Iniciativa Proti-plotu se ráda připojila k výzvě a podpoře našich sousedů z Prahy 9, kteří se snaží zabránit výstavbě na pozemcích dnes už zaniklé zahrádkářské kolonie. Zelené plochy bezprostředně navazují na oblíbený park Zahrádky a cennou přírodní oblast v okolí Rokytky.
Při pohledu na obrázek si neumíme představit, že by vysoké betonové kostky nahradily vše v popředí, a sevřely tak jediný park v okolí i z druhé strany.
Zahrádky plné života v různé podobě v místě existují už od předválečného období. Za tu dobu v lokalitě vyrostly ovocné stromy a vzniklo unikátní druhové bohatství, včetně chráněných druhů živočichů. Dnes jsou tyto plochy doslova zelenou oázou v hustě obydlené aglomeraci Vysočan.
Pozemky zahrádek v restituce získala ovšem v roce 2016 církev, která o vánocích vypověděla zahrádkáře a uzavřela s developerem JRD smlouvu o smlouvě budoucí. A ten na nich chce stavět další byty.
Místní obyvatelé proto usilují, aby v místě končící zahrádkářské kolonie vznikl veřejný prostor s komunitní zahradou, kterou by mohla využívat i nově budovaná mateřská školka a základní škola pro 780 dětí.
Plochy zahrádek by tak mohli sloužit i škole U Elektry, jejíž stavba probíhá na původních vzrostlých zahradách, z kterých se nakonec nedochovalo nic. Dětem tak nebude v prvních letech chybět přirozené prostředí v okolí školy, a v zahrádkách by mohli nejen trávit čas a probíhat výuka, ale také mít zázemí po škole. Dává nám to rozhodně smysl a rozhodli jsme se proto podpořit petici za zachování zelených ploch, i když bydlíme jinde.
Jak je z Google map patrné, jedná se o poslední zelenou oázu v širokém okolí, kterou obklopuje dynamicky rozrůstající se hustá zástavba bytových domů.
Když se ohlédneme do nedávné historie – průmyslová čtvrť Vysočan byla známá díky ČKD a dalším podnikům, které po sametové revoluci všechny zanikly. Až do roku 2002 v místě platila stavební uzávěra, dokud Hl. město Praha nepředstavilo rozsáhlou studii pro rozvoj celého území. Na základě té vznikl platný územní plán, podle kterého se posledních 20let staví. Průmyslové haly a komíny tak nahrazují tisíce nových bytů. Do roku 2035 by mělo v nové čtvrti bydlet přes 45.000 obyvatel, což je velikost okresního města Karlovy Vary.
Najdeš 5 rozdílů? Vlevo vizualizace záměru „bytový dům P52“ pokrytého zelení, kterou v rámci předepsaného koeficientu předložil investor pro získání stavebního povolení. Vpravo foto stejného místa již hotového projektu v Poděbradské ulici. Něco tam chybí.. Zdroj: m4 Architekti
Jak ukazuje současná realita ve Vysočanech, k dokonalosti má platný územní plán hodně daleko a pro nové obyvatele nepřináší očekávanou přidanou hodnotu bydlení v metropoli.
Již zastaralý územní plán hl. města Prahy nedostačuje potřebám plánování ani jasné koncepce rozvoje města. Nahradit jej má nový Metropolitní plán který toto území už chrání, nicméně je přes 10let v přípravě.
S přibývajícími tisíci byty totiž překvapivě nevznikají adekvátní plochy s přirozenou zelení pro odpočinek, sportování či jiné aktivity dětí i dospělých, ani navazující občanská vybavenost.
Připomíná to poněkud 90. léta se všemi urbanistickými chybami v rámci divoké výstavby satelitů kolem velkých měst, které rostly jako houby po dešti… ovšem bez dostatečné infrastruktury a celkové koncepce, kam obyvatelé jezdili auty se jen vyspat. Jak výstižně zmiňuje arch. Michal Kohout: „satelity se vyznačují nízkou dostupností služeb a občanské vybavenosti, vzájemnou izolací obyvatel, funkční či sociální segregací a mnohdy napjatými vztahy mezi novými obyvateli a starousedlíky“. Tady jsme ovšem přímo v Praze.
Rozvojové území Vysočan na Praze 9 prochází podobnou divokou přeměnou. Jedná se o přirozený vývoj města, kdy opuštěné areály továren nahrazuje rezidenční bydlení ve vznikající čtvrti. Adekvátně s tím by ale měla vznikat i nová veřejná infrastruktura a parky. Foto: YIT
Leckde zatím chybí chodníky, průchody i propojenost celého území. A vlastně i po 20letech chybí vše podstatné. Přijatá koncepce města krátkých pěších vzdáleností, kdy mají obyvatelé vše podstatné v dosahu, se zatím nekoná. Stávající uzemní plán tak vyhovuje především developerům, kteří zde snadno staví tisíce bytů a zajímají se především o navýšení koeficientu zastavitelnosti, což jim přináší mnohamiliardové obraty.
Výstavbu rezidenčního bydlení zde realizuje či plánuje většina velkých developerů jako je Central Group, Finep, Skanska, AFI Europe, YIT, BCD, JRD, CPI a další. K dispozici mají přes 200 hektarů tzv. brownfieldů, ale i přes tuto velkorysou plochu použitelnou k rezidenčnímu zastavění dochází k neustálému tlaku i na snižování ploch původní vzrostlé zeleně a kácení zdravých vzrostlých stromů ve prospěch další zástavby bytovými domy.
Přitom kvalitní veřejná infrastruktura a dostatek zeleně a parků pro rekreaci v docházkové vzdálenosti od domů jsou základním pilířem spokojenosti kvality bydlení Pražanů ve velkoměstě.
Bydlení obklopené zelení je oblíbenou mantrou každého developera. Atraktivita takového záměru zvyšuje prodejní cenu bytů i rychlost prodeje. Co na tom, že s každou etapou nebo projektem se kus ukrojí a nakonec nezůstane v okolí pro maminky s dětmi skoro žádná příroda.. Ilustrační foto: rezidence Park Masarykova v Libereckém kraji.
Jedná se tak vskutku o paradoxní situaci, kdy developer JRD vyzdvihuje u svých „ekologicky šetrných“ stavebních projektů jako benefit „bydlení v zeleni“, pro který ovšem plánuje zlikvidovat desítky let fungující zahrádky, které mají v rušné metropoli v rámci biodiverzity nezastupitelnou a penězi nevyčíslitelnou hodnotu.
Zahrádkáři z místního spolku, kteří jsou ve výpovědní lhůtě, nestihnou do konce března ani přesunout své rostliny jinam.
Na začátku dubna na základě starého demoličního výměru pravděpodobně přijedou bagry zbourat jejich chatky, přestože doklad má propadlou lhůtu. Při demolici lze očekávat poničení květeny, dalších rostlin i míst pro výskyt živočichů. Demolice bude přitom probíhat v době hnízdění a rozmnožování. Zásah vyžene také včely samotářky, které se zde vyskytují a pravděpodobně díky tomu v lokalitě vyhynou.
Dle vyjádření představitele České dominikánské provincie relevantní adekvátní nabídku k odkupu nebo směně od hl. města nedostali. Z prodeje pozemků chtějí financovat pokračující opravy svého kláštera, který získali zpět od státu v zanedbaném stavu.
Církevní řád má tak v ruce demoliční výměr na chatky, nemá ale dosud územní rozhodnutí pro plánovanou výstavbu. Ke zpustnutí zahrádkářské kolonie a okolí to ovšem stačí, i když se nebude stavět. Hrozí obvyklý efekt využívaný developery, kdy nechají opuštěné zahrádky zpustnout i za vydatné pomoci bezdomovců, kteří zlikvidují vše, co zbylo. Pod záminkou obnovy zpustošených pozemků pak přírodní území “zachrání” developer tím, že jej zastaví.
Ilustrační foto zaniklých zahrádek, kde opečovávanou oázu s květy a ovocným stromy vystřídali lidé bez domova a natahané odpadky. Zvyšuje se kriminalita, jsou časté požáry a komunitní pulzující život se z oblasti zcela vytratil.
“Postup vlastníka, kterým je dominikánská církev, na mě působí tak, že nás chtějí vyhnat a nechat to tady zničit a zpustnout, aby měli argument, proč se má v místě stavět. Kdokoli sem totiž přijde a vidí, jak nádherná zelená oáza, která vznikala postupně 30 let, tady je, považuje za samozřejmé, že by tu měla zůstat,” vysvětluje Lukáš Příbramský, předseda spolku Rokytka žije. “Proto také chceme, aby místo zůstalo nezastavěné a aby bylo zpřístupněno veřejnosti a na části vznikla komunitní zahrada a školní zahrada pro děti z nové školy,” dodává.
“Církev dala v zimě podepsat nájemníkům dodatek ke smlouvám, kde se doba platnosti smlouvy změnila z určité na neurčitou, ale byla stanovena výpovědní lhůta 3 měsíce, což jsou podmínky pro zahrádkářskou činnost nepřípustné. Ukázalo se, že nám dali tyto smlouvy jen proto, aby mohli využít, že mají tříměsíční výpovědní lhůtu. Téměř okamžitě po podepsání nových smluv jsme totiž dostali výpověď. To je od církve opravdu nekřesťanské chování,” zlobí se Eva Vodňanská, která má v zahrádkách pronajatý kus pozemku už několik let a nestihne ani přesadit všechny plodící rostliny.
“Developer JRD má získat pozemek zahrádek na základě smlouvy o smlouvě budoucí, a to ve chvíli, kdy bude mít povolení stavět. Ta smlouva je vlastně pro církev nevýhodná, nechápu, co církev motivuje. Za nejlepší variantu pro všechny strany považujeme společné jednání a hledání takových řešení, která by mohla uspokojit zájmy veřejnosti i majitele pozemku. Víme, že existují, ale nikdo nemá snahu o nich vést debatu,” dodává Monika Domincová ze spolku Rokytka žije.
Místní obyvatelé dlouhodobě usilují o to, aby pozemky od církve vykoupilo hl. město Praha, nebo je vyměnilo za jiné. Kromě spolku o odkup pozemků požádala i městská část Praha 9, ovšem výraznější proaktivní přístup ze strany radnice chybí. A to kupodivu i přes politické proklamace o důležitosti a ochraně vzrostlé zeleně v rozpálené metropoli s ohledem na přicházející změnu klimatu.
V rámci celé Prahy se jedná o území s nepříznivou kvalitou ovzduší díky hlavním silničním tahům v okolí. Uvidíme tedy, jak se rozhodne současné vedení Magistrátu hl. m. Prahy. Vzrostlá zeleň jsou plíce města.
Jako optimální řešení vidíme možnost, kde by místní spolek Rokytka žije, z.s. získal třeba i dočasný pronájem pozemku a mohl tak udržet zahrady v chodu. Už v minulých letech se o část zahrádek se staral. To by poskytlo čas k hledání dlouhodobého řešení a k jednání mezi městem a církví. Podle místních by mělo být město i veřejnost jednotní v tom, že zahrady mají být zachovány. Plánovaná výstavba bytů developera JRD může být následně přesunuta na vhodnější místo jinam.
Podpořit elektronickou petici za zachování zelených zahrádek můžete i vy svým podpisem ZDE.
Použité zdroje: Arnika, Rokytka žije, z.s.
Proti plotu 
Zanechat odpověď