Feeds:
Příspěvky
Komentáře

Archive for the ‘Uncategorized’ Category

Pošmurné zaprášené sídliště z posledních měsíců opět rozjasnily sněhobílé květy třešní, ružové sakury a keře žlutého deště. Jarní příroda se rychle probouzí do plné síly, a na stromech v pupenech jsou už připravené nové listy modelové řady 2022. Celé město se v nejbližších dnech opět zazelená bujnou vegetací, což vyvolává v lidech obecně optimismus a pozitivní energii.

Vzrostlá zeleň neplní pouze estetický prvek ve městě, ale je i domovem zpěvného ptactva a živočichů, produkuje kyslík, zadržuje cennou vodu, zvyšuje vlhkost, poskytuje stín a zlepšuje klima ve svém okolí. Stejně tak zachytává v rušném velkoměstě oxid uhličitý CO2 a poletavý prach, o kterém se v následujících řádcích dozvíte víc.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Vejce pěkně malované,

též mazance vypékané,

řehtačky a mrskanice

i štamprle slivovice,

tak se svátky jara slaví,

buďte veselí a zdraví!

Read Full Post »

Svým barevným zobrazením Metropolitní plán určuje a vymezuje, kde na území Prahy vyroste nová zástavba nebo výškové mrakodrapy, kudy povede okruh, nebo kde zůstane zachována zeleň. Snad proto je kolem příprav takové dusno. Tento ohromně důležitý dokument má za cíl zcela nahradit desítky let používaný územní plán hl. m. Prahy.

Informační tour k přípravě Metropolitního plánu byla k shlédnutí na 17 místech v Praze. Foto: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Podle dřívější verze Metropolitního plánu z roku 2018 mělo dojít dokonce k zastavění velkých částí svahů v Troji (sad a louka). Vyvolalo to však velikou nevoli občanů, tak státní správy.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Útok na samostatný stát, bombardování civilního obyvatelstva, a odstřelování jaderné elektrárny, nemá v civilizovaném světě obdoby a přes všechny lži ani žádné ospravedlnění.

Monument nezávislosti v Kyjevě. Dokud existuje víra, existuje i život.

Za posledních pár dní se událo více věcí, než za uplynulých deset let. Kvůli chybnému úsudku Putina je už 14dní celý svět zbarven do modro-žluté, a podporuje Ukrajinu v nerovném zápase.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Ukliďme Česko 2022

Iniciativa Proti-plotu se velmi ráda připojila do celorepublikové úklidové akce Ukliďme Česko, jejímž cílem je aktivně bojovat proti černým skládkám a nepořádku v českých městech, vesnicích a přírodě. S ohledem na pěkné slunečné počasí jsme nepočkali ani na oficiální den 2.4.2022, a pustili se do toho asi jako první v ČR hned 🙂

V nepořádku se žít nedá, o tom ví i divoká zvířata. Uklizený domov, ať už byt, dům či zahrada, vypadá mnohem lépe (a je zdravější), než kdyby byl plný rozkládajících se odpadků. A stejné je to s celými obcemi a také volnou přírodou. (Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Ohlédnutí za rokem 2021

Dovolte nám touto cestou poděkovat všem za obrovskou podporu a pomoc, díky které i přes složité období občanská iniciativa Proti-plotu.cz nepolevila ve svých aktivitách. Loňský rok – s pěkným letopočtem 2021 ve znamení kovového Buvola, symbolizoval v čínské mytologii tvrdou práci, racionální přístup a odhodlání. Při zpětném pohledu to můžeme skutečně potvrdit.

Přes všechnu počáteční nejistotu a následná omezení, to byl rok rozmanitý a náročný i s ohledem, že veškeré aktivity děláme ve svém volném čase. Utekl nakonec ještě rychleji, než všechny předchozí.

Jsme rádi, že přes několik aktivních projektů jsme si vždy našli čas a pomohli dalším obyvatelům ve složitém boji s developery bezplatným poradenstvím, předáním kontaktů nebo zpracováním podkladů. Stejně tak jako už tradičně jsme nezapomněli podat pomocnou ruku těm nejpotřebnějším. Ale pěkně od začátku..

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Jejda..  lhůta stanovená úřadem pro odeslání Vašeho stanoviska již vypršela.

Děkujeme všem obyvatelům, kterým leží na srdci zachování klidné rekreační lokality v Troji a rozhodli se podpořit správnou věc – ať jste se zapojili včas, nebo to nestihli o pár hodin.

Nyní všechny odeslané nesouhlasy a věcné připomínky už zpracovává MHMP odbor posuzování vlivu záměru na okolní životní prostředí a zdraví obyvatel..

Po odeslání emailu obdržíte uvedené potvrzení o doručení z podatelny Magistrátu. V případě podání vyjádření k EIA není třeba následné ověření.

Co se v rámci EIA hodnotí? V rámci EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb, zařízení a činností na veřejné zdraví a životní prostředí.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

V uplynulých měsících jsme sbírali a vyhodnocovali podklady k zamýšleným kontraverzním záměrům v oblasti Velké skály a Šutky. Jsme tedy zpět a navazujeme na předchozí články.

Příroda Trojské kotliny je jedinečným a nenahraditelným pražským územím, které si zaslouží maximální ochranu. S roční návštěvností přes 2mil návštěvníků patří k nejvyhledávanějším místům k rekreaci, sportovním, naučným i volnočasovým aktivitám v Praze. Nelze se proto divit, že přitahuje jako magnet i spekulanty.

Aktuálně se v nejbližším našem okolí plánuje:

1.)  Magistrát hl. m. Prahy navrhuje změnit celý třešňový sad Třešňovku a dolní část louky pod vrchem Velká skála na zastavitelnou plochu. Mělo by zde být vystavěno 100 rodinných domů (transformační plocha 404 / Pusté vinice v novém územním plánu – Metropolitní plán).

2.)  Na místě bývalé zahrádkové kolonie jižně od Aquacentra Šutka má být vystavěno 30 rodinných domů (podnět na změnu územního plánu 27/2021 Zahrádky Šutka)

3.)  Má dojít ke zrušení tenisových kurtů Tenis & Padel klubu Písečná v ulici K Sadu, a na jejich místě má být vystavěno 8 bytových domů (jde o změnu územního plánu Z 3521).

4.)  V místě parkoviště u Aquacentra Šutka podél ul. Čimická mají být vystavěny min. 4 administrativně/obytné budovy. Jižně od stávajícího krytého bazénu má být doplněn velký venkovní bazén. Přitom má být odstraněna většina stávajících stromů v areálu Šutka.

5.)  V rámci Metropolitního plánu je navrženo zastavět v našem okolí další menší dosud zelené plochy, které jsou označovány jako „proluky“.

Rozsah navržených změn na úkor přírody je skutečně obrovský. Ke změně ploch stávající městské zeleně na zastavitelné obytné plochy by mělo dojít na území o rozloze zhruba stejně velké jako celý Čimický háj.

Vizualizace ortofoto s červeně vyznačenými zákresy zamýšlených záměru je opravdu šokující a rozhodně nekoresponduje s proklamacemi o důležitosti a ochraně městské zeleně v Praze. Najdete zde mimo jiné transformační plochy lokality 404 – Pusté vinice (hranice převzata z návrhu Metropolitního plánu předloženého ke společnému jednání v roce 2018), záměr zahrádky Šutka (hranice převzata z podkladové studie od MDMA architects) nebo záměr zastavění kurtů bytovými domy (hranice převzata z podkladové studie od ARCHUM architekti).


Vážení obyvatelé Prahy, sousedé z Troje, návštěvníci Trojské kotliny i zvolení politici hl. m. Prahy,

pokud se Vám takovéto drancování a vytěžování přírodních ploch nelíbí, je nyní příležitost se proti tomuto nakládání s územím v Troji bránit. Dobrá zpráva totiž je, že ve věci zatím nedošlo k definitivnímu rozhodnutí Rady a Zastupitelstva hl. m. Prahy. Stále tedy je možnost tyto šílené nápady na likvidaci zeleně v Troji smést ze stolu.

V případě, že nesouhlasíte stejně jako my s výstavbou na svazích Trojské kotliny, v oblasti tenisových kurtů Písečná, likvidací Třešňovky nebo zastavěním louky pod Velkou skálou, můžete se připojit k níže uvedené výzvě.

Zkopírovaný text výzvy prosím odešlete na adresu: posta@praha.eu na Magistrát hl. m. Prahy. Případně poštou na adresu: Podatelna Magistrátu hlavního města Prahy, Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1

——————-
Předmět:  Výzva Radě hlavního města Prahy s nesouhlasem likvidace městské zeleně v Troji

 

Vážení členové Rady hlavního města Prahy,

my, níže podepsaní nesouhlasíme, aby louka pod vrchem Velká skála, starý třešňový sad při ulici Pod Havránkou, zahrádková osada při ulici Nad Trojou a tenisové kurty v ulici K Sadu byly změněny na zastavitelné plochy pro výstavbu rodinných a bytových domů.

Zásadně nesouhlasíme s podněty na změnu územního plánu č. 283/2019 a č. 27/2021, s pořizovanou změnou územního plánu Z 3521 a s vymezením transformačních ploch v lokalitě 404 Pusté vinice v návrhu nového územního plánu (Metropolitní plán).

Uvažovaná bytová zástavba na ploše zhruba 23 ha by zcela odporovala charakteru tohoto území. Svahy v Troji tvoří jednu z největších a nejvýznamnějších ploch zeleně na území Prahy. Území je součástí pohledově exponovaného svahu. Je zde vyhlášen přírodní park Draháň-Troja. Nacházejí se zde tři maloplošná zvláště chráněná území (přírodní památky Havránka, Trojská a Velká skála). Jsou zde lesy ve vlastnictví města, staré třešňové sady, rozlehlá louka a několik zahrádkových osad. Lokalita je územním plánem hlavního města Prahy již od jeho schválení v roce 1999 vymezena jako nezastavitelná.

Uvedené změny územního plánu neodrážejí potřeby občanů a nejsou v souladu s tím, jak by se Praha měla rozvíjet. Způsob projednání s veřejností je neadekvátní rozsahu toho, co se zde navrhuje. Z hlediska rozlohy dotčené plochy by se jednalo o jednu z největších změn územního plánu od konce 90. let 20. století. Žádáme, aby se do základní struktury zelených ploch v Praze nezasahovalo. Žádáme, aby plochy jako jsou Trojmezí, Dívčí hrady, Vidoule a zde v Troji byly ponechány nezastavitelné.

Plochy by měly být udržovány. Pravidelné odklizení černých skládek odpadu, omezení některých invazních druhů a základní údržba (občasné vysekání keřů a posekání kolem cest) by stálo cca 500 tis. Kč/rok. Část vlastníků se k tomu sama nemá, často z účelových důvodů ve snaze urychlit převod zeleně na stavební parcely. Město by tedy mohlo navrhnout těm, kteří nechávají pozemky přístupné, že tuhle základní údržbu pořádku zajistí bezplatně.

Stávající vegetace v tomto jižně orientovaném svahu plní v rámci metropole penězi nevyčíslitelnou úlohu. Je bezplatným filtrem, který ze vzduchu zachytává poletavé částice prachu, udržuje vodu v krajině a zabraňuje, aby v létě docházelo k přehřívání této části města. V případě bytové zástavby by se do cenné přírodní oblasti přivedla automobilová doprava s nutností výstavby nových pozemních komunikací. Vedlo by to ke zhoršení kvality života obyvatel okolních obytných území i narušení rekreačních zón obyvatel a návštěvníků Trojské kotliny.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zpracoval v roce 2007 analýzu a ověřovací studii Velká skála, která měla stanovit přípustnou míru zastavitelnosti lokality. Studie doporučila zabránit další exploataci území. Požadujeme, aby závěry studie byly respektovány.

S pozdravem

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  [JMÉNO] [PŘÍJMENÍ]

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  [ADRESA TRVALÉHO BYDLIŠTĚ]

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _  [PŘÍPADNĚ PODPIS]

Verze výzvy k tisku pro Vaše rodiče ke stažení ZDE.  Informační leták na nástěnky bytových domů ke stažení ZDE.

 


 

Stručný přehled, co v článku dále naleznete:

1. Co schválení záměru výstavby venkovního bazénu Šutka skutečně přinese obyvatelům ze sousedství, aneb o čem se jedná v politických kuloárech, ale v tisku nenajdete.

Stane se narychlo upečený projekt výstavby venkovního bazénu Trojským koněm pro prolomení hradby nezastavitelnosti okolní cenné zeleně? Za návrhem stojí majitelé soukromých pozemků s podporou části politiků MČ Praha 8.

2. Je Praha opravdu jedním z nejzelenějších měst na světě, jak tvrdí Magistrát? Všechna normální velká evropská města si základní plochy vzrostlé zeleně chrání, což dokládají výřezy z družicových snímků. Změřili jsme proto kvalitu vegetace obdobných nejbližších velkoměst Berlína, Vídně a Mnichova ve srovnání s Prahou. Výsledek je opravdu překvapivý..hhhh   

3. Zabrousili jsme i zpět do minulosti a zpracovali do tabulky přehled zásadních podnětů. Můžeme tedy s jistotou konstatovat, že v uplynulých desetiletích v Praze k zásahům do základní struktury zelených ploch prakticky nedocházelo, což dokládá i srovnání/soutisk výkresu zastavitelných ploch z roku 1999 vs. aktuální. Předchozí vedení Prahy (ODS, ANO) podobné návrhy na přeměnu základních zelených ploch zásadně odmítalo, například v lokalitě Trojmezí, Vidoule, a to i přes kladné stanovisko Výboru pro územní rozvoj města.

Jen pár let zpět.. Hl. město Praha se zástupci MČ slavnostně představují pilotní projekt vznikajícího Příměstského parku s deklarovanou péčí, ochranou a rozvojem této hodnotné krajiny, kulturního dědictví i nových rekreačních ploch pro obyvatele Prahy v Trojské kotlině. Proč se nyní město chystá zelené plochy v Troji přeměnit na stavební parcely?

 

4. Jak nakoupit za pár desítek miliónů nezastavitelné přírodní pozemky, a kouzelným proutkem za pomoci města se je pokusit převést na lukrativní parcely s výhledem na Prahu v hodnotě 5 mld Kč? Aneb jak se z dortu pro pejska a kočičku stal guláš.

Pro představu, jak vypadá v zákulisí taková příprava zastavění rozsáhlé přírodní plochy Trojské kotliny jsme použili výstižný obrázek, který nepotřebuje další komentář. Kresba: Josef Čapek

 

5. Podíváme se i na zoubek pracovní verzi Metropolitního plánu ve vztahu k Trojské kotlině v rámci kontraverzní změny podnětu přírodní lokalita 404 / Pusté vinice

Na původní Metropolitní plán se v deseti tisíci připomínkách snesla kritika na přílišnou jeho benevolenci ve výkladu pojmů snadno zneužitelnou developery, stejně tak jako minimální ochranu městské zeleně a parků v Praze. Nyní je zde nová upravená verze. Bude lepší? Foto: Institut plánování a rozvoje

 

6. Pár postřehů k zamyšlení. Napadla nás paralela letošního boje obyvatel Prahy 1 za záchranu majestátného javoru stříbrného v centru Prahy. Občané bez rozdílu věku s podporou mnoha osobností se nekompromisně postavili proti politické zvůli likvidace parčíku se vzrostlými stromy pro uvolnění místa developerskému záměru. Tento případ překvapeným politikům ukázal, že i jeden strom v rušné, rozpálené a prašné metropoli má své místo

Foto: Fb primátora Z.Hřiba

Odhodlaný občanský postoj překvapeným politikům ukázal, že i jeden strom v rušné, rozpálené a prašné metropoli má své místo a opodstatnění, zvláště, když se jedná o stoletou dominantou zeleného parčíku v Anenském trojúhelníku. To samé v mnohem větším měřítku platí i pro nenahraditelný ekosystém Trojské kotliny a přírodního parku Draháň-Troja, který si zaslouží maximální ochranu s ohledem na svůj nezpochybnitelný vliv na životního prostředí v Praze.

Primátor hl. města p. Zdeněk Hřib opakovaně veřejně deklaruje, že životní prostředí v Praze je klíčovou prioritou. Nejde jen o emise CO2, ale i dalších škodlivých látek. Vzrostlá zeleň znamená i čistší vzduch ve městě, a tedy i méně dětských nemocí, jako je třeba astma. Co si tedy o tom má myslet 35.000 obyvatel sídliště Bohnice, kterým hrozí, že v dohledné době zmizí zelený prstenec obklopující hustě obydlené a rozpálené severní město?

Pokud tedy chce hl. město Praha postavit na Šutce venkovní bazén za 250mil Kč a mít tak již 5. bazén v okolí.. OK! ale rozhodně to nesmí být důvodem k prolomení nezastavitelnosti okolních rozsáhlých přírodních ploch Trojské kotliny. Ať už restituenti dostali, nebo spekulanti a soukromí investoři skoupili ovocné sady, pole a městskou zeleň za cenu tomu odpovídající, měli by jí udržovat a respektovat její dané užití. Na hl. městu Praze je nyní dohlídnout, aby i nový Metropolitní plán skutečně dodržel dané regulativy využití v lokalitě Troja vycházející z platného územního plánu a ochrany přírody v rámci přijatých klimatických závazků.

 

Na předvolebním billboardu miliardář Pavel Sehnal slibuje více hřišť a parků v krásné Praze. Pro začátek by úplně stačilo, kdyby hl. město odmítlo spekulativní přeměny cenné městské přírody v Troji na lukrativní stavební parcely pro pár jedinců, a prosadilo plán jejich údržby do celoměstského systému péče o zeleň pro stovky tisíc Pražanů a návštěvníků.

 

1.BOD: Co je obyvatelům skryto za schválením záměru výstavby venkovního bazénu Šutka?

Pravděpodobně jste zaznamenali tiskovou zprávu vydanou Magistrátem dne 6.9.2021. Proběhla jak medii, tak byla zveřejněna i v říjnovém časopise Osmička. Popisovala rozšíření Aquacentra Šutka o výstavbu venkovního bazénu v ceně 250 mil Kč.

Pod Šutkou se rozprostírá ucelená plocha městské zeleně v podobě trojských zahrádek, ovocných sadů a luk, které zadržují vodu v krajině, ochlazují rozpálenou metropoli a zachytávají prachové částice z automobilů. Stále více vše nasvědčuje tomu, že roky připravovaný plán (s aktuálně přilepeným venkovním bazénem) je pouze zástěrkou pro zajištění změny určení v ÚP z nezastavitelné městské zeleně na lukrativní stavební pozemky s atraktivním výhledem.

Co mezi řádky tiskového prohlášení nenajdete?

Jedná se o dlouho připravovaný atak na lokalitu Šutka, včetně Třešňovky a bývalé zahrádkářské kolonie. Pod Šutkou mají být zrušeny stávající tenisové kurty a jako náhrada se (snad) mají vybudovat nové kurty na jiných pozemcích hlavního města Prahy. Uvolněné pozemky stávajících kurtů (které jsou ve vlastnictví soukromých osob) se mají změnit na plochu umožňující obytnou zástavbu pro výstavbu několika bytových domů napojených dopravně z ul. Písečná.

Plochu sportu v podobě zrekonstruovaných kurtů v Písečné obklopené trojskou přírodou by měla nahradit bytová zástavba která má být vyšší, než současná zástavba na Velké skálé. Foto: Tenis & Padel klub Písečná

Rodina, která vlastní pozemky pod stávajícími kurty, vlastní zároveň i část starého třešňového sadu směrem jižně od obytného souboru Velká skála. Podle tvrzení radních městské části Praha 8 rodina podmiňuje změnu stávajících kurtů na rozměrné bytové domy tím, že na zastavitelnou plochu bude změněn i sad v Třešňovce. Podle radních městské části Praha 8 jsou tyto věci spojeny a musí se realizovat zastavění sadu, aby rodina souhlasila i se zastavěním stávajících kurtů. Upřímně.. velký smysl to nedává.

Výstavbou rozsáhlé obytné zóny dojde ke skokovému zvýšení individuálního automobilového provozu v ulici Písečná. Vybudováním venkovní části plaveckého bazénu se rovněž zvýší návštěvnost v letních měsících nejméně na dvojnásobek. Vzrostl by tedy i provoz automobilů a vytíženosti MHD v okolí.

Postup, kdy jsou sportovní zařízení takto koncentrována do jednoho místa, však odporuje deklarované strategii budovat tzv. město krátkých vzdáleností, kterou si stávající koalice hl. m. Prahy dala do programového prohlášení. Venkovní bazén by se správně měl stavět v té části města, kde sportovní zařízení chybí, aby lidé měli bazény v docházkové vzdálenosti, a nikoliv tak, že se rekreace koncentruje do jednoho místa.

Fungující a oblíbené koupaliště Stírka mělo letos paradoxně zaniknout.. Od jeho likvidace a dražby pozemku jej po protestech obyvatel a MČ Praha 8 zachránilo rozhodnutí Radních hl. města Prahy s nabídkou odkupu od státu. To je preferovaný přístup, který má své skutečné opodstatnění a dáváme za něj palec nahoru.

V okolí záměru se aktuálně nachází další 4 bazény. Nedaleko Aquacentra Šutka s 50 m vnitřním bazénem najdeme zmíněné krásné venkovní koupaliště Stírka, dále venkovní koupaliště Ládví, pod kopcem krytý plavecký bazén na Výstavišti, a v údolí řeku Vltavu pro otužilce. Další záliv pro koupání s pláží má vzniknout pro Pražany v rámci revitalizace Císařského ostrova. Což není zase tak málo, aby to odůvodňovalo rozsáhlou změnu určení územního plánu v celé přírodní oblasti Troje kvůli výstavbě jednoho nového venkovního bazénu..

Rozsáhlou zástavbu v okolí plaveckého bazénu Šutka a v Třešňovce překvapivě schválilo Zastupitelstvo MČ Prahy 8, aniž by zastupitelé měli možnost nahlédnout do zpracované studie. Hlasovali tedy jen na základě dojmu a vysvětlení předkladatele projednávaného bodu. Studie byla zveřejněna námi po roce v jednom z předchozích článků. Zdroj: Archum Architekti

Vizualizace vychází z rozpracované Urbanistické podkladové studie Šutka ZDE vytvořené Archum Architekti v říjnu 2020 pro zadavatele MČ Prahu 8. Zamýšlená rozsáhlá bytová masivní výstavba v místě plochy sportu a zeleně, dle názoru oslovených odborníků, rozhodně nemá nic společného s účelově pojmenovaným podnětem „Sportovní zázemí Šutka“.

Narychlo připravený projekt venkovního bazénu se má stát spíše Trojským koněm pro prolomení hradby nezastavitelnosti okolní zeleně v Metropolitním plánu. Město si je toho minimálně vědomo, když v rámci přijatého usnesení RHMP ohledně rozšíření areálu Šutka v důvodové zprávě uvádí, že přípravu je nutné koordinovat se sousední developerskou výstavbou a navrhuje se, aby projektovou přípravu akce pro město zafinancoval developer. (Developer tedy bude platit a tím pádem i určovat, jak má výstavba realizovaná městem vypadat… což by bylo pozoruhodné).

 

2.BOD: Zelená Praha, fikce nebo skutečnost?

Praha o sobě často a ráda uvádí, že patří mezi nejzelenější města světa.

Podívali jsme se na toto tvrzení pořádně z výšky díky družicovým snímkům, jak si Praha v porovnání s nejbližšími okolními evropskými městy Berlína, Mnichova a Vídně, skutečně stojí.

Všechny snímky jsou zobrazeny ve stejném měřítku. Ukazují hodnoty tzv. normalizovaného vegetačního indexu (NDVI), který hodnotí kvalitu vegetace (množství biomasy v ploše). Toto množstvím vegetace má vliv na to, zda dochází či nedochází k přehřívání povrchu. Proto jsou zvoleny snímky z přelomu července a srpna (v roce 2020), tedy období, kdy je v letních měsících problém přehřívání povrchu uvnitř měst největší.

Ze snímků je vidět, že Praha má v centrální části města jen velmi malé množství vegetace a zároveň leží uprostřed intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny, kdy v létě je vegetace na orné půdě na velkých plochách sklizena a převládá holá rozpálená půda.

Naproti tomu z obdobných snímků pro Berlín, Mnichov a Vídeň je vidět, že tato města mají ve svém okolí rozsáhlé komplexy lesů (Vídeňský les na západě Vídně, Jižní alpské podhůří a vegetace podél řeky Isar v případě Mnichova, a Tegeler Forst, Grunewald a další v případě Berlína), a ani zemědělské využití krajiny není tolik intenzivní, jako v okolí Prahy.

Snímky pocházejí z družice Sentinel 2 a jsou pořizovány v rámci Programu Copernicus, což je dálkový průzkum Země koordinovaný a řízený Evropskou unií ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou.

Ze snímků plyne, že Praha rozhodně žádným přebytkem vegetace netrpí. Ve srovnání s jinými evropskými městy je na tom ve skutečnosti hůře i přes udělené hodnocení indexu Husqvarna Urban Green Space Index. Nejvíce zeleně je paradoxně v oblasti pražských sídlišť, která jsou pro symbiózu se zelenými plochami jak stvořená. Vyplynulo to například z nedávné ankety ČTK odborníky z realitních společností. Podle nich se v 70. a 80. letech při stavbě panelových domů s lesoparky a podobnými místy pro život prostě počítalo. Od té doby se zeleni podařilo zapustit silné kořeny.

Proto by se do stávajících ucelených ploch vzrostlé vegetace v Praze (jako Trojmezí, Dívčí hrady, Vidoule a Troja) rozhodně nemělo zasahovat a likvidovat je zamýšlenou zástavbou. Je to v zájmu obyvatel metropole, aby při letní vlnách veder zůstal život v Praze snesitelný.

Ať se nám to líbí nebo ne, změna klimatu přichází rychle s ničivými následky. Na rozpálené ulice i byty sálající dlouho do noci 30´C je nejekologičtějším řešením péče o stávající zeleň, výsadba nové, využití dešťovky k zálivce a udržení vody v krajině. Foto s dovolením použito z FB primátora Zdeňka Hřiba.

Pro úplnost ještě doplníme, že dne 15.11.2021 vydal Magistrát hl. m. města k zeleni dvě tiskové zprávy.

V první píší, že: „Praha patří mezi nejzelenější města na světě.“ Jak jsme výše ukázali, družicové snímky svědčí o něčem jiném. Praha je město uprostřed polí, což je nezpochybnitelný stav. Berlín má 28 500 ha městských lesů (myšleno ty, které město vlastní). Na území Prahy se nachází pouze 5 000 ha lesů, z toho 2 900 ha v majetku hl. m. Prahy (spravují Lesy hl. m. Prahy).

V druhé píší o zpracování krajinářské studii pro Trojmezí, což je skvělá zpráva. Nicméně přístup IPRu a Prahy k přírodním lokalitám Trojmezí a k Troji je poněkud nepochopitelný, přestože obě si zaslouží maximální ochranu. Na jedné straně vidíme rozvoj zeleně, na druhé straně se v tichosti připravuje rozsáhlá zástavba zeleně v Troji. Rozhoduje snad výhled na Prahu a osobní zájmy?

 

3.BOD: Všechna předchozí vedení Prahy základní městskou zeleň nezpochybnitelně chránila!

Bylo zajímavé se podívat do minulosti, jak všechna předchozí vedení magistrátu hl. m. Prahy s primátory za ODS a ANO napříč politickým spektrem přistupovala k ochraně městské zeleně v Praze.. ? Evidentně zde rozhodně platilo pravidlo, že do základních ploch vegetace se nezasahuje.

To dokládají i vytažená data z historicky podaných přehledů podnětů na změnu územního plánu v oblastech základních stěžejních ploch zeleně v Praze. Na pravé straně je vidět finální rozhodnutí předchozích Zastupitelů MHMP _ rozsáhlé zelené plochy zůstaly zachovány.

Je vidět, že snaha dosáhnout zastavitelnosti ze strany soukromých investorů i městských částí byla v posledních desetiletích skutečně veliká, a podnětů bylo podáno opravdu mnoho. Nicméně všechny podněty zatím byly Zastupitelstvem hl. m. Prahy odmítány.

Dále přikládáme ze stávajícího územního plánu aktuální znění výkresu č. 37 – Vymezení zastavitelného území.

Do výkresu č. 37 – vymezení zastavitelného území, jsou modře zvýrazněny všechny aktuálně zastavitelné plochy, které při schválení územního plánu v roce 1999 byly původně nezastavitelné – jde tedy o všechny plochy, kde se zastavitelné území rozšířilo na úkor nezastavitelného. Je vidět, že změn je ve skutečnosti za 22 let poměrně málo, a že základní struktura nezastavitelných ploch (Trojmezí, Krčský les, Vidoule, Cibulka, Motol, Troja) zůstávala zatím nedotčena.

Je proto velmi paradoxní, že v souvislosti s přípravou nového územního plánu (Metropolitní plán), který údajně má rozrůstání města do krajiny bránit, je v Troji připravována přeměna rozsáhlého sadu a louky na zastavitelnou plochu obytnou. Ze strany města je proklamováno, že Metropolitní plán má zabránit „rozvolněné zástavbě satelitních domků a skladových hal, která původní volnou krajinu mění v cosi, co není ani opravdovým městem, ale ani loukou nebo polem“. Přitom ale právě taková sídelní kaše, tedy rozvolněná zástavba domků, která není ani opravdovým městem, ale ani loukou, je Metropolitním plánem v Troji připravována na ploše desítek hektarů pod vrchem Velká skála (lokalita 404 Pusté vinice).

Developeři v rámci svého stavebního projektu především vyzdvihují bydlení v zeleni, což výrazně navyšuje cenu nemovitostí, a zároveň jako salám odkrajují z nenahraditelné přírody další a další plochy. Zdroj: ‚Troja City Escape‘ MDMA Architects s.r.o.

 

4.BOD: Divoký klondike v přírodní lokalitě Troja, aneb jak ve střednědobém horizontu za vydatné pomoci města XX násobně zhodnotit majetek soukromých majitelů!

Souvislý zelený pás vegetace, na Trojských svazích jižně orientovaný nad řekou Vltavou, je s úchvatným výhledem na město a svým umístěním výraznou dominantou a plícemi této části Prahy. Zahrnuje několik cenných lokalit s biologickou rozmanitostí místní fauny i flory, a přírodním parkem Draháň-Troja. Najdeme zde přírodní památky Havránka, Trojská a Velká skála, která jsou spravovány Magistrátem – konkrétně odborem ochrany prostředí MHMP. Právě tento odbor pro přírodní památky nechává vypracovat plány péče, plány péče schvaluje a objednává provádění prací v těch územích. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pak vede ústřední seznam, kde se údaje evidují.

Pražské svahy jsou přírodními poklady hlavního města. Potvrdili to i studenti oboru Urban Environmental Management z prestižní holandské Wageningen University, kteří zpracovali pro IPR analýzu těchto vybraných ploch. Rovněž zjistili, že obyvatelé dávají přednost zachování přírody a vylepšení infrastruktury pro trávení volného času před jakoukoliv zástavbou v tomto území.

Když se vrátíme v časové ose zpět, po roce 1989 byla postupně většina pozemků vrácena zpět potomkům původních majitelů. V uplynulých 20 letech se proto celá trojská oblast stala vyhledávaným cílem miliardářů, milionářů, politiků i soukromých subjektů, kteří za nižší desítky miliónů z čistě spekulativních důvodů odkupovali rozsáhlé nezastavitelné přírodní plochy od restituentů a zahrádkářů (často za směšné ceny 2.000 Kč/m2) s připraveným cílem zajistit si jejich převod v Územním/Metropolitním plánu. Tedy nechat městem schválit změnu účelového určení pozemků z nezastavitelné městské zeleně, ovocných sadů nebo louky, na lukrativní stavební pozemky s XX násobným zhodnocením.

Spočítali jsme, že schválením Metropolitního plánu v této podobě by došlo ke zhodnocení pozemků soukromých vlastníků v Troji o 5 miliard Kč. Po divoké privatizaci, kdy většina majetku zkrachovalých podniků skončila v kapsách několika novodobých miliardářů, je to další způsob, jak získat v České republice ohromné prostředky z toho, co zde ještě zbylo a bylo dosud chráněno! Způsob informování veřejnosti je rozhodně neadekvátní rozsahu změny.

Přislíbené kontribuce (příspěvky) městu v řádu jednotek nebo nižších desítek milionů za povolení stavět v přírodní lokalitě s výhledem na Prahu, jsou ve výše popsaném kontextu pro investory zanedbatelný položkový náklad. Své záměry mají podložené účelově připravenými studiemi na míru vyzdvihující záměrně neutěšený stav neudržovaných ploch v jejich majetku, deklarují blaho pro veřejnost, nebo hovoří o přesahujícím pozitivním vlivu zástavby na okolní krajinu. V jiné studii zase najdete sliby o zřízení nespecifikované zbytečné další bike dráhy v sousedství nově postavených vila domů v Třešňovce, či otevření nových 2 parčíků, z nichž jeden bude ležet mezi luxusní vilou majitele a jeho připravovaným záměrem výstavby 30 luxusních domků v místě zaniklé zahrádkářské kolonie Šutka na svazích Trojské kotliny.

Zdroj: MDMA Architects s.r.o.

Rozumíme tomu, že politiky vyzdvihované milionové příspěvky ze strany soukromých investorů jsou z pohledu prázdné pokladny radnice MČ Praha 8 vítané.. Nicméně jako argument pro povolení výstavby v nezastavitelné zelené lokalitě tato částka ani zlomkem své ceny nekryje nevratnou likvidaci cenného přírodního a rekreačního území pro budoucí generace, a důležitou biodiverzitou pro své okolí. Rovněž tak v kontextu ročního rozpočtu hlavního města Prahy ve výši 88 miliard korun se jedná o drobky, které se rychle rozkutálí..  ale území už navždy zůstane zastavěné.

Asi Vás napadne, jak je to v 21. století vůbec možné, kdy se i v ČR skloňuje všemi pády nutná změna přístupu k ochraně zeleně a hospodaření s vodou, v souvislosti s rychle postupující změnou klimatu. No jak se zdá, tak je to stále možné. Jen na dokreslení a Vaší lepší představu jsme vytáhli část diskuze z veřejně přístupných zápisů. Jsou samozřejmě i světlé výjimky, když si pročítáme např. konzistentní vyjádření předsedy Výboru pro územní rozvoj Petra Zemana (Praha Sobě) a dalších, kteří rozhodují o podnětech na základě svého nejlepšího svědomí na základě obdržených odborných podkladů. Pokud jsou údaje nedostatečné, požádají o jejich doplnění a schválení záměru odmítnou.

Narazili jsme však opakovaně na dva případy, kdy je zájem na odsouhlasení záměru za každou cenu zcela evidentní.

Radní MČ Praha 8 Ing. Tomáš Hřebík Ph.D. (STAN) je jedním z těch, kteří prosazují zástavbu v okolí Šutky a Třešňovky. Zdroj: Piráti a starostové

Ke vzájemné provázanosti zastavění Třešňovky a rozšíření Aquacentra Šutka se vyjadřoval radní MČ Praha 8 Ing. Tomáš Hřebík (STAN) při interpelacích na Zastupitelstvu MČ Praha 8 dne 16.6.2021 (viz str. 45 a 46 zápisu) uvedl:

„Primárně ten podnět slouží k rozvoji sportu, je tam bazén Šutka to jistě víme a nic není zadarmo, takže pokud chceme vytvořit na Šutce kvalitní celoměstsky významné sportoviště, tak to nese s sebou i nějaké ústupky. Tak, co se týká těch významných vstupů na území, tak je to hlavně shoda s vlastníky, které jsou tam významní restituenti, kteří kdyby, proč by si na svém území oni něco rozvíjeli, když by z toho neměli jako nějakou výhodu.“

V překladu to tedy znamená, že restituentům se přemění plocha sportu na plochu obytnou umožňující výstavbu objemných bytových domů. To pro tyto soukromé vlastníky představuje X násobné zvýšení ceny pozemků. Hlavní město Praha na svých pozemcích vystaví jako náhradu kurty nové. Tedy hlavní město ponese náklady přesunu kurtů. A aby restituenti s řešením souhlasili, požadují, aby navíc i jejich další pozemky v třešňovém sadu byly přeměněny na zastavitelné obytné.. (logiku v tom nehledejte pozn. Proti-plotu.cz).

Zastupitel a člen výboru pro územní rozvoj města Radomír Nepil (ANO 2011) na archivní fotce je dalším z těch, kteří se výrazně angažují v prosazení výstavby v okolí Šutky a Třešňovky. Foto: Pražský deník_Deník.cz

Když projednával Výbor pro územní rozvoj HMP dne 13.4.2021 poprvé podnět č. 283/2019 k zázemí Šutky a zastavění Třešňovky, tak člen výboru Radomír Nepil (ANO 2011), který je zároveň zastupitelem městské části Praha 8, uvedl:
„… Změna souvisí i s revitalizací areálu Šutky, protože to vlastní rodina, která vlastní pozemky v okolí Šutky. Tam je tahle část, kterou si potřebujeme uvědomit, kde to souvisí s tou změnou, kterou jsme schválili vedle. …“

Ing. Hřebík tamtéž uváděl:
„… Je tam několik rodin, které jsou ochotné přispět k rozvoji celého území sportovního zázemí Šutky. … V případě, že se nedohodneme, nebudou ochotni MČ nebo MHMP pozemky věnovat.“

Rádi bychom zde upozornili na nesrovnalost a skutečnost, že k žádnému věnování pozemků ze strany soukromých vlastníků nedochází. Jak v případě areálu Šutka, tak v případě Třešňovky by se případnou změnou územního plánu cena jejich pozemků násobně zvýšila. Za to slibují městské části Praha 8 poskytnout kontribuci ve výši cca 20 mil. Kč, ale zhodnocení jejich pozemků změnou územního plánu by bylo o jeden až dva řády vyšší, než částka poskytnuté kontribuce (viz str. 26 zde)

Nejspíš už tušíte, proč jsme použili uvedenou kresbu. Takhle nějak dle všeho oba pánové upekli dort pro zastupitelstvo MČ P8 a členy komise Výboru pro územní rozvoj Prahy. Kresba: Josef Čapek

Připomíná to všechno povídku jak pejsek a kočička pekli dort. Zainteresovaní lidé přihazují do hrnce vše co jim přijde pod ruku, až je z toho takový guláš, že se v něm už nikdo neorientuje.. což je vlastně záměr, který je třeba rychle schválit. Stále více to vypadá, že od roku 2014 prioritním cílem všech na sebe navazujících kroků, je změna územního plánu povolující v přírodní oblasti Šutky a Třešňovky zástavbu soukromými vlastníky. Vše ostatní kolem (vč. bazénu) slouží pouze k odvedení pozornosti se zapojením dalších politiků, kteří v dobré víře prosazují cizí plán.

Rozvahová studie lokality Troja – Velká skála z roku 2014 se stala spouštěčem pro již 7letou snahu uvedené přírodní území „zhodnotit“ bytovou zástavbou i přes deklarovaný odpor MČ Praha 8.

Jsme tedy rádi, že Institut plánování a rozvoje nakonec alespoň zpřístupnil studii „Územní rozvaha Troja – Velká skálaz prosince 2014. Studii vypracovali architekti New Visit s.r.o. v době přípravy Metropolitního plánu. Lze říci, že je to odůvodnění navrženého zastavění tohoto území v Metropolitním plánu (lokalita Pusté vinice). A ze studie si lze udělat představu pomocí jakých argumentů jsou politici ovlivňováni, aby zastavění území umožnili.

 

5.BOD: Metropolitní plán a jeho dopady na zdejší lokalitu

Dne 22.9.2021 v budově CAMPu představil Institut plánování a rozvoje, za účasti náměstků primátora Arch. Petra Hlaváčka (TOP 09) a Ing. Adam Scheinherra (Praha Sobě), přepracovaný Metropolitní plán, který má od roku 2023 nahradit současný územní plán. V něm je přírodní lokalita 404 / Pusté vinice vybarvena již šedě, tedy jako území zastavitelné.

Pro Vaší lepší představu, pouze samotné transformační plochy v lokalitě Pusté vinice mají plochu 20,67 ha, tzn. celková plocha dotčené zeleně určené k likvidaci a výstavbě je dle všeho svým rozsahem větší, než je rozloha Čimického háje (25 ha). K tomu je potřeba připočítat další plochy potřebné pro vybudování nových obslužných komunikací.

Je to tedy poněkud v rozporu s deklarovaným tvrzením, že parkové plochy a zeleň budou v novém Metropolitního plánu více chráněny. Evidentně stále městská zeleň na větší ochranu čeká.. Jen v tomto případě rozsáhlý (a rozhodně ne poslední) úbytek zeleně definovaný ztracenou plochou, by přinesl dopady na životní prostředí, cennou a potřebnou biodiverzitu, ztrátu míst pro neřízenou volnočasovou rekreaci obyvatel, nárůst emisí od aut několika tisíc nových obyvatel, a v neposlední řadě i neplnění závazků EU, ke kterým ČR přistoupila.

Jedná se zatím naštěstí jen o návrh. Rada hl. města Prahy v rámci vydaného usnesení uložila řediteli Institutu plánování a rozvoje zajistit vystavení Metropolitního plánu do 31.1.2022.  V nejbližších měsících by mělo tedy dojít k zveřejnění čistopisu Metropolitního plánu, který definuje na celém území Prahy povolenou zástavbu, a nově i charakter území.

Foto: Vladimír Šraier

K původní verzi Metropolitního plánu z roku 2018 přišly následně deseti tisíce připomínek poukazující např. na přílišnou benevolentnost výkladu pojmů ve prospěch developerů, nebo minimální ochranu přírodních ploch a parků na území hl. města.

Radní pro životní prostředí v Praze a náměstek primátora Ing. Petr Hlubuček. Foto: FB Petr Hluboček

Stále zde chybí dlouhodobá ucelená strategie rozvoje svahů a okolních oblastí, což vede k rozdrobenosti ploch zeleně. Zde se vybízí prostor pro náměstka primátora Ing. Hlubučka a Radu HMP jednou pro vždy zakotvit nezastavitelnost a zároveň lepší péči o tyto nenahraditelné přírodní plochy i do Metropolitního plánu. Což, mimochodem, může být první krok k nastavení lepší správy území, vč. případné dohody s jejich vlastníky o bezplatné údržbě zeleně a úklidu, výměnou za průchodnost v rámci rekreace a volnočasových aktivit Pražanů.

Jsme proto zvědavi, jak se promítnou požadavky i účelové změny do území kolem našich domovů. V příštím roce se uskuteční druhé kolo připomínkování ze strany veřejnosti. V každém případě se jedná o stěžejní dokument s výrazným přesahem v celém zpracování jednotlivých vrstev území pro další směřování veškerých stavebních záměrů na další desetiletí.

 

6.) Pár postřehů k zamyšlení závěrem

Město by mohlo např. nabídnou vlastníkům zajištění základní péče o volně přístupné zelené plochy výměnou za jejich využití pro volnočasové aktivity Pražanů, což ve finále vychází výrazně levněji, než budování nových dopravních napojení, která by byla kvůli zástavbě potřeba, stejně tak jako výstavby venkovního bazénu za 250 mil Kč, který bude převážnou část roku zavřený – případně v zimních měsících neekologicky zakrytý s vytápěním.

Vybízí se rovněž otázka, kterou dosud nikdo pořádně neotevřel. Jak by se celý projekt zástavby včetně rozšíření bazénu promítnul do celkové zatíženosti severního města s omezenými přístupovými cestami s ucpaným Kobyliským náměstím a Trojou v kontextu informace z tiskové zprávy městské části Praha 8, kde záměr rozšíření Aquacentra popisují pojmem „významné celopražské volnočasové centrum 21. století“ a dále „bude po dokončení stavebních úprav schopné kapacitně obsáhnout celý severovýchodní segment Prahy“? Což jinými slovy znamená, že do oblasti mají přijíždět automobily a cestující MHD z celého severovýchodního segmentu Prahy. Obdobné platí i pro připravovaný vstupní areál sever Botanické zahrady s očekávanou návštěvností 600.000 návštěvníků za rok a také chystanou stanici lanové dráhy Podbaba-Bohnice s parkovacím domem pro středočechy vedle polikliniky Mazurská, projekt hypermarketu Kaufland Bohnice atd.


S probíhajícími rychlejšími změnami klimatu bude stále více platit, že v rámci zachování životní prostředí uspějí jen životaschopné energeticky nenáročné záměry. Dostatek vody, přírody k relaxaci a sportování kolem našich domovů bude alfou a omegou pro kvalitní život obyvatel rušné metropole, našich děti a dalších generací.

Aby za sto let nevypadal pohled ze Stromovky na Trojské svahy obdobně jako na vizualizaci, udělejme maximumu pro záchranu cenné zeleně v Praze dokud existuje.

Bez dostatečné městské zeleně pro volnočasové aktivity a rekreaci, stínu vzrostlých stromů a vody není život, a bude to jedním z převládajících důvodů útěku rodin s dětmi z rušné rozpálené Prahy do Středočeského kraje. Tedy paradoxně to, čemu se snaží současné vedení města zabránit deklarovaným směřováním zahuštěním stávajících volných proluk a zeleně další zástavbou v metropoli, a zamezit tak rozšiřování Prahy za její vymezené hranice.

Zvítězí tedy zdravý rozum s ohledem na stále citelnější změnu klimatu i společný veřejný zájem, nebo navržené požadavky opět za dotuje město z peněz daňových poplatníků a soukromí investoři shrábnou tučnou provizi?

Uvidíme..  Pro začátek prosím nezapomeňte raději hned odeslat členům Rady hl. města Prahy svůj nesouhlas a předejte informaci i Vašim sousedům a přátelům. Děkujeme

 

Read Full Post »

Troja Horizons

Stavební úřad MČ P8 (Odbor územního rozvoje a výstavby) o letních prázdninách vyvěsil na úřední desku Rozhodnutí o umístění stavby bytového domu Troja Horizons. Své rozhodnutí odeslal všem zúčastněným 28 institucím, nikoliv však dotčeným obyvatelům. Za 15dní bude rozhodnutí z nástěnky sundáno, proto jsme jej uložili a je celé k dispozici ZDE.

To, že projekt Troja Horizons bude v kolizi s připravovaným záměrem lanové dráhy a hasičské stanice je evidentní už na první pohled z vizualizace investora.

Jen připomeneme, že za projektem stojí kontraverzní miliardář Pavel Sehnal, který přes odpor místních obyvatel, IPRu i dosavadních všech čtyř starostů MČ Praha 8 (ODS, ODS, ČSSD, ODS), se již přes 12let snaží prosadit výstavbu na zeleném pozemku vedle polikliniky Mazurská.

Možná by mu pomohlo k lepšímu volebnímu výsledku, kdyby místo prázdných hesel na billboardech šel alespoň jednou příkladem. Zde v Bohnicích má nyní možnost dokázat Pražanům, že to myslí opravdu vážně, když si přeje více parků a zeleně.

(Celý příspěvek…)

Read Full Post »

Praha vydává s účinností ke dni 1.7.2021 aktualizované Územně analytické podklady. Pořizovány byly v průběhu posledních čtyřech let a po několik příštích let mají být podkladem pro aktualizace Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy a Územního plánu / Metropolitního plánu hl. m. Prahy.

Barevně znázorněné využití území naší metropole. Jak se zdá, dnes už ani nezastavitelná městská zeleň není zárukou, že za miliardářem přislíbený příspěvek do městské pokladny se plocha za aktivní pomoci politiků, nezmění do roka na červenou – tedy na stavební pozemek. Zdroj: IPR Praha 2020

Několik spolků působících v Troji, včetně iniciativy Proti-plotu, stejně jako celostátně působící nezisková organizace Arnika, proto upozorňovalo, že charakteristika některých lokalit v nových Územně analytických podkladech neodpovídá skutečnému stavu území. Spolky z toho důvodu žádaly vedení Prahy, aby projednání dokumentu bylo přerušeno, a údaje mohly být opraveny. Na jejich žádost však nikdo nereagoval.

Problém spočívá v tom, že mnohá přírodní území, jako je například obora Hvězda nebo svah v Troji, jsou nyní Prahou v Územně analytických podkladech charakterizována jako zastavěná území. Například stav louky pod přírodní památkou Velká skála je nyní v mapě „Využití území“ označen tak, že podle hlavního města Prahy jde prý o území v současnosti převážně zastavěné, v horní části zastavěné rekreační zástavbou a dolní části obytnou zástavbou.

Třešňovka – jedna z cenných pražských přírodních lokalit v Troji. Podle hl. města je už zastavěná, takže asi nebude nikomu vadit, když městskou zeleň nahradí dle schváleného návrhu naddimenzované luxusní vily, restaurace a bikrosová dráha.. Tedy věci, které v rámci biodiverzity zdejší lokality nemají v žádném případě své opodstatnění! Druhý šok přijde při zjištění, že při hlasování neměli zastupitelé MČ Praha 8 k dispozici žádné podklady předmětného investičního záměru. Přesto bod odsouhlasili a v rámci zrychleném schvalování podali podnět na Magistrát.

Podobně třešňový sad (tzv. Třešňovka) při ul. Pod Havránkou je v mapě nyní označen jako území převážně zastavěné obytnou zástavbou. Samo o sobě se tím stávající územní plán zatím nemění. Tím, že však hlavní město Praha současný stav území oficiálně charakterizuje jako území zastavěné, nahrává vlastníkům pozemků, kteří usilují o to, aby v lokalitě mohli stavět. Poskytuje jim tímto vhodný argument v řízeních o změnu plánovacích dokumentací.

Pozemky v přírodním parku Drahaň-Troja a na trojských svazích odkoupili od restituentů za velmi nízké částky cca 1.200Kč/m² spekulanti a miliardáři, kteří se nyní přes politiky snaží podanými účelovými návrhy změny ÚP (za slíbené kontribuce/příspěvky do městské pokladny) převést tuto městskou zeleň na stavební parcely. Svou investici by jen změnou určení pozemku zhodnotili 15x a více násobně s následnou nabídkou lukrativního bydlení v „zelené“ Troji s výhledem na Prahu.

Hlavní město Praha k tomuto tématu vydalo dne 29.6.2021 tiskovou zprávu, kde náměstek primátora Arch. Petr Hlaváček uvádí, že přírodní území byla označené jako „nestavební“ už v návrhu Metropolitního plánu z roku 2018, a jako nezastavitelné prý zůstanou i nadále. Výslovně jsou takto v tiskové zprávě zmiňovaný i svahy Troji v okolí Velké skály. To by sice bylo hezké, potíž je však v tom, že tvrzení náměstka primátora není pravdivé. Ve skutečnosti byla v návrhu Metropolitního plánu podstatná část svahů v Troji v okolí Velké skály označena jako území „zastavitelné stavební“, konkrétně jde o lokalitu 404 / Pusté vinice, která zahrnuje zhruba polovinu louky pod vrchem Velká skála a třešňové sady (viz. níže).

Návrh Metropolitního plánu „Krycí list závazný _ 404 / Pusté vinice“ dokládá poněkud něco jiného, než tvrdí v tiskové zprávě náměstek primátora Arch. Petr Hlaváček.

Navíc zastupitelé hlavního města Prahy zahájili projednávání změny územního plánu, kde by ještě před vydáním nového Metropolitního plánu mělo dojít ke změně části třešňového sadu na zastavitelné území. Jde o podnět č. 283/2019 Zázemí rekreačního areálu Šutka, o kterém jsme vás informovali v jednom z předchozích článku. Výbor pro územní rozvoj MHMP rozhodl dne 8.6.2021, že tento podnět doporučuje Zastupitelstvu hl. m. Prahy ke schválení. Někteří členové výboru (ANO) i přes 200 obdržených emailů rozhodovali o bodě jen na základě dojmů anebo zcestných osobních rozhodnutích bez kontextu k uvedenému podnětu.

Přírodní památka Velká skála. Tlak na zastavění veškeré okolní plochy Třešňového sadu a louky roste, a představitelé Hl. města Prahy svým podivným přístupem, přes všechny deklarace o důležitosti městské zeleně na klima, tomu jdou vysloveně naproti. Foto: Lukáš Pecháček

Absurdní situaci, kdy se hlavní město Praha ve svých podkladech nyní snaží oficiálně tvrdit, že louka a sad o ploše přes 20 ha v Troji jsou ve skutečnosti zastavěné obytnou zástavbou, by se bylo možné vyhnout, kdyby město zveřejnilo pracovní verzi podkladů a nechalo veřejnost se k návrhu vyjádřit. Hlavní město Praha to však neumožnilo.

Jsme toho názoru, že pokud si spekulant/miliardář koupí pozemek vedený jako nezastavitelná městská zeleň za cenu tomu odpovídající, město by jej nemělo podporovat v jeho snaze změny ÚP na stavební pozemek pro lukrativní bydlení! Rozhodně už ne za mrzké kontribuce, které se do pár měsíců z prázdné městské pokladny stejně rozkutálí. Městská zeleň má pro život Pražanů a jejich zdraví nevyčíslitelnou hodnotu, a musí zde zůstat zachována v ucelených plochách i pro další generace.

Read Full Post »

« Newer Posts - Older Posts »