Bylo zahájeno územní řízení o umístění stavby nového Vstupního areálu Botanické zahrady (severní vstup)

Věděli jste, že všechny stavební záměry v areálu Botanické zahrady vycházejí ze schváleného Generelu rozvoje zahrady představeného v roce 2002? Jedná se o rozvojový a plánovací dokument vypracovaný architekty a schválený Radou hl. m Prahy, který jednu za 10 let prochází případnou aktualizací.

Pravděpodobně málokterý z čtenářů si už dnes vzpomene, že v první verzi Generelu byla tzv. úvozová cesta s okolím zahrnuta jako součást oplocené Botanické zahrady, což vyvolalo vlnu nesouhlasu u místních obyvatel a MČ Troja. Stejně odmítavě se obyvatelé postavili i k návrhu zřídit v borovicovém lese restauraci Hájenka. Na veřejném projednání vedení zahrady požadavek akceptovalo a návrh realizace Hájenky definitivně stáhlo.

Novější přepracovaná verze architektonickým atelierem AND ponechává úvozovou cestu již mimo oplocený areál. Generel je tedy dokument řešící rozvoj areálu zahrady v úrovni urbanistické koncepce na 15–20 let dopředu. Neznamená to ale, že vše navržené se musí vždy bezpodmínečně realizovat. Zdroj: AND

Každá mince má dvě strany. S ohledem na naší práci v posledních letech jsme si vědomi, že dnes oplocení zahrady chrání toto nesmírně cenné území přírodního parku před pokusy jej rozparcelovat a zastavět luxusními megavilami miliardářů i politiků, kteří krouží nad zelenou oblastí Troje jako supi.

Proto menší stavební zásahy v BZ s následným otevřením pro veřejnost jsou lepší variantou, než oplocené soukromé obrovské vily za vysokou neproniknutelnou zdí. V současnosti např. probíhají stavební práce na přemostění historické úvozové cesty s cílem propojit pro pěší a vozíčkáře areál venkovní expozice se skleníkem Fata Morgana.

Zástupci iniciativy Proti-plotu setkali s architekty AND a vedením Botanické zahrady poprvé už v roce 2012, kdy jsme společně diskutovali nad možným řešením propojení areálů při zachování průchodnosti územím Trojské kotliny i mimo otvírací dobu oplocené zahrady. Přemostění úvozové cesty vyšlo jako nejvhodnější kompromis pro všechny zúčastněné strany.

Úvozová cesta byla už historicky spojnicí ze severu Čech na Pražský hrad. Oblíbenou turistickou trasou mezi Bohnicemi a Trojou zůstala až do dnešních dnů, i když hradu se dnes většina obyvatel a politiků raději vyhne obloukem. Málokdo si ale už vzpomene, že se měla stát součástí oploceného areálu Botanické zahrady s omezenou otvírací dobou.

V posledních letech jsme se na našich stránkách podrobně věnovali i zamýšlené výstavbě rozsáhlého vstupního areálu SEVER, který se má stát novým hlavním vchodem do Botanické zahrady Troja.

V roce 2017 vyhlásila Botanická zahrada architektonickou soutěž. Dle zadání se mělo jednat o administrativní kulturně-společenský a prodejní objekt s navazující infastrukturou, skleníkem pro masožravé rostliny i subtropické cibuloviny, restaurací a parkovištěm.

II. místo udělila odborná porota prostorově komornějšímu konceptu od D3A s.r.o. Přes 70% povrchu však pokrývá beton, který by se v letních vedrech stal dalším sálajícím teplotním ostrovem.

Investorem bude hl. m. Praha a limit pro výstavbu stanovila 200 000 000 Kč + parkoviště. Jak jsme upozornili už v roce 2018, tato nereálná cena bude ve finále nepochybně vyšší. S ohledem na současný vývoj na trhu a skokový nárůst cen stavebních materiálů je to více než 100 %. Odhadujeme, že celkové náklady na obě etapy přesáhnou hranici 500 000 000 Kč.

I. místo odborná porota udělila vítěznému konceptu z pera Fránek Architects. Vizualizace vypadá vcelku originálně, ale jako všechny předložené projekty, i tento návrh má své mouchy.

Problematická je zejména výstavba kapacitního parkoviště. V oznámení stavebního úřadu se uvádí, že stavba obsahuje část „SO 02 Patrové parkovací stání“. V řízení EIA bylo uváděno, že kapacita parkoviště má být 222 + 6 parkovacích stání pro osobní automobily a 4 pro autobusy. 

Praha tak jde zcela proti tomu, co je ve světě obvyklé. Největší a nejvýznamnější botanické zahrady na světe podporují pěší návštěvníky a návštěvnost automobilovou dopravou naopak co nejvíce potlačují. Botanické zahrady v evropských metropolích často nemají pro návštěvníky žádná parkoviště.

Botanická zahrada Berlín (Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin)
„Es ist kein Parkplatz für Autos und Reisebusse vorhanden.“
Nejsou k dispozici žádná parkovací stání pro automobily a autobusy.

Botanická zahrada Vídeňské univerzity (Botanischer Garten der Universität Wien)
V areálu nejsou pro návštěvníky žádná parkovací státní pro automobily.

Podle našich znalostí aktuálně ve světě existuje jen jedna botanická zahrada s větším parkovištěm, než jaké plánuje Praha. Je jím Botanická zahrada v Singapuru (Singapore Botanic Gardens), která má poblíž vstupu Tanglin podzemní parkoviště s 224 parkovacími stání.

V případě Troji by tedy stačilo ponechat stávající parkoviště, kde je aktuálně k dispozici 125 parkovacích stání. S ohledem na umístění parkoviště v území přírodního parku Drahaň-Troja se jeví tato volba jako nejvhodnější.

Jsme přesvědčeni, že jediným cílem Prahy by nemělo být dosáhnout co nejvyšší návštěvnosti Botanické zahrady za jakoukoliv cenu. Lepší, než budovat u zahrady velké kapacitní parkoviště by bylo smířit se s tím, že návštěvnost zahrady bude případně o něco nižší, tak jak to činí jiné zahrady ve světě.

Možná než koncentrovat atrakce do jednoho placeného areálu v Troji, by bylo lepší rozvíjet jednotlivé čtvrťové parky a přírodní plochy rozptýlené po celé Praze, kam mohou místní obyvatelé v dosahu domovů chodit pěšky. Covid-19 názorně ukázal, že tyto zelené plochy v metropoli mají stále pro život Pražanů nezastupitelnou roli. K tomu zadržují vodu ve městě, ochlazují své okolí a zachytávají částice poletavého prachu z ovzduší.

 

Sporné body v projektu

I. Parkoviště

Problematická je zejména výstavba kapacitního parkoviště. V oznámení stavebního úřadu se uvádí, že stavba obsahuje „SO 02 Patrové parkovací stání“. V řízení EIA bylo uváděno, že kapacita parkoviště má mít 222 + 6 parkovacích stání pro osobní automobily a 4 pro autobusy.

Projekt z pohledu průřezu budovy. V pravé části mají vzniknout malé kanceláře.

Výstavbu parkoviště územní plán v částečně urbanizované ploše SO6 – naučné a poznávací aktivity ve výjimečných případech umožňuje, nicméně taková stavba by měla být realizována citlivě a s maximálním ohledem na okolní souvislý pás přírodního parku Drahaň-Troja (např. zahloubením parkoviště pod terén).

Parkoviště v první verzi působí s ohledem na okolní přírodní park skutečně poněkud nepatřičně. Zdroj: Fránek architects s.r.o

Náš názor potvrzují i odborníci, kteří poukazují na fakt, že dominantní umístění parkovacího domu před hlavní vstup do areálu Botanické zahrady oslabuje jinak originální architektonický koncept projektu. Pokud by se tedy realizoval v této podobě, první, co přicházející návštěvníci do této oblíbené instituce uvidí, bude parkoviště a ruch s tím spojený jako někde na letišti.. Logicky tím bude potlačen zamýšlený dojem ze vstupní brány do přírodní oblasti.

V projektu se hovoří i o vykácení současné vzrostlé zeleně na ploše parkoviště a v budoucnu její nahrazení pnoucí zelení. Jak jsme si ověřili, některé kmeny stromů skutečně nejsou v nejlepší kondici. V každém případě podporujeme výsadbu vhodných stromů k odstínění rušné páteřní komunikace K Pazderkám.

 

II. Přetnutí pěší trasy 

Vzhledem ke skutečnosti, jak velkým oploceným areálem již v současnosti Botanická zahrada disponuje (kolem 25 hektarů), působí překvapivě, že stavbu nového vstupu sever navrhuje umístit právě tak, aby nová budova a její oplocení zablokovaly stávající frekventovaný průchod podél východní strany areálu.

Do katastrálního výkresu v ortofoto mapě je žlutou čárou zakreslena hranice stávajícího oplocení botanické zahrady. Červeně je potom vyznačen půdorys nového vstupního areálu, který na východní straně zasahuje o několik metrů mimo stávající oplocený areál.

Pěšinu (označena kódem VPP) podél východního okraje Botanické zahrady považuje Praha v územně analytických podkladech za „Veřejná prostranství – komunikace“. Z možností, které zbyly po oplocení zahrady v roce 2011, je tato trasa nyní nejpohodlnější a nejkratší spojení pro pěší mezi Trojskou lávkou a sídlištěm Bohnice. Alternativně jde projít i zářezem Haltýřského potoka. Tam ale bývá pěšina po dešti rozbahněná a město by tam lidi směřovat nemělo, protože jde o zvláště chráněné území (přírodní památka Havránka).

 

III. Studánka Halštýř a okolní prameny

Nikdo pořádně netuší, kudy skrze geologické podloží vedou vodní trasy k centrálnímu prameništi u Trojského Halštýře, které se nachází v těsném sousedství. Stavba nového vstupu vč. případného zahloubení parkoviště tak může přinést i odklonění tras několika pramenů. Je proto nezodpovězenou otázkou, co rozsáhlý stavební záměr v těsném sousedství udělá s prameny a potokem Havránka.

Trojský zámek v celé své kráse, málokdo ale ví, že pro své potřeby historicky využíval pitnou vodu z potoku Havránka. Foto: Vertical Images

Ten byl již od středověku zdrojem pitné vody pro celé osídlení v Troji. Od roku 1670 byla voda svedena dokonce dřevěným potrubím pro potřeby Trojského zámku. Vodní zdroj využívala později i Pražská zoologická zahrada až do 80. let minulého století. Výstavbou sídliště bohužel došlo ke kontaminaci tohoto vydatného prameniště.

Studánka Haltýř leží v přírodním parku Drahaň-Troja a je součástí přírodní památky Havránka. Asi o 20 metrů níž v údolí vyvěrají další dva prameny – Pod haltýřem a Havránka, který dává zároveň jméno celému potoku.

Halštýř a vlastně jediný potok Havránka v širokém okolí, který za tisíce let vytvaroval do Trojské kotliny dnešní reliéf, patří dnes k oblíbeným výletním trasám místních obyvatel Troje a Bohnic. Byla by historická škoda o něj přijít.

 

IV. Nadregionální biokoridor

Břehy řek jsou tradičními oblíbenými migračními trasami zvěře v krajině, Vltavské údolí nevyjímaje. Oplocením borovicového lesa botanickou zahradou a přeměnou na uzavřenou expozici v roce 2011 došlo k přesměrování nadregionálního biokoridoru z prostřední uzavřené části Botanické nahoru na průchozí parkoviště BZ a navazující pás dubového lesa přírodního parku, který zachránili obyvatelé.

Pokud by nové dvoupodlažní parkoviště zamezilo průchodnosti tímto volným pruhem, pak se větší zvěř (srnky, divoká přemnožená divoká prasata) automaticky přesune severněji na ulici K Pazderkám nebo na sídliště Bohnice. Co by to přineslo není třeba rozebírat.

 

Projekt nového vstupu BZ mezitím prošel procesem EIA – posuzovaní vlivu stavby na životní prostředí se stanoviskem, že nepodléhá zjišťovacímu řízení. Připomínky k parkovišti projednávala MČ Troja. Nesouhlas s celým záměrem vyjádřila MČ Praha 8, a dispoziční výhrady uplatnil např. Institut plánování rozvoje hl. m. Prahy.

Jen doplníme pro obyvatele, kteří se neorientují v procesem a terminologii: Proces posuzování EIA není žádným způsobem propojen s aktuálně probíhajícím územním řízením o umístění stavby. Pokud tedy MČ Praha 8 podala v roce 2020 k záměru a nic se na radnici nezměnilo, pak by jej správně měla ve stanovené lhůtě odeslat znovu i do územního řízení, aby jako účastník řízení měla možnost ovlivnit budoucí vzhled areálu nebo zachování pěších tras kolem zahrady pro své obyvatele

V květnu 2022 vydal stavební úřad Městské části Praha 7 oznámení o zahájení územního řízení o umístění stavby Vstupní areálu Botanické zahrady hl. m. Prahy (severní vstup).

V rámci řízení úřad pozval dotčené obyvatele a instituce k ústnímu jednání spojené s místním šetřením na čtvrtek 16.června 2022 v 10:00 hodin. Sraz účastníků bude u severního vstupu do Botanické zahrady hl. m. Prahy – vstup z ulice K Pazderkám. Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. Je vhodné mít u sebe osobní doklad prokazující Vaši totožnost.

Druhou možností, pokud se Vám v projektu něco nezdá nebo nelíbí, je odeslat námitky do středečního večera 15.6.2022 písemně emailem na podatelnu (podatelna@praha7.cz), datovou schránkou (r44b2x7), případně poštou doporučeně na adresu:

MČ Praha 7
Stavební úřad
U Průhonu 1338/38
170 00 Praha 7

Číslo jednací: 172083/202

Námitky může zaslat kdokoliv. Stavební úřad za účastníky řízení považuje mimo jiné osoby s vlastnickými nebo jinými věcnými právy k sousedním stavbám: Praha, Troja č. p. 577, č.p. 576, č.p. 575, č.p. 574, č.p. 573, č.p. 573, č.p. 573, č.p. 570, č.p. 581, č.p. 735, č.p. 658, č.p. 607 a č.p. 767. Ve výčtu by mělo být zřejmě správně uvedeno i č.p. 572 a č.p. 571. Jde o přiléhající domy na sídlišti Bohnice, jejichž spoluvlastníci mají právo se k umístění stavby vyjádřit. Účastníci řízení mají možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí, a to v kanceláři č. 3.08 ÚMČ Praha 7, U Průhonu 1338/38, v pondělí nebo ve středu v době od 8:30 – 12:00 a 13:00 – 18:00 hodin, v jiném čase po předchozí telefonické domluvě.

Stále platí pravidlo, že někdy méně znamená více. K tomu určitá střídmost v kombinaci s respektem k přírodnímu parku může být ve finále silnou stránkou nového projektu BZ, který zapadne do tak okolí, jako by zde stál odjakživa.

Současnou dřevěnou pokladnu o rozloze 19 m², kterou známe všichni velmi dobře a na zaplacení vstupného návštěvníkům zjevně postačí, má v dohledné době nahradit rozsáhlý areál rozprostírající se na ploše 11 960 m².

Jižně bude objekt nalepen doslova na lipové aleji, oblíbená pivoňková louka zůstane ale nedotčena. Východně budova zasahuje do ochranného pásma přírodní památky Havránka, kde část vzrostlé zeleně je v kolizi se stavebním záměrem a bude vykácena. Zamýšleným posunutím o cca 3 metry za dnešní hranici areálu dojde i k pravděpodobnému přetnutí současné pěší trasy podél východní strany plotu zahrady.

Výstavba nového vstupního areálu má za cíl odlehčit přetížené Troji, poskytnou větší plochy kanceláří pro zaměstnance BZ, a navýšit návštěvnost areálu z cca 315.000 na 600.000 návštěvníků ročně, což je jedno ze stěžejních hodnotících kritérií příspěvkové organizace hl. m. Prahy. Botanická rovněž zmiňuje edukativní výuku dětským skupinám a odborné veřejnosti, vč. hospodaření s dešťovou vodou ze střechy.

Boční pohled ze západu na vstupní areál Botanické ovšem už tak atraktivně nevypadá..  Vlevo nad hlavami návštěvníků budou stát zaparkovaná auta, která do vizualizace nejsou raději zakreslena.

Navržený vstupní objekt SEVER je pravděpodobně zbytečně naddimenzovaný a v pracovní dny bude využit návštěvníky jen minimálně. Obdobné prostory se budují i v novém vstupu Botanické zahrady (JIH), kterému musela ustoupit část expozice původních vysazených stromů zakladateli zahrady.

Paradoxně samotní návštěvníci a daňoví poplatníci oceňují na Botanické zahradě v Troji především její přírodu, nikoliv zbytečné stavby.

Jak během výstavy projektů v roce 2017 ukázaly některé příspěvky v knize, na Botanické zahradě v Troji návštěvníci oceňují především její přírodní expozice umístěné v atraktivní Trojské kotlině, a doplněné úchvatným pohledem na Prahu. Nepotřebují zde žádné stavby připomínající výstaviště. Je otázkou, kdy/zda to někdy pochopí i politici.

Nejspíš stojí za připomenutí výstavba problematického skleníku Fata Morgana v letech 1996 až 2004. Celkové náklady na stavbu skleníku neměly přesáhnout 20 milionů korun, nicméně ve finále se vyšplhaly na více než 200 milionů korun.

Dnes už historická fotografie z roku 2001 skleníku Fata Morgana a výstavba „v plném proudu“. V tu dobu ještě nikdo netušil, že stavba vyjde nakonec na 10x násobek původní ceny a bude stát místo tehdejšího ředitele zahrady J. Haagera. Foto BZ

Realizaci provázela mnohá pochybení, podezřelé okolnosti, soudní spory s projektantem a dokonce nezákonné postupy.

Píše se rok 2022. V pozadí skleník s již vyměněným novým opláštěním, v popředí příprava na výstavbu přemostění úvozové cesty.

Již po pár letech bylo třeba začít řešit zatékání do konstrukce a technického zázemí, v roce 2015 pak došlo k výměně nevhodného praskajícího polykarbonátu v rámci celého opláštění skleníku. K tomu je třeba připočítat roční provozní náklady Fata Morgany, které odhadujeme minimálně na 13 000 000 Kč x 18let?

Projekt nového vstupu počítá s pohybem návštěvníků i na střeše vstupního areálu.

U severního vchodu se nachází otevřené venkovní placené parkoviště pro 125 automobilů, které je momentálně kapacitně plné pouze během speciálních akcí zahrady nebo slunečných víkendů.

Venkovní parkoviště zahrady přes všední dny zeje prázdnotou. Většina obyvatel Troje a Bohnic totiž chodí do Botanické pěšky, nebo přijede autobusem. Přiblížení osobním automobilem využívají především víkendoví návštěvnici z jiných částí Prahy a ČR.

Nehlídané parkoviště pro návštěvníky (100kč/den) se závorou a s ostrahou využívá pro dlouhodobé parkovaní za zvýhodněný měsíční poplatek alespoň cca 40 rezidentů z okolí.

Povrch současného parkoviště je řešen plastovým rastrem s prorůstající trávou, a v letních měsících zaparkovaná auta částečně zastiňují zelené koruny stromků. Ne všem osamoceně rozmístěným stromkům se ale v místě daří.

V objektu má být umístěna i restaurace připravena zajistit denně až 500x obědů a dalších 300x na cestu s sebou. To jsou vcelku hodně vysoká čísla.

Jistě – umístit do objektu restauraci pro 150 osob dává smysl s ohledem na snahu poskytnout návštěvníkům a zaměstnancům kompletní servis s přidanou hodnotou, nicméně najít v dnešní době šikovného provozovatele restaurace není vůbec jednoduché.

De facto dnes celý obor pohostinství s ohledem na poslední roky a současnou inflaci, balancuje doslova na hraně propasti. Vyprávět by o tom mohli třeba majitelé Bendovky – ještě před pár lety nejoblíbenější bohnické restaurace, nyní už pár měsíců trvale uzavřené.

Uzavření se nevyhnulo ani bistru v prostřední části zahrady. Nyní do objektu byla přestěhovaná vinotéka z důvodu rekonstrukce viničního domku.

Rovněž i v letošním roce narazí návštěvníci v areálu Botanické zahrady na zabedněné bufety a zavřené bistro/restauraci v blízkosti japonské zahrady. Je to v dnešní složité době ovšem pochopitelné.. Vybízí se proto otázka: zda další restaurace v zabírající cenný prostor přírodního parku je skutečně potřeba? Odpověď si musí dobře zvážit především vedení zahrady a město, které bude případný ztrátový provoz dotovat.

V areálu najdete i několik obchůdků se suvenýry, kde je nejčastěji vidět osamocený prodavač. Některé projekty (např. BZ se Čtyřlístkem) jsou přitom velmi povedené. Foto: Botanická zahrada

Když se ale člověk trochu zamyslí, je evidentní, že Botanická nikdy nemůže být jako Zoologická zahrada s ohledem na jinou strukturu návštěvníků a jejich rozdílné zaměření. Děti, akce, zvířátka, vystoupení s lachtany, sloni, polední krmení, suvenýry, vláček, dětská hřiště, rychlé občerstvení.. Oproti tomu do Botanické chodí návštěvníci především za klidem, edukací a přírodou.

Posezení u viničního domku z 18. století v Botanické nabízí romantický pohled na barevnou vinici sv. Kláry a Trojský zámek obklopený záplavou zeleně.

Stylový historický viniční domek s nabídkou vín z místní vinice sv. Kláry, praskající oheň v krbu a výhled na Trojský zámek, má v kontextu s okolím pro návštěvníky BZ jistě větší kouzlo, než smažený suchý řízek s hranolky v rušné ZOO.

Obě instituce leží na dohled od sebe a každá má něco do sebe. Podle nálady si návštěvník může zvolit, na co má v ten den zrovna chuť – zda se bavit nebo relaxovat. Tak je to podle nás v naprostém pořádku.

Snaha přírodní botanickou zahradu zahustit mnoha novými stavbami je proto možná prvotní chybou vycházející z historického Generelu rozvoje zahrady 2002. Otázkou je, zda cílem architektů AND a tehdejšího vedení BZ bylo zkopírovat úspěšný model sousední ZOO?

V každém případě teprve s postupem času se ukáže, zda zvolený koncept zafunguje v podobě vyšší návštěvnosti a zisku i v Botanické. Chátrající stavby za desetiletí provozu nicméně v krajině Trojské kotliny už zůstanou, a stanou se pro rozpočet zahrady břemenem a černým Petrem obdobně, jako zmiňovaný rozpadající se skleník Fata Morgana.

Názor iniciativy Proti plotu 

Botanická zahrada v Troji je svým pojetím především nositelem úrovně kultury v péči o zeleň, v čemž jí může v České republice málokdo konkurovat. Oproti tomu sklo-betonových paláců je ve městě více než dost.

V rámci iniciativy Proti plotu respektujeme snahu Botanické výstavbou multifunkčního objektu se skleníky navýšit svou návštěvnost, nicméně nejsme si už jisti na projektovaným rozsahem vycházejícím ze zadávací dokumentace..

Navrhujeme proto ještě jednou zvážit rozsah nového vstupu a ponechat zatím stávající parkoviště se 125 parkovacími místy a vzrostlými stromky. Čas ukáže, zda a v jakém rozsahu je třeba případně přistavět nové.

Ušetřené prostředky v řádu stovek milionů může město použít na odkup pozemků a třešňového sadu u Velké skály se zahrnutím do plánu základní údržby.

I další generace dětí budou potřebovat pro svůj přirozený rozvoj a pohyb kontakt se skutečnou přírodou, kterou umělý svět s otvírací dobou nikdy nenahradí.

Výstavba nového vstupního areálu Botanické zahrady s dalším přednáškovým sálem, s další restaurací, s dalším výstavním prostorem nad rámec těch, které již v Botanické zahradě jsou či se již staví, znamená nejen vynaložit nyní další stovky milionů korun na stavbu, ale znamená to i do budoucna hradit náklady na provoz a rostoucí energie, které vstupné zdaleka nepokryje..

V letošním roce 2022 očekává Botanická zahrada v Troji nárůst nákladů za energie o +70% vyšší, než tomu bylo před pár lety. Finanční prostředky z rezervního fondu nebo záloh z přebytků hospodaření Botanické zahrady budou tímto tempem vyčerpány do 1.5 roka a pak nezbyde než začít ještě více šetřit skutečně každou korunu.

Na skok proto zamíříme ještě do druhého největšího dánského města Aarhus, kde mají Aarhus Botanical Gardens. Ta svými parametry +/- odpovídá Botanické zahradě v Troji. I zde v rozmezí 2011-2014 byly za vynaložení obrovské investice 215 000 000 Kč provedeny rekonstrukce zdejších skleníků.

Magistrát města Aarhus nicméně zjistil, že velké části botanických zahrad jsou již několik let příliš drahé na údržbu a pracovní sílu. Bylo proto rozhodnuto zastavit veškerou péči o velké růžové zahrady a arboreta, a tím ukončit status parku jako botanické zahrady. Občanské protesty odložily toto politické rozhodnutí o několik let. Dnes se o zeleň starají zdarma denně dobrovolníci z okolí a skleníky patří univerzitě. Byl zvolen i nový status a funkce místa pro rekreační aktivity, osvětu a vzdělání.

Doba růstu, hojnosti, prosperity a rozhazování je definitivně za námi, a to by se mělo promítnout i do modelů a finanční rozvahy na další roky. Z dlouhodobého hlediska by bylo pro hl. město Prahu levnější a perspektivnější udržovat ovocné sady a parky rozptýlené po městě, kde si občané mohou vyjít na procházku, čímž bude naplněn budování vztahu k přírodě od ranného věku s vynaložení v řádu nižších prostředků na jejich základní údržbu. Zodpovědný náměstek primátora Prahy Ing. Hlubuček, velký příznivec zahrady v současném pojetí, má tedy o čem přemýšlet.