Šutky a zastavění Třešňovky, tak člen výboru Radomír Nepil (ANO 2011), který je zároveň zastupitelem městské části Praha 8, uvedl:
„… Změna souvisí i s revitalizací areálu Šutky, protože to vlastní rodina, která vlastní pozemky v okolí Šutky. Tam je tahle část, kterou si potřebujeme uvědomit, kde to souvisí s tou změnou, kterou jsme schválili vedle. …“

Ing. Hřebík tamtéž uváděl:
„… Je tam několik rodin, které jsou ochotné přispět k rozvoji celého území sportovního zázemí Šutky. … V případě, že se nedohodneme, nebudou ochotni MČ nebo MHMP pozemky věnovat.“

Rádi bychom zde upozornili na nesrovnalost a skutečnost, že k žádnému věnování pozemků ze strany soukromých vlastníků nedochází. Jak v případě areálu Šutka, tak v případě Třešňovky by se případnou změnou územního plánu cena jejich pozemků násobně zvýšila. Za to slibují městské části Praha 8 poskytnout kontribuci ve výši cca 20 mil. Kč, ale zhodnocení jejich pozemků změnou územního plánu by bylo o jeden až dva řády vyšší, než částka poskytnuté kontribuce (viz str. 26 zde)

Nejspíš už tušíte, proč jsme použili uvedenou kresbu. Takhle nějak dle všeho oba pánové upekli dort pro zastupitelstvo MČ P8 a členy komise Výboru pro územní rozvoj Prahy. Kresba: Josef Čapek

Připomíná to všechno povídku jak pejsek a kočička pekli dort. Zainteresovaní lidé přihazují do hrnce vše co jim přijde pod ruku, až je z toho takový guláš, že se v něm už nikdo neorientuje.. což je vlastně záměr, který je třeba rychle schválit. Stále více to vypadá, že od roku 2014 prioritním cílem všech na sebe navazujících kroků, je změna územního plánu povolující v přírodní oblasti Šutky a Třešňovky zástavbu soukromými vlastníky. Vše ostatní kolem (vč. bazénu) slouží pouze k odvedení pozornosti se zapojením dalších politiků, kteří v dobré víře prosazují cizí plán.

Rozvahová studie lokality Troja – Velká skála z roku 2014 se stala spouštěčem pro již 7letou snahu uvedené přírodní území „zhodnotit“ bytovou zástavbou i přes deklarovaný odpor MČ Praha 8.

Jsme tedy rádi, že Institut plánování a rozvoje nakonec alespoň zpřístupnil studii „Územní rozvaha Troja – Velká skála“ z prosince 2014. Studii vypracovali architekti New Visit s.r.o. v době přípravy Metropolitního plánu. Lze říci, že je to odůvodnění navrženého zastavění tohoto území v Metropolitním plánu (lokalita Pusté vinice). A ze studie si lze udělat představu pomocí jakých argumentů jsou politici ovlivňováni, aby zastavění území umožnili.

 

5.BOD: Metropolitní plán a jeho dopady na zdejší lokalitu

Dne 22.9.2021 v budově CAMPu představil Institut plánování a rozvoje, za účasti náměstků primátora Arch. Petra Hlaváčka (TOP 09) a Ing. Adam Scheinherra (Praha Sobě), přepracovaný Metropolitní plán, který má od roku 2023 nahradit současný územní plán. V něm je přírodní lokalita 404 / Pusté vinice vybarvena již šedě, tedy jako území zastavitelné.

Pro Vaší lepší představu, pouze samotné transformační plochy v lokalitě Pusté vinice mají plochu 20,67 ha, tzn. celková plocha dotčené zeleně určené k likvidaci a výstavbě je dle všeho svým rozsahem větší, než je rozloha Čimického háje (25 ha). K tomu je potřeba připočítat další plochy potřebné pro vybudování nových obslužných komunikací.

Je to tedy poněkud v rozporu s deklarovaným tvrzením, že parkové plochy a zeleň budou v novém Metropolitního plánu více chráněny. Evidentně stále městská zeleň na větší ochranu čeká.. Jen v tomto případě rozsáhlý (a rozhodně ne poslední) úbytek zeleně definovaný ztracenou plochou, by přinesl dopady na životní prostředí, cennou a potřebnou biodiverzitu, ztrátu míst pro neřízenou volnočasovou rekreaci obyvatel, nárůst emisí od aut několika tisíc nových obyvatel, a v neposlední řadě i neplnění závazků EU, ke kterým ČR přistoupila.

Jedná se zatím naštěstí jen o návrh. Rada hl. města Prahy v rámci vydaného usnesení uložila řediteli Institutu plánování a rozvoje zajistit vystavení Metropolitního plánu do 31.1.2022.  V nejbližších měsících by mělo tedy dojít k zveřejnění čistopisu Metropolitního plánu, který definuje na celém území Prahy povolenou zástavbu, a nově i charakter území.

Foto: Vladimír Šraier

K původní verzi Metropolitního plánu z roku 2018 přišly následně deseti tisíce připomínek poukazující např. na přílišnou benevolentnost výkladu pojmů ve prospěch developerů, nebo minimální ochranu přírodních ploch a parků na území hl. města.

Radní pro životní prostředí v Praze a náměstek primátora Ing. Petr Hlubuček. Foto: FB Petr Hluboček

Stále zde chybí dlouhodobá ucelená strategie rozvoje svahů a okolních oblastí, což vede k rozdrobenosti ploch zeleně. Zde se vybízí prostor pro náměstka primátora Ing. Hlubučka a Radu HMP jednou pro vždy zakotvit nezastavitelnost a zároveň lepší péči o tyto nenahraditelné přírodní plochy i do Metropolitního plánu. Což, mimochodem, může být první krok k nastavení lepší správy území, vč. případné dohody s jejich vlastníky o bezplatné údržbě zeleně a úklidu, výměnou za průchodnost v rámci rekreace a volnočasových aktivit Pražanů.

Jsme proto zvědavi, jak se promítnou požadavky i účelové změny do území kolem našich domovů. V příštím roce se uskuteční druhé kolo připomínkování ze strany veřejnosti. V každém případě se jedná o stěžejní dokument s výrazným přesahem v celém zpracování jednotlivých vrstev území pro další směřování veškerých stavebních záměrů na další desetiletí.

 

6.) Pár postřehů k zamyšlení závěrem

Město by mohlo např. nabídnou vlastníkům zajištění základní péče o volně přístupné zelené plochy výměnou za jejich využití pro volnočasové aktivity Pražanů, což ve finále vychází výrazně levněji, než budování nových dopravních napojení, která by byla kvůli zástavbě potřeba, stejně tak jako výstavby venkovního bazénu za 250 mil Kč, který bude převážnou část roku zavřený – případně v zimních měsících neekologicky zakrytý s vytápěním.

Vybízí se rovněž otázka, kterou dosud nikdo pořádně neotevřel. Jak by se celý projekt zástavby včetně rozšíření bazénu promítnul do celkové zatíženosti severního města s omezenými přístupovými cestami s ucpaným Kobyliským náměstím a Trojou v kontextu informace z tiskové zprávy městské části Praha 8, kde záměr rozšíření Aquacentra popisují pojmem „významné celopražské volnočasové centrum 21. století“ a dále „bude po dokončení stavebních úprav schopné kapacitně obsáhnout celý severovýchodní segment Prahy“? Což jinými slovy znamená, že do oblasti mají přijíždět automobily a cestující MHD z celého severovýchodního segmentu Prahy. Obdobné platí i pro připravovaný vstupní areál sever Botanické zahrady s očekávanou návštěvností 600.000 návštěvníků za rok a také chystanou stanici lanové dráhy Podbaba-Bohnice s parkovacím domem pro středočechy vedle polikliniky Mazurská, projekt hypermarketu Kaufland Bohnice atd.

S probíhajícími rychlejšími změnami klimatu bude stále více platit, že v rámci zachování životní prostředí uspějí jen životaschopné energeticky nenáročné záměry. Dostatek vody, přírody k relaxaci a sportování kolem našich domovů bude alfou a omegou pro kvalitní život obyvatel rušné metropole, našich děti a dalších generací.

Aby za sto let nevypadal pohled ze Stromovky na Trojské svahy obdobně jako na vizualizaci, udělejme maximumu pro záchranu cenné zeleně v Praze dokud existuje.

Bez dostatečné městské zeleně pro volnočasové aktivity a rekreaci, stínu vzrostlých stromů a vody není život, a bude to jedním z převládajících důvodů útěku rodin s dětmi z rušné rozpálené Prahy do Středočeského kraje. Tedy paradoxně to, čemu se snaží současné vedení města zabránit deklarovaným směřováním zahuštěním stávajících volných proluk a zeleně další zástavbou v metropoli, a zamezit tak rozšiřování Prahy za její vymezené hranice.

Zvítězí tedy zdravý rozum s ohledem na stále citelnější změnu klimatu i společný veřejný zájem, nebo navržené požadavky opět za dotuje město z peněz daňových poplatníků a soukromí investoři shrábnou tučnou provizi?

Uvidíme..  Pro začátek prosím nezapomeňte raději hned odeslat členům Rady hl. města Prahy svůj nesouhlas a předejte informaci i Vašim sousedům a přátelům. Děkujeme

 

Troja Horizons

Stavební úřad MČ P8 (Odbor územního rozvoje a výstavby) o letních prázdninách vyvěsil na úřední desku Rozhodnutí o umístění stavby bytového domu Troja Horizons. Své rozhodnutí odeslal všem zúčastněným 28 institucím, nikoliv však dotčeným obyvatelům. Za 15dní bude rozhodnutí z nástěnky sundáno, proto jsme jej uložili a je celé k dispozici ZDE.

To, že projekt Troja Horizons bude v kolizi s připravovaným záměrem lanové dráhy a hasičské stanice je evidentní už na první pohled z vizualizace investora.

Jen připomeneme, že za projektem stojí kontraverzní miliardář Pavel Sehnal, který přes odpor místních obyvatel, IPRu i dosavadních všech čtyř starostů MČ Praha 8 (ODS, ODS, ČSSD, ODS), se již přes 12let snaží prosadit výstavbu na zeleném pozemku vedle polikliniky Mazurská.

Možná by mu pomohlo k lepšímu volebnímu výsledku, kdyby místo prázdných hesel na billboardech šel alespoň jednou příkladem. Zde v Bohnicích má nyní možnost dokázat Pražanům, že to myslí opravdu vážně, když si přeje více parků a zeleně.

Přemění Praha přírodní lokality na stavební pozemky?

Praha vydává s účinností ke dni 1.7.2021 aktualizované Územně analytické podklady. Pořizovány byly v průběhu posledních čtyřech let a po několik příštích let mají být podkladem pro aktualizace Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy a Územního plánu / Metropolitního plánu hl. m. Prahy.

Barevně znázorněné využití území naší metropole. Jak se zdá, dnes už ani nezastavitelná městská zeleň není zárukou, že za miliardářem přislíbený příspěvek do městské pokladny se plocha za aktivní pomoci politiků, nezmění do roka na červenou – tedy na stavební pozemek. Zdroj: IPR Praha 2020

Několik spolků působících v Troji, včetně iniciativy Proti-plotu, stejně jako celostátně působící nezisková organizace Arnika, proto upozorňovalo, že charakteristika některých lokalit v nových Územně analytických podkladech neodpovídá skutečnému stavu území. Spolky z toho důvodu žádaly vedení Prahy, aby projednání dokumentu bylo přerušeno, a údaje mohly být opraveny. Na jejich žádost však nikdo nereagoval.

Problém spočívá v tom, že mnohá přírodní území, jako je například obora Hvězda nebo svah v Troji, jsou nyní Prahou v Územně analytických podkladech charakterizována jako zastavěná území. Například stav louky pod přírodní památkou Velká skála je nyní v mapě „Využití území“ označen tak, že podle hlavního města Prahy jde prý o území v současnosti převážně zastavěné, v horní části zastavěné rekreační zástavbou a dolní části obytnou zástavbou.

Třešňovka – jedna z cenných pražských přírodních lokalit v Troji. Podle hl. města je už zastavěná, takže asi nebude nikomu vadit, když městskou zeleň nahradí dle schváleného návrhu naddimenzované luxusní vily, restaurace a bikrosová dráha.. Tedy věci, které v rámci biodiverzity zdejší lokality nemají v žádném případě své opodstatnění! Druhý šok přijde při zjištění, že při hlasování neměli zastupitelé MČ Praha 8 k dispozici žádné podklady předmětného investičního záměru. Přesto bod odsouhlasili a v rámci zrychleném schvalování podali podnět na Magistrát.

Podobně třešňový sad (tzv. Třešňovka) při ul. Pod Havránkou je v mapě nyní označen jako území převážně zastavěné obytnou zástavbou. Samo o sobě se tím stávající územní plán zatím nemění. Tím, že však hlavní město Praha současný stav území oficiálně charakterizuje jako území zastavěné, nahrává vlastníkům pozemků, kteří usilují o to, aby v lokalitě mohli stavět. Poskytuje jim tímto vhodný argument v řízeních o změnu plánovacích dokumentací.

Pozemky v přírodním parku Drahaň-Troja a na trojských svazích odkoupili od restituentů za velmi nízké částky cca 1.200Kč/m² spekulanti a miliardáři, kteří se nyní přes politiky snaží podanými účelovými návrhy změny ÚP (za slíbené kontribuce/příspěvky do městské pokladny) převést tuto městskou zeleň na stavební parcely. Svou investici by jen změnou určení pozemku zhodnotili 15x a více násobně s následnou nabídkou lukrativního bydlení v „zelené“ Troji s výhledem na Prahu.

Hlavní město Praha k tomuto tématu vydalo dne 29.6.2021 tiskovou zprávu, kde náměstek primátora Arch. Petr Hlaváček uvádí, že přírodní území byla označené jako „nestavební“ už v návrhu Metropolitního plánu z roku 2018, a jako nezastavitelné prý zůstanou i nadále. Výslovně jsou takto v tiskové zprávě zmiňovaný i svahy Troji v okolí Velké skály. To by sice bylo hezké, potíž je však v tom, že tvrzení náměstka primátora není pravdivé. Ve skutečnosti byla v návrhu Metropolitního plánu podstatná část svahů v Troji v okolí Velké skály označena jako území „zastavitelné stavební“, konkrétně jde o lokalitu 404 / Pusté vinice, která zahrnuje zhruba polovinu louky pod vrchem Velká skála a třešňové sady (viz. níže).

Návrh Metropolitního plánu „Krycí list závazný _ 404 / Pusté vinice“ dokládá poněkud něco jiného, než tvrdí v tiskové zprávě náměstek primátora Arch. Petr Hlaváček.

Navíc zastupitelé hlavního města Prahy zahájili projednávání změny územního plánu, kde by ještě před vydáním nového Metropolitního plánu mělo dojít ke změně části třešňového sadu na zastavitelné území. Jde o podnět č. 283/2019 Zázemí rekreačního areálu Šutka, o kterém jsme vás informovali v jednom z předchozích článku. Výbor pro územní rozvoj MHMP rozhodl dne 8.6.2021, že tento podnět doporučuje Zastupitelstvu hl. m. Prahy ke schválení. Někteří členové výboru (ANO) i přes 200 obdržených emailů rozhodovali o bodě jen na základě dojmů anebo zcestných osobních rozhodnutích bez kontextu k uvedenému podnětu.

Přírodní památka Velká skála. Tlak na zastavění veškeré okolní plochy Třešňového sadu a louky roste, a představitelé Hl. města Prahy svým podivným přístupem, přes všechny deklarace o důležitosti městské zeleně na klima, tomu jdou vysloveně naproti. Foto: Lukáš Pecháček

Absurdní situaci, kdy se hlavní město Praha ve svých podkladech nyní snaží oficiálně tvrdit, že louka a sad o ploše přes 20 ha v Troji jsou ve skutečnosti zastavěné obytnou zástavbou, by se bylo možné vyhnout, kdyby město zveřejnilo pracovní verzi podkladů a nechalo veřejnost se k návrhu vyjádřit. Hlavní město Praha to však neumožnilo.

Jsme toho názoru, že pokud si spekulant/miliardář koupí pozemek vedený jako nezastavitelná městská zeleň za cenu tomu odpovídající, město by jej nemělo podporovat v jeho snaze změny ÚP na stavební pozemek pro lukrativní bydlení! Rozhodně už ne za mrzké kontribuce, které se do pár měsíců z prázdné městské pokladny stejně rozkutálí. Městská zeleň má pro život Pražanů a jejich zdraví nevyčíslitelnou hodnotu, a musí zde zůstat zachována v ucelených plochách i pro další generace.

Politici z výboru pro územní rozvoj HMP rozhodli

Článek byl dne 16.6.2021 aktualizován o nové informace. Zastupitelé Hl. m. Prahy budou o obou předmětných bodech hlasovat dle všeho až v září. Vše monitorujeme, připravíme další kroky a včas Vám dáme vědět, jak se zapojit a pomoci ochránit cennou přírodu Trojské kotliny nezastavěnou. Děkujeme všem a přejeme ničím nerušené prázdniny.

---

 

V úterý dne 8.6.2021 zasedli politici a externí členové z Výboru pro územní rozvoj HMP, aby rozhodli o návrhu změny územního plánu u podnětů č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka) a č. 27/2021 (zahrádky Šutka).

Cenná oblast Třešňovky, kterou by měl nahradit výstavba. Jedná se o nekoncepční a účelové rozšiřování zastavitelných území na úkor ploch zeleně. Navíc není dopředu ani jasné, jak bude řešeno dopravní napojení.

V otázce zahrádek Šutka MČ Praha 8 navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města.

Červeně vyznačená oblast bývalé zahrádkářské osady Šutka leží na pozemku č. 792/1 k.ú. Troja o výměře 31.808 m². Z fotografie satelitní mapy je patrné, že ucelené území je již součástí cenné přírody Trojské kotliny.

Oba návrhy podala MČ Praha 8, která jménem soukromých investorů prosazuje další parcelaci cenného přírodního území Trojské kotliny s požadavkem převodu na stavební lukrativní parcely.

V plánu je výstavba celkem 35 vilových domů s přidanou veřejnou funkcí, které jsou jen chabou kompenzací za likvidaci cca. 65.000 m² vzrostlé městské zeleně, a zvýšení ruchu i provozu v oblasti. Jak jsme uvedli v předchozím článku, cítíme zde evidentní zájem z vedení radnice MČ Praha 8 návrh protlačit. Silnou motivací bude nejspíše slíbený příspěvek od investora, pro kterého jsou to jen drobné a dobře investované peníze..

Cenná lokalita Trojské kotliny byla desítky let známa pro všechny Pražany především pro svou ojedinělou chráněnou přírodu, ovocné sady, turistické vyhlídky, usedlosti a vinice.. Dnes díky účelovému jednání za podpory politiků dochází ke stále rychlejšímu ukrajování zelených ploch, přeměnám ÚP na stavební pozemky, a výstavbě naddimenzovaných sterilních vil obklopených vysokou zdí.

Při psaní předchozího článku jsme vycházeli z ověřených podkladů, které se nám podařilo dát do ucelené podoby během jediné noci. Udělali jsme pro dotčené obyvatele Velké skály a Písečné tak více než politici za celé volební období. Díky tomu se doslova za 5min 12 dotčení obyvatelé Velké skály a Písečně dozvěděli o záměrech, které se bez jejich vědomí v tichosti připravují.

Velmi nás překvapilo, že o některých publikovaných zásadních poznatcích v našem předchozím článku (např. o probíhajícím soudním sporu o předmětné pozemky), netušili překvapivě ani samotní zastupitelé MČ Praha 8, kteří tehdy i přes chybějící doprovodné podklady podnět zastavění Třešňovky přesto doporučili ke schválení..  Podivných náhod a nejasností je v celém schvalovacím kolečku mnohem více, viz. včera obdržený komentář:Městská zeleň je to nejcennější, co mají obyvatelé rušné metropole kolem svých domovů k dispozici. Je třeba jí proto důsledně chránit. Nerozumíme tomu, proč politici v Praze deklarují její důležitost a ochranu, když následně jednají přesně obráceně kvůli přislíbenému finančnímu obnosu od investora a jdou tak i proti vlastním obyvatelům?

Pochod Proti-plotu v roce 2011 s 450 obyvateli Bohnic a Troje.

Víme, že ne všichni aktivní obyvatelé stačili za necelý den informaci na FB a rozvěšených letáčcích postřehnout, přesto však bylo odesláno na výbor přes 200 podnětů od občanů i spolku Gekonika o.s. Dle vyjádření jednoho člena výboru si nikdy nepamatuje, že by obdrželi tolik emailů k jednomu podnětu.

Městská zeleň je to nejcennější, co mají obyvatelé rušné metropole kolem svých domovů k dispozici. Je třeba jí proto důsledně chránit. Proč tedy politici v Praze deklarují její ochranu, když následně jednají přesně obráceně kvůli přislíbenému finančnímu obnosu od investora?

Očekávali jsme, že společně s odeslaným odkazem na obsáhlý článek otevřeme členům výboru oči a logickými argumenty změníme úhel jejich pohledu na oba kontraverzní návrhy. No jestli se to povedlo se dozvíte obratem…

Jaké politické strany hlasovaly pro zachování cenné trojské přírody?

Nejdříve bychom rádi poděkovali za obyvatele Prahy 8 předsedovi výboru p.Zemanovi a jeho dvěma kolegům z PRAHA SOBĚ za předem deklarovaný postoj, kdy konzistentně hlasovali proti záměru zastavět přírodní cenné lokality Šutky a Třešňovky. Stejně tak externistovi Ing. Krylovi z Pirátů, který rovněž odmítnul oba návrhy na změnu územního plánu.

Opravdu nepotřebujeme chodit na vycházky mezi luxusní vily, ale desetitisícům obyvatel stačí ke štěstí trochu toho klidu a míru v okolní přírodě Trojské kotliny. Zdroj: IPR

Jaké politické strany podpořily převod trojské přírody na stavební parcely?

Bohužel všech 6 zastupitelů z ODS, ANO, TOP09 a STAN i přes dodaný článek, nová podstatná fakta, a zájem Pražanů na zachování Třešňovky, se evidentně řídilo jinými zájmy.

Slavnostní oznámení projektu „Příměstský park Trojská kotlina“, na kterém Hl. město Praha s MČ Praha 7, MČ Troja a MČ Praha 8 společně participují. Deklarovaná zvýšená ochrana této nesmírně cenné přírodní oblasti by měla být jednoznačně zárukou, že nebude teď ani v budoucnu převedena na stavební pozemky. Vlevo tehdy radní Plamínková (STAN), která nyní paradoxně hlasovala pro přeměnu zeleně na stavební parcely.. Foto: MHMP

Věcný obsah jasně postavených našich argumentů přednesených členem výboru PhDr Pavlem Světlíkem (Praha Sobě) a Ing. Arch. Vinklárkovou z Arniky neměly na jejich rozhodování vliv. Co myslíte – zvítězil zdravý rozum, zájmy místních obyvatel a ochrana cenné přírodní lokality v Troji, nebo peníze a účelový návrh vše převálcoval?

Teplotní ostrov v rozpálené pražské metropoli je ze satelitní mapy evidentní. Chladnější místa nabízející stín a nižší teplotu jsou pouze v oblasti zelených parků pro desetitisíce Pražanů, nebo v klimatizovaných vilách pro pár desítek obyvatel, kteří se tam stejně moc nezdržují. Která volba je pro udržitelnost bydlení v Praze pro politiky tou správnou volbou? Zdroj: Český rozhlas

Máme několik rozdílných verzí o tom, kdo jak hlasoval. V rámci korektního přístupu zveřejňovat pouze ověřené informace jsme požádali všechny členy výboru o vyjádření, jak v obou bodech konkrétně hlasovali. Za 7dní odpověděla pouze polovina dotázaných členů výboru.

Dle vyjádření zástupce ANO ing. Prokopa jeho souhlas vycházel z doporučujícího stanoviska MČ Praha 8 a rád hlasoval proti doporučení „toxické“ organizace Arnika.

V přepisu ze záznamu jednání výboru pak druhý člen ANO Radomír Nepil (historicky propojený s MČ P8) opakovaně aktivně loboval ve snaze ovlivnit členy výboru k podpoře návrhů na zastavění zahrádek i Třešňovky např. následujícím vysvětlením: „Dovolím si dát protinávrh na souhlas. Žádost podávala MČ Praha 8. Souvisí to s revitalizací celého území resp. s rozšířením areálu sportoviště Šutka. Součástí této změny by měl být vznik rodinných domů, ale zároveň sportoviště třeba pro triatlon a spol. Souvisí to s tou Šutkou. Je to série 3 změn, které řeší tuto oblast. Praha 8 má k tomu souhlasné stanovisko“.

Výjádření zastupitele TOP 09 ing. Richtra bylo obsáhlejší a rozhodně na vyšší odborné úrovni, ve kterém popisuje své důvody souhlasu i celý proces pořizování změn územního plánu viz. přiložené schema. I přes dobře míněné jednání dle našeho pevného názoru nová výstavba by měla probíhat v místech tomu určených, nikoliv uměle vytvořených ohnutím zákonů za využití popsaného procesu změn ÚP.

 

Zahrádky Šutka (Podnět č. 27/20021)

7 pro, 3 se zdrželi, proti nikdo, pí.Plamínková si odskočila

Zázemí rekreačního areálu Šutka (podnět č. 283/2019) – zastavění Třešňovky 

6 pro,  1 zdržel a 4 proti.

Rozložení politických sil ve výboru územního rozvoje HMP a podpora MČ Praha 8 výrazně pomohla nakonec tomu, že oba podněty byly 8.6.2021 výborem doporučeny ke schválení.

Obyvatelé Troje a Bohnic prohráli díky hlasování politiků z ODS, ANO, TOP09 a STAN první kolo, nikoliv však celý souboj za záchranu cenné přírodní lokality Třešňovky.

Síla velkého počtu místních obyvatel spočívá v přesvědčení s ohledem, že tohle je náš domov, v širokém rozpětí specializací, profesních znalostí a potřebných kontaktů.  V roce 2016 jsme s obyvateli zachránili přírodní park před vykácením a zástavbou. HMP jej následně vykoupilo a svěřilo do péče Botanické zahradě.

 

Co bude nyní následovat?

Rozhodnutí Výboru pro územní rozvoj HMP je poradní (jde o doporučení, které není závazné). Nicméně je to další kladné stanovisko k doporučení MČ Praha 8, která odsouhlasila záměr v roce 2019 i bez přiložených dokladů a studie.

Nyní podněty projedná Rada hl. m. Prahy a následně předloží Zastupitelstvu HMP ke schválení. Tyto podněty jsou pak už zabaleny v rámci celého balíku, o kterých se hlasuje.

Dle našich informací bude záměr projednán na zastupitelstvu hl. m. Prahy začátkem září 2021. Je pravděpodobné, že i zde všichni zastupitelé ANO a ODS budou hlasovat pro změnu ÚP.

Bude tedy nutné, abych se obyvatelé zastupitelům ještě více „urgentně ozvali“ a připomněli, že v rámci přijaté deklarace Prahy o ochraně zeleně a přípravě na změnu klimatu, i obdrženém ocenění očekáváme, že v rámci hlasování zamítnou předmětné návrhy. Připravíme koncept a včas dáme vědět, jak se zapojit. Bude to nejspíš kombinace na sobě několika paralelních kroků..

 

Jak mohu pomoci?

Mnoho z Vás nás oslovilo s nabídkou pomoci, děkujeme. Určitě jí brzy rádi využijeme.

Pokud chcete být v obraze a nic Vám neuniklo, pošlete prosím na zachranme.tresnovku@seznam.cz emailový kontakt na sebe. Upozorňujeme politiky, že na emaily nebudeme zasílat tajné návody. Veškeré informace včas zveřejníme na http://www.proti-plotu.cz

Úspěch bude záležet i na sdílení informací a rozšiřování okruhu aktivních podporovatelů mezi vaši rodinu, sousedy, přátele, s čímž můžete začít hned. V každém případě je to výzva a pevně věříme, že společnými silami změníme názor politiků a včas celou věc nesmyslnou zastavíme. Trojská příroda za to rozhodně stojí.

Shrnutí základních informací o obou podnětech:

Podnět č. 27/2021 zahrádky Šutka (výstavba 30x luxusních vil na trojském svahu s 2 parčíky)

Společnost Vilesol s.r.o. spekulativně vlastní na trojských svazích parcely v pořizovací ceně 27,5 mil Kč vedené aktuálně v ÚP jako městská zeleň (PZO – zahrádky a zahrádkové osady, PS – sady, zahrady a vinice), která neumožňuje zamýšlenou zástavbu.

O pozemky se vlastník nestará, neseká, nechává zde bezdomovce volně pobývat, takže se nelze divit, že opuštěné území bývalých zahrádek je po pár letech naprosto zdevastované.

Mezitím dohoda s politiky, aby mu pomohli prosadit změnu územního plánu z městské zeleně na 30x stavebních parcel nabízející lukrativní výhled na Prahu.

Městská část Praha 8 uzavřela se společností Vilesol s.r.o. memorandum ohledně toho, jak bude vypadat výstavba investičního záměru po parcelaci území, a o platbě kontribuce (příspěvku).

Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Argumentem investora a politiků k výstavbě je zanedbaný stav zaniklých zahrádek, které paradoxně nechal účelově chátrat.. V představeném projektu investor tak popisuje hrozby, nebezpečnou lokalitu, zanedbanost plochy i bezdomovce, jako negativní aspekty současného stavu.

Vizuálně je ovšem celý nový „zelený“ projekt dokonalý. Vily budou z ekologických přírodních materiálů, takže splynou s okolní krajinou. Co na tom, že se jedná o ilustrativní vizualizaci. O komunikacích a jejich napojení se moc nemluví. Obvyklé vysoké neproniknutelné ploty kolem milionářských sídel vyžadující soukromí nejsou raději zakresleny, aby ve vizualizaci nerozbíjely krajinné propojení domů s okolní cennou přírodou. K tomu 2 parčíky, které předá následně do péče města. Umístění toho horního má ještě jeden prozaičtější důvod, ale o tom se zmíníme někdy jindy..

Kamenné zdi se z vizualizace evidentně vytratily, aby nekazily propagované propojení eko zástavby s okolní cennou přírodou. Pionýrské domečky z přírodních materiálů za desítky milionů určitě ještě doznají změn, aby nevypadaly jako laciný stan na táboře. Přesto na základě představeného projektu už získal investor dva souhlasy. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu ohledně vlastnictví pozemků by se ale mohlo (teoreticky) stát i to, že vlastníkem pozemků se stane společnost Green Village Development s.r.o., která memorandem vázána není. Pak by se mohlo stát i to, že městská část Praha 8 sice změnu územního plánu prosadí, ale výstavbu bude realizovat společnost, která žádným memorandem ohledně podoby výstavby vázána není, a není ani zavázána k platbě kontribuce. Projekt se pak může klidně změnit na vyšší bytové domy a stavby, které umožní změna územního plánu. Z důvodu opatrnosti by neměla být prosazována změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha.

Změnou ÚP vyletí hodnota 31.808 m² pozemků na stovky milionů, ne-li k jedné miliardě Kč. Za to nabízí 31. nejbohatší Čech „ekologický“ projekt s hospodařením s dešťovou vodou, příspěvek MČ Praha 8, průchodnost převážně po obvodu pozemku, a dva malé parky, o které se bude následně starat město.

 

 

Podnět č. 283/2019 zázemí rekreačního areálu Šutka (výstavba v Třešňovce)

Oblast „Příměstského parku Trojská kotlina“ se zvýšenou ochranou zeleně, která je místními 40.000 obyvateli Bohnic a Troje jedním z nejoblíbenějších míst. Jedná se o cennou přírodní lokalitu s výskytem vzácných i chráněný živočichů a rostlin. V rámci biodiverzity je funkce třešňového sadu pro rozvoj přírodních společenstev Troje nepopíratelná a finančně nevyčíslitelná. 

Cenná příroda Trojské kotliny v oblasti Třešňovky má dle plánu radnice MČ Praha 8 i výboru pro územní plán HMP vyklidit místo záměru výstavby 5 luxusních vil s restaurací a bikecross dráhou… Foto: Alois Chalupecký

V celé oblasti Trojské kotliny se nachází chráněná teplomilná vřesoviště a stepní traviny, vinice a ovocné sady. Najdeme zde Přírodní park Draha-Troja, Pustá vinice, Přírodní památka Havránka, Přírodní památka Salabka, i bohatou a cennou přírodní rezervaci Podhoří. Vedle toho zamýšlené luxusní naddimenzované vily s restaurací a bikecross dráha jsou naprosto zbytné projekty, kvůli který nesmí politici povolit zničit tuto cennou přírodní lokalitu, kterou ročně navštíví přes 2.000 000 návštěvníků.

Rovněž i v tomto případě by mělo platit, že majitelé v takových případech musí respektovat dané regulativy využití souboru předmětných pozemků, které zakoupili za cenu tomu odpovídající.

V dalším z předkládaných projektů se objevují návrhy na zastavění a zatížení dosud nezastavěných ploch. Je třeba připomenout, že v řízení, které probíhalo na dostavbu samotného Plaveckého areálu Šutka (rok 2009) bylo uvedeno, že záměr dostavby plaveckého areálu je přípustný právě proto, že se nejedná o funkci bydlení, jelikož tato lokalita je již nadprůměrně zalidněná.

 

Vznikne v místě bývalých zahrádek Šutka, v cenné Třešňovce, a v okolí bazénu Šutka nová zástavba??

Měl to být krátký příspěvek, kdy jsme se chtěli jen podívat na politiky vychvalovaný záměr rozparcelovat a zastavět svahy trojské kotliny z trochu jiné nezatížené perspektivy. Když jsme ale dali dohromady všechny dostupné podklady a spojili do jednoho obrazce, výsledek nás doslova posadil na zadek. Ukázalo se, že přeměna zahrádek Šutka na luxusní parcely je jen špičkou ledovce, a dochází zde k něčemu výrazně většímu.. Nabízíme Vám proto exklusivní možnost si na vše udělat vlastní názor.

Předpokládáme, že asi i v tomto případě většina našich sousedů z Velké skály a oblasti kolem ulice Písečné vůbec netuší, že již v úterý  8.6.2021 se budou na výboru Hl. m. Prahy projednávat MČ Praha 8 navržené podněty na změnu Územního plánu, které jsou nezbytné pro realizaci několika stavebních projektů v těsném sousedství vašich domovů.

Třešňovka, jedno z nejoblíbenějších míst na jarní procházku všech obyvatel Bohnic a Troje. V nesmírně cenné přírodní lokalitě dle návrhu mají vyrůst luxusní vily s restaurací a bikecross dráhou. Foto: Alois Chalupecký

Tak jako vždy, i v těchto případech je projekt zástavby zabalen do pěkného dárkového papíru s příslibem environmetálních výhod, pořádku, nového parku nebo vodních prvků v oblasti. Určitě nepopíráme, že jsou lidé, kteří to ocení. Odvrácenou stranou mince je částečná ztráta cca 65.000 m² městské zeleně v metropoli, nedořešené trasování nových komunikací pro automobily, a především pokračující odkrajování z přírodních ploch cenné přírody Trojské kotliny s cílem účelové přeměny celoměstské zeleně na stavební pozemky.

Jistě, stavět další bytové domy a vily je obecně v Praze potřeba, ale rozhodně existují přijatelnější místa, než jsou svahy cenné přírodní lokality Trojské kotliny na pozemcích v současnosti vedených jako PS, PZO, LR, CSZ, ZMK a NL. Tedy v Územním plánu hl. m. Prahy jasně deklarované jako hodnotná zeleň vyžadující zvláštní ochranu!

Abychom pochopili některé souvislosti, podívejme se nejdříve na malý skok do historie. Věděli jste například, že jedna z nejstarších dochovaných zahrádkářských osad vznikla už v roce 1923 na Libeňském ostrově a měla vazbu na další spolky fungující v Praze – skauty a vodáky? Další zahrádkářské osady pak vznikaly ve Vysočanech, Bubenči, na Žižkově a na Císařském ostrově (pozn. na podzim se díky nám. primátora Ing. Hlubučkovi opět na ostrov komunitní zahrada vrátila).

Historická fotografie žižkovské zahrádkářská kolonie na „Červené skále“ z roku 1924. Zdroj: MČ Praha 3

V polovině šedesátých a sedmdesátých letech Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy (UHA) rozhodl o založení množství osad v návaznosti na výsadbu sídlišť a k uspokojení sílící poptávky obyvatelstva po zahradničení. UHA často navazoval spolupráci s podporou Ministerstva zemědělství zaměřenou na vytipování a rekultivaci ploch pro jiné účely nevhodných.

Zahrádkářská osada Barrandov vznikala od r. 1958 na zemědělské půdě. Pro její nízkou bonitu a svahovitost terénu nebyla vhodná k ekonomickému zemědělskému využití, ale v rámci zeleného pásu okolo Prahy se hodila pro výsadbu ovocných dřevin. Díky tomu do současnoti zde hospodaří už třetí generace zahrádkářů. Zdroj: Zahrádkáři Barrandov

Kultivace těchto pozemků a počátky fungování osad byly náročné a jejich nájemce stále velké úsilí. Založené osady však měly jasnou strukturu, regulativ na zahradní stavbu, altán i předepsaného jejího dodavatele. Většina osad z této doby stále velmi dobře funguje, díky nastolenému, zažitému a ověřenému konceptu.

Zahrádkářská kolonie na Ořechovce z roku 1930 přežila devadesát let napříč všemi režimy. Až nyní jí hrozí zánik, přestože zdarma tato městská zeleň plní důležitou funkci na Praze 6. Její smůla je, že se nachází na lukrativní adrese.. Zdroj: ČT24

V roce 1996 byly zpracovány podklady pro nový Územního plán. Zahrádkářské osady byly popsány a následně plánovány na základě Generelu zahrádkových osad z roku 1995. Jeho závěrem bylo doporučení zahrnout zahrádkové osady do zeleně a přesunout je do vnějšího prstence města, tak aby se staly plnohodnotnou součástí kulturní zemědělské krajiny, a to i přesto, že zároveň v následujícím období platnosti tohoto územního plánu byly právě okrajové části Prahy pod obrovským tlakem developerů vč. vrácením pozemků restituentům, kteří je následně odprodali investorům a spekulantům.

V posledních letech strmě roste zájem rodin, které nevlastní žádnou rekreační nemovitost, o pronájem alespoň malé zahrádky v dosahu svého bydliště. Foto: Marie Stránská MAFRA

V následujících letech tak po nešťastném začlenění v Praze zaniklo největší množství zahrádkových osad v historii, a došlo k zredukování celkové plochy o více jak polovinu na cca 460 ha, jak zjistil spolek Arnika.

Prudký kontrast v podobě montovaných hal, odkud si můžete rovněž přinést plný košík ovoce a zeleniny s původem z celého světa  ..nejčastěji bez chuti a vůně, utržené nezralé, plné chemie, zato pěkně nasvícené barevným osvětlením a s dokonalým tvarem. Naštěstí dnešní generace už mění své návyky i životní styl na ohleduplnější přístup k životnímu prostředí i svému zdraví.

Živé zahrádky z mnoha spekulativních důvodů však dál mizí jedna za druhou, a nadále se tak zmenšuje jejich celková plocha, aby je nahradil např. na rozhraní Hrdlořez a Žižkova nový hypermarket Kaufland.

Komunitní zahrada hospodařící v roce 2020 na zapůjčených pozemcích od developera CPI v Bubnech na Praze 7. Po zahájení výstavby se díky podpoře hl. města Prahy přesunula do Troje na Císařský ostrov.

Stejně tak i zahrádkářská kolonie Šutka na Praze 8 po dlouhá desetiletí fungovala a sloužila Pražanům k celoroční rekreaci, pohybu na čerstvém vzduchu a pěstování plodin, květin a ovoce. Postupně se stala živým kvetoucím ostrovem a nedílnou součástí cenné přírody Trojské kotliny v rámci důležité biodiverzity v Praze.

Bohužel ani tento příběh neskončil pro nájemce zahrádek šťastně. Pozemky pod zahrádkami u Velké skály byly v rámci restituce vráceny potomkům původních majitelů bydlících v Kanadě, kteří je prodali dál..

 

Podnět č. 27/2021 „Zahrádky Šutka“

Podnět č. 27/2021 je označen jako „Zahrádky Šutka“, a týká se pozemku č. 792/1, v k.ú. Troja (jde o bývalou zahrádkovou osadu východně od ul. Nad Trojou).

Červeně vyznačená oblast bývalé zahrádkářské osady Šutka leží na pozemku č. 792/1 k.ú. Troja o výměře 31.808 m². Z fotografie satelitní mapy je patrné, že celé ucelené území je součástí cenné přírody Trojské kotliny.

Zahrádkáři v oblasti u Velké skály obdrželi výpověď z nájmu a ultimátum, že musí své udržované zahrádky s vzrostlými ovocnými stromy nejpozději do září 2018 nadobro opustit. Mnoho z nich toto rozhodnutí neslo velmi těžce i s ohledem na vysazené stromy ještě jejich rodiči a oblíbené místo, kterému věnovali veškerý svůj volný čas.

Trojská kotlina v celé své kráse. Nelze se divit, že zdejší cenná příroda v kombinaci s výhledem je doslova magnetem pro spekulanty a developery, kteří se snaží z této krásy a jedinečnosti vytěžit maximum pro sebe.

A někdy tady začíná další pečlivě naplánovaný pohádkový příběh, kde každý něco dostane..

Opuštěné zarůstající zahrádky se staly útočištěm bezdomovců a narkomanů. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Opuštěné zahrádky na celkové ploše 31.808 m² obratem začaly zarůstat náletovou zelení a prázdné chatky přitahovat bezdomovce, narkomany a další pochybná individua. Tu a tam k místu vyjížděli hasiči a celá oblast, ještě nedávno plná života, se stala rizikovým místem, kterému je lepší se vyhnout. Společnost Vilesol s.r.o. se základním kapitálem 10 Kč se zakoupenými pozemky další roky nedělala nic, a vlastně jí ten uměle vyvolaný zanedbaný stav hrál do karet – viz. zpracovaná Swat analýza:

Zdroj: prezentace investora MDMA architects

V listopadu 2020 přišel investor se záměrem Troja City Escape ¤ Revitalizace bývalé zahrádkářské kolonie Troja – Praha 8. Dle slov autorů projektu studia MDMA architects se jedná o projekt transformace zdevastovaného území Velká skála v Troji, kde v rámci experimentálního bydlení má vzniknout soubor 30ti luxusních vilek, a 2 parků s průchozími trasami po obvodu pozemku. Odkazují se na udržitelnou architekturu, ekologii a návaznosti na historii i lokalitu, a jako benefit zdůrazňují kultivaci tohoto zdevastovaného území, které je nyní obýváno narkomany, bezdomovci, a naprosto nevyužívá svůj potenciál.

Návrh na rozparcelování městské zeleně na stavební pozemky doplněné dvěma menšími parky, které se samozřejmě adekvátně promítnou i do ceny pro budoucí majitele lukrativních nemovitostí. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Návrh výstavby je nicméně v rozporu s popisem funkce území jak základní, tak i doplňkové či výjimečné, protože jakékoliv stavby (drobné) a aktivity na tomto území jsou podmíněny uspokojováním potřeb tohoto území. Poměrně snadno doložitelný rozdíl mezi uspokojování potřeb dotčeného území a prezentovaných potřeb majitele toho pozemku je zřejmý. Jak jsme psali již před 2 roky, lze očekávat, že se investor pokusí některou z možných funkcí významově ohnout ku prospěchu svému, což se nyní aktuálně děje.

Překvapivě jednatelem společnosti Vilesol s.r.o. je 31. nejbohatší Čech Jan Chrenko, který podniká v oblasti solárních elektráren. Vlastní též společnost TROJALAND s.r.o., která se stala spoluvlastníkem části louky pod vrchem Velká skála a v Třešňovce.

Česká investiční skupina Jufa, za kterou stojí podnikatelé Jan Chrenko a Jiří Fast, jsou po ČEZu největším majitelem fotovoltaických panelů v České republice. Získané miliardy se proto snaží zhodnotit v developmentu v atraktivní lokalitě Troje – nově s podporou radnice MČ Praha 8.

Dle zápisu z rozdělení společnosti Vilesol s.r.o. se zdá, že předmětné pozemky nabyla za pořizovací cenu 44,2 mil. Kč. Část pozemků, kde již stávající územní plán umožňuje stavět, byla rozdělena na společnosti Buena Vista s.r.o. a DOTRONA s.r.o.

Společnosti Vilesol s.r.o. zůstaly tak ve vlastnictví pozemky v pořizovací ceně 27,5 mil. Kč, které by se nyní změnou územního plánu zhodnotily na stovky milionů Kč, možná až k jedné miliardě Kč.

Evidentně ani zelená místa na mapě územního plánu Prahy nejsou zárukou, že je politici za příslib finančních kompenzací nepřevedou na stavební pozemky. Připravovaný Metropolitní plán je v tomto ještě benevolentnější, a ponechává větší prostor pro spekulace.

Aby se mohl stavební projekt Troja City Escape realizovat, je nyní třeba změnit stávající územní plán hl. města Prahy. K tomu slouží navrhovaná změna územního plánu zkráceným postupem, kterou předkládá příslušná městská část na Magistrát.

Na prosincovém zasedání Zastupitelstva MČ Praha 8 návrh zahrádek Šutka (ZDE) ještě neprošel, nicméně již březnové Zastupitelstvo jej dne 17.3.2021 schválilo. V březnu už MČ ani nezveřejnila, co je předmětem jednání a uvedla pouze název podnětu.

Stáhli jsme si celý podnět MČ Praha 8, ve kterém v rámci použitých citací z projektu investora vysvětlují, z jakého důvodu navrhují změnu Územním plánu hl. m. Prahy zkráceným postupem, aby se pozemek zakoupený miliardářem jako městká zeleň přeměnil na stavební parcely s parkem, čímž  hodnota pozemků okamžitě min. 10x vzroste.

Útvar územního rozvoje MČ Praha 8 v případě zahrádek Šutka „doporučil ke schválení“, hodnocení pořizovatele je B (neutrální), hodnocení IPR zatím nezveřejnil.

Podnětem č. 27/2021 (zahrádky Šutka) MČ Praha 8 oficiálně navrhuje změnu územního plánu hl. m. Prahy s požadavkem přeměny z městské zeleně vedené v současnosti jako PZO/PS (PZO – zahrádky a zahrádkové osady, PS – sady, zahrady a vinice) na území čistě obytné OB-B.

Podnětem č. 27/2021 (zahrádky Šutka) MČ Praha 8 oficiálně žádá o změnu územního plánu hl. m. Prahy s požadavkem na změnu městské zeleně na území čistě obytné OB-B. Hlavním důvodem obratu a vstřícnosti městské části Praha 8 může být skutečnost, že má od společnosti Vilesol s.r.o. slíbeny kontribuce, což je finanční příspěvek za realizaci změny územního plánu a příspěvek za umístění stavby.

Návrh č. 27/2021 MČ Praha 8 s již vykreslenou navrženou změnou na území čistě obytné OB-B. V případě odsouhlasení by z původní zelené plochy zbyly jen střípky.

MČ Praha 8 navrženou změnu ve své žádosti vysvětluje následovně: „Žadatel uvádí, že pozemky dotčené návrhem změny jsou málo kultivované, zdržuje se v ní mnoho bezdomovců a narkomanů. Návrh změny ÚP vychází z toho, aby bylo možno více propojit a užívat dosud izolované plochy ZMK, přičemž jejich propojení umožní veřejnosti pěší průchod územím. Dále umožní oblast v přiměřené míře více zabydlit stálými obyvateli, to však při zachování charakteru oblasti a jejího rázu, tj. klidu a zeleně. Nová vhodná zástavba pro bydlení by měla přinést výrazné zvýšení kultivovanosti území a potřebnou sociální kontrolu. Záměr navazuje na projekt ochrany a rozvoje hodnotné krajiny a kulturního dědictví Trojské kotlin.“

Parcelace území pro investiční záměr výstavby 30x luxusních vila domků. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Městská část Praha 8 tedy navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města.

Prezentace je připravena z hlediska grafické části velmi zdařile, nicméně většina fotografií je ilustrativních. Pod obrázkem kamení je uvedeno např., že budou oddělovat jednotlivé pozemky.. nicméně na všech vizualizacích jsou vily vyobrazeny ve volném prostoru, což lépe umocňuje jejich spojení s okolní přírodou. Jak se říká papír snese všechno, realita pak už poněkud pokulhává, což investorovi už může být v tu chvíli jedno. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Proto i přes všechny deklarované environmentální přísliby investora o hospodaření s dešťovou vodou, udržitelných stavebních materiálech, avizované průchodnosti převážně po obvodu pozemku i slíbeném parku, se stále jedná o nekoncepční rozšiřování zastavitelných území na úkor ploch městské zeleně, kde není dopředu ani jasné, jak bude řešeno dopravní napojení.

Vizializace je ilustrativní, není tedy ani vyloučeno, že po změně ÚP se z dřevěných domků ve finále vyloupnou již dobře známé bílé betonové kostky. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Městská část Praha 8 uvádí, že se má jednat o „experimentální bydlení v zeleni“, kde obyvatelé údajně nebudou používat automobily vůbec, či je budou používat jen v malé míře. Podle podkladových studií má však dojít k výstavbě domů běžnou stavební technologií, kdy musí být na místo dopraveno množství stavebního materiálu. V návrhu jsou u každého rodinného domu zakreslena dvě parkovací stání pro automobily. Tedy reálně se počítá s tím, že obyvatelé budou běžným způsobem jezdit individuální automobilovou dopravou.

Komunikace vedoucí do trojského svahu (ul. Písečná, Nad Trojou a Pod Havránkou) neumožňují v současnosti další zvýšení dopravní zátěže. Proto lze očekávat následnou snahu zřídit komunikace nové, jako důsledek navržených záměrů. Není tedy jasné, kudy k nové zástavbě tedy doprava bude vedena. Obecně však platí, že obyvatelé vznik nových komunikací nechtějí.

 

Je tady ještě další důležitý aspekt, o kterém možná hlasující zastupitelé ani nevěděli..

Ohledně pozemků, na kterých má být záměr realizován, vede soudní spor společnost Vilesol s.r.o., jako strana žalovaná, a společnost Green Village Development s.r.o., jako strana žalující. Jedním ze dvou jednatelů a společníků společnosti Green Village Development s.r.o. je Petr Smetka (rok narození 1984), který má v obchodním rejstříku uvedenu stejnou adresu bydliště jako Ing. Petr Smetka (rok narození 1959, zakladatel společnosti H-SYSTEM a.s.).

Důvodem sporu je skutečnost, že původní vlastník pozemků, paní H. K. uzavřela dne 15.8.2017 smlouvu o budoucí kupní smlouvě se společností Green Village Development s.r.o., podle níž byla paní H. K. zavázána uzavřít kupní smlouvu a převést vlastnické právo k předmětným pozemkům na Green Village Development s.r.o., což však nesplnila a pozemky převedla ve prospěch společnosti Vilesol s.r.o. na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28.6.2019.

Městská část Praha 8 dle našich informací uzavřela memorandum se společností Vilesol s.r.o. ohledně toho, jak bude vypadat výstavba investičního záměru po parcelaci území (s tím, že má být dodržena podkladová studie) a o platbě kontribuce. Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu ohledně vlastnictví pozemků by se ale mohlo (teoreticky) stát i to, že vlastníkem pozemků se stane společnost Green Village Development s.r.o., která memorandem vázána není. Pak by se mohlo stát i to, že městská část Praha 8 sice změnu územního plánu prosadí, ale výstavbu bude realizovat společnost, která žádným memorandem ohledně podoby výstavby vázána není, a není ani zavázána k platbě kontribuce. Projekt se pak může klidně změnit na vyšší bytové domy a stavby, které umožní změna územního plánu.

Městská část Praha 8 by proto z důvodu opatrnosti neměla prosazovat změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha.

Začátkem týdne točila o fenoménu zahrádek reportáž i televize CNN Prima News v zahrádkářské kolonii v Řepích. Je to trend, který díky Covidu-19 začíná být nesmírně populární i mezi mladou generací.

Zahrádky v Praze jsou svou 98let ověřenou koncepcí skutečným přínosem pro životní prostředí, živočichy i obyvatele, stejně tak jako v rovině sociologické, což dokázala současná situace s Covid-19 a plošným zákazem cestování. Proto stále více obyvatel rozpáleného sídliště hledá v okolí svých domovů zahrádku, kde by mohlo pěstovat bio-potraviny pro potřeby své rodiny a s dětmi trávit volné chvíle v bezpečí na čerstvém vzduchu. Souvisí to i s trendem zdravého životního stylu.

Takže i přes politiky vyzdvihované pozitivní aspekty celého návrhu Troja City Escape se stále jedná především o soubor 30x luxusních vilek pro pár desítek obyvatel zabírající 45 % předmětného území, kde ve finále u pečlivě střiženého anglického trávníku budou stát zaparkovaná SUV možná s jedním elektromobilem Golf.

Projekt Troja City Escape. Zdroj: prezentace investora MDMA architects

Cena 1x luxusní vilky o celkové podlahové ploše 178 m² na pozemku 500 m² by se mohla v této lukrativní lokalitě pohybovat v rozmezí mezi 30-50 mil Kč dle polohy a zvolené varianty. Cílová skupina je tedy předem daná.

Pokud každý developer a investor odkrojí z přírodní lokality Troje kus zelené plochy, a s benefitem „bydlení uprostřed přírody“ nemovitost s přirážkou prodá, jednou nastane čas, kdy zde už pro všechny desetitisíce obyvatel sídliště Bohnice a stovky tisíc návštěvníků Trojské kotliny nic zeleného, kromě Botanické zahrady, nezůstane. Foto: prezentace investora MDMA architects

 

 

Podnět č. 283/2019 „Zázemí sportovního areálu Šutka“

Uvedený podnět vychází z rozpracované Urbanistické podkladové studie Šutka ZDE vytvořené Archum Architekti v říjnu 2020 pro zadavatele MČ Prahu 8.

Plavecký stadion Šutka v horní levé části. V okolí na pozemcích Hl. m. Prahy jsou již rozmístěny nové budovy v rámci zpracované urbanistické koncepce rozvoje území. K tomu pár hřišť a vodních prvků, a bike park. Zdroj: Archum architekti 10/2020

Pokud jde o doplnění staveb přímo v areálu Šutka, tak se o tom již pořizuje změna Z3521 (P284/2019). Rozhodlo o tom Zastupitelstvo HMP dne 2.7.2020. Podnět č. 283/2019 je tedy první vlaštovkou. Ve studii je tento bod veden s pracovním názvem 5/ Pod Havránkou – Vavrouška (viz. obrázek s popisem níže).

Tento podnět ZDE č. 283/2019 je označen jako „Zázemí rekreačního areálu Šutka“, a týká se parcel č. 1092, 1093, 1094, 1095 k.ú. Troja v místě bývalého třešňovém sadu tzv. Třešňovky, severně od ul. Pod Havránkou. Na ploše o rozloze 35.001 m² by po změně územního plánu měla vzniknou vilová zástavba, bike park a restaurace.

Dle našeho názoru se jedná bezesporu o nekoncepční rozšiřování zastavitelných území na úkor ploch zeleně. Navíc není dopředu ani jasné, jak bude řešeno dopravní napojení.

MČ Praha 8 s návrhem přeměny funkčního využití ploch z celoměstského systému zeleně na stavební parcely souhlasí. „Navrženo ke schválení“.

Výbor pro územní rozvoj MČ Praha 8 dne 12.5.2021 odhlasoval, že aktualizaci ÚAP bere na vědomí. Přítomnou zástupkyni Arniky (organizace na ochranu životního prostředí) pí. Vinklárkovou předseda nenechal vystoupit se zdůvodněním, že už se projednává další bod..  což o něčem také vypovídá.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy však k návrhu zaujal stanovisko C (nesouhlas):

Za normálních okolností by takto negativní hodnocení ze strany IPRu hl. města Prahy mělo samo o sobě znamenat, že podnět nebude pořizován. Zde však cítíme na straně politiků městské části Praha 8 silný tlak záměr přesto prosadit.

Kudy k nové zástavbě bude vedena doprava, nikdo pořádně neví.. Lidé však vznik nových komunikací nechtějí, zvláště v místech, která k tomu nebyla v rámci aktuálního ÚP nikdy předurčena! Zvýšená intenzita provozu v okolí bydliště zvyšuje stres a obavy rodičů o bezpečí svých dětí.

Komunikace vedoucí do trojského svahu (ul. Písečná, Nad Trojou a Pod Havránkou) neumožňují v současnosti další zvýšení dopravní zátěže. Proto lze očekávat následnou snahu zřídit komunikace nové, jako důsledek navržených záměrů.

 

Kdo je iniciativa Proti-plotu ?

Skupina aktivních občanů, kteří již 10let chrání městskou zeleň v Troji z přesvědčení ve svém volném čase a bez nároku na honorář. Striktně odmítáme účelové zábory zeleně snižující biodiverzitu v cenné přírodní lokalitě Trojské kotliny. Společně s obyvateli stojíme za sousedskými permanentkami, záchranou dubového lesa přírodního parku Drahaň-Troja, nebo odhodlaným bojem proti umístění hypermarketu Kaufland naproti vstupu do Botanické zahrady. Najdete nás v učebnici environmentální výchovy pro II. stupeň základních škol a jsme partnerem Akademie věd ČR. Vedle ochrany zeleně dlouhodobě podporujeme dětský domov Racek, šikovnou Kačenku a další.

Městská zeleň v okolí našich domovů je to nejcennější, co zde máme a proto jí musíme důsledně chránit, aby zde zůstala i pro další generace Pražanů.

 

Shrnutí:

Developeři neskupují cenná území městské zeleně v metropoli z lásky k přírodě, nýbrž s osobním střednědobým záměrem svou vloženou investici výstavbou zhodnotit. Prázdná pokladna radnice rozhodně nesmí být důvodem k legalizaci těchto nevratných změn. Zeleň v okolí rušného sídliště Bohnice má pro 40.000 obyvatel nevyčíslitelnou hodnotu v rámci rekreace a volnočasových aktivit, stejně jako pro Prahu v rámci klimatických změn a adaptace na ně. Z tohoto pohledu je třeba jí důsledně chránit, aby zde zůstala i pro další generace Pražanů.

Městská část Praha 8 navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města.

Výbory a Zastupitelé rozhodují na základě připravených dat nebo doporučení od MČ. Nicméně sami aktéři přiznávají, že nemají čas vše detailně prostudovat a řídí se přiloženými odbornými podklady. MČ nemůže hájit zájmy města ve chvíli, kdy hájí svůj osobní zájem. A ten je vydělat nějaké peníze na transakci s developerem. Materiál tak nemusí být chystaný objektivně.

Z výše popsaného oba podněty jak č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka), tak podnět č. 27/2021 (zahrádky Šutka) na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, by měly být z povahy věci jednoznačně zamítnuty, a majitelé respektovat dané regulativy využití souboru předmětných pozemků.

Městská část Praha 8 by rovněž z důvodu opatrnosti neměla prosazovat změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků č. 792/1 k.ú. Troja. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha.

Platí, že územně analytické podklady kraje jsou dle § 29 odst. 3 stavebního zákona předkládány zastupitelstvu kraje k projednání. Stavební zákon ani prováděcí vyhláška neukládají schválení ÚAP kraje v zastupitelstvu, z toho důvodu jsou předkládány zastupitelstvu jako „bere na vědomí“ s tím, že k nim zastupitelstvo může uplatňovat své připomínky. Tudíž pokud to přeložíme, v tuto chvíli není nic rozhodnuto a bude záležet, jak se Zastupitelé rozhodnou.

Jak mohu pomoci to zkusit zastavit?

V případě, že odmítáte jeden nebo oba účelové podněty, zašlete emailem do úterního rána 8.6.2021 slušnou žádost o podporu a odmítnutí návrhů na emaily zastupitelů Výboru MHMP a náměstka primátora Arch. Hlaváčka:

Petr.Zeman@praha.eu;Tomas.Murnak@praha.eu;Ondrej.Martan@praha.eu;

Radomir.Nepil@praha.eu;Milan.Kryl@post.cz;Jana.Plaminkova@praha.eu;

Pavel.Richter@praha.eu;Pavel.Svetlik@praha.eu;d3a@d3a.cz;

Petr.Hlavacek@praha.eu;posta@praha.eu;

Věc:  Změna územního plánu v Třešňovce (podnět č. 283/2019 zázemí rekreačního areálu Šutka) a zahrádek Šutka (podnět č. 27/2021)

Dobrý den,

já ________________, s bydlištěm na Praze __ se obracím s žádostí na Vás, obyvateli zvolené zastupitele HMP, abyste v rámci své funkce člena Výboru pro územní rozvoj a územní plán MHMP, v rámci zdravého rozumu i ochrany přírodní cenné lokality Trojské kotliny, jednoznačně odmítnul podané podněty č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka) a č. 27/2021 (zahrádky Šutka) na změnu územního plánu s účelovou přeměnou cca 60.000 m² celoměstské zeleně na stavební parcely. Jedná se o oblast „Příměstského parku Trojská kotlina“ se zvýšenou ochranou zeleně. Městská část Praha 8 by rovněž z důvodu opatrnosti neměla prosazovat změnu územního plánu do doby ukončení sporu ohledně vlastnictví pozemků č. 792/1 k.ú. Troja. A pokud tuto opatrnost neprojevuje tato městská část, pak by ji mělo projevit hlavní město Praha. Děkuji

S pozdravem

——————————

Dobrý den,

z výše popsaného v článku na www.proti-plotu.cz, Vás tímto svým jménem laskavě žádám, aby podněty č. 283/2019 (Zázemí rekreačního areálu Šutka) a podnět č. 27/2021 (zahrádky Šutka) na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, byly oba jednoznačně zamítnuty, a majitelé respektovali dané regulativy využití souboru předmětných pozemků, které zakoupili za cenu tomu odpovídající. Děkuji

S pozdravem

——————————

Dobrý den,

Městská část Praha 8 navrhuje zastavění jako řešení pro případy, kdy vlastníci se o přírodní pozemky nestarají a nechají je devastovat. Politikům zcela uniká, že odměna investorovi v podobě změny ÚP za špatný stav pozemku je nebezpečný precedens, který naopak bude motivovat všechny ostatní vlastníky pozemků, aby se chovali k spekulativně nakoupeným pozemkům tím nejhorším možným způsobem s jistou vidinou zisku za podpory města. Takový postup je však neakceptovatelný a právně neobhajitelný.

S pozdravem

——————————

• Informační leták k vytištění a vylepení na nástěnky ve vašem domě ke stažení „leták ZDE“ .

————————————————————————————————-

Všem raději připomínáme oblast projektu „Příměstského parku Trojská kotlina“, na kterém Hl. město Praha s MČ Praha 7, MČ Troja a MČ Praha 8 společně participují. Deklarovaná zvýšená ochrana této nesmírně cenné přírodní oblasti by měla být jednoznačně zárukou, že nebude teď ani v budoucnu převedena na stavební pozemky.

Co dodat závěrem? Pokud se podaří návrhy smést ze stolu, iniciativa Proti-plotu zde vidí jednoznačně příležitost a prostor pro vyjednávání s majiteli ze strany Hl. města Prahy. Za cenu desetimilionových investic lze odkupem získat nesmírně cenná přírodní území v Troji. Lze se inspirovat z vynikající koncepce „Pražského lesního střediska“ spravovaného Lesy Hl. m. Prahy, nebo od našich sousedů v oblasti Bavorska. Místo naddimenzovaných sterilních luxusních vil bez přesahu k okolí, by zde klidně mohla vyrůst nová zahrádkářská osada nebo Environmentální a pěstební ovocnářské centrum s propojením na okolní cennou oblast přírodního parku Drahaň-Troja i historickou přítomnost toho institutu v Troji.

Stráně trojské kotliny pokrývají chráněná teplomilná vřesoviště a stepní traviny, vinice a ovocné sady. Nachází se zde Přírodní park Draha-Troja, Pustá vinice, Přírodní památka Havránka, Přírodní památka Salabka, a bohatá a cenná přírodní rezervace Podhoří. Vedle toho zamýšlené luxusní vily, restaurace, parčík s vodními prvky nebo bikecross dráha jsou zbytné projekty, které mohou stát klidně uprostřed pole.

Prvním krokem je pro členy výboru nepodlehnout zájmům soukromého investora a tlaku ze strany MČ Praha 8, a už vůbec ne přislíbeným finančním kompenzacím v podobě drobků pod stolem, které se během měsíce rozkutálí. Rozhodujte na základě svěřené zodpovědnosti s přihlédnutím na všechny známé aspekty a tuto cennou přírodní lokalitu. Vždy existuje třetí cesta. Rádi zveřejníme, jak který člen výboru vč. politické strany k uvedeným podnětům hlasoval.

Výstavba hasičské zbrojnice Bohnice

V kontextu se zápisem z jednání zastupitelstva MČ Praha 8 nás zajímá, zda místostarostou p.Vítkem avizovaný záměr Výstavby hasičské zbrojnice Bohnice vedle polikliniky Mazurská je opravdový, nebo jen PR zástěrka, jak účelově podaným podnětem č. 85/2020 převést pozemek č. 1285/1 k.ú. Troja vedený jako ZMK (zeleň městská a krajinná) na místo, kde bude jednou stát parkovací dům pro lanovku?! 🤔

Aktuálně k požárům a dalším výjezdům do Bohnic vyjíždějí hasiči až z Holešovic. Nový nápad umístit stanici vedle polikliniky Mazurská se proto setkal s pozitivní odezvou obyvatel 30.000 sídliště Bohnice.

Městská zeleň vedená jako ZMK (zeleň městská a krajinná) a IZ (izolační zeleň) plní svou nezastupitelnou funkci v Praze a je třeba jí v kontextu s kvalitou bydlení Pražanů chránit a jakékoliv změny je třeba zvažovat velmi uvážlivě. Níže uvedená komunikace však mnoho důvěry nebudí. Požádali jsme proto MČ Praha 8 i ředitele HZS Praha o stanovisko.

Zastupitel Stránský (8žije): … Bavíme se tedy o změně územního plánu umožňující výstavbu hasičské zbrojnice, anebo se bavíme o výstavbě parkovacího domu? … Jako, proč se ten bod jmenuje „umožňující výstavbu hasičské zbrojnice“, když se bavíme o tom, že se tam bude stavět parkovací dům pro lanovku?

Zastupitel Nepil (ANO): … to byla intervence pana náměstka nebo nějaká dohoda jako s panem náměstkem Scheinherrem právě o vzniku té plovoucí značky, aby tam to parkování potencionálně mohlo vzniknout, protože pokud prostě se někdo za nějakých pár let rozmyslí, že tam fakt vznikne, zase by se musel měnit územní plán a to je prostě opruz, jo, co si budeme povídat …

Zdroj:  Zápis zastupitelstva MČ Praha 8 ze dne 1.7.2020 

Jarní zpravodaj z našeho okolí * II. část Botanická zahrada a Bohnice

Jarní příroda, pulzující ohromnou energií, rychle probouzí městskou zeleň do nepřeberné záplavy květů a vůní. Co na tom, že se jedná o náletové dřeviny, divoké keře, staré sady nebo stromky vyrostlé z odhozených pecek. Je to jeden nejcennějších benefitů bydlení na hustě obydleném sídliště obklopeném zeleným ostrovem Trojské kotliny. Jak dlouho to bude ještě platit, záleží na nás všech.

Je tedy nejvyšší čas navázat na pokračovaní zpravodaje druhou částí zajímavostí a novinek z našeho okolí, tentokrát z oblasti Botanické zahrady a okolí. Pokud jsme v rámci zpravodaje z Troje radili, ať si vezmete šálek kávy a pohodlně se usadíte do křesla, tentokrát doporučujeme se pořádně najíst, protože s přihlédnutím na rozsah území máme připravenou opravdu velkou porci věcí. Případně si článek otevřete vícekrát.