Věděli jste, že 22. duben je mezinárodním DNEM ZEMĚ – celosvětové snahy na podporu životního prostředí? Od roku 1970 se povědomí o nutnosti chránit přírodu posunulo, i když ne vždy to bylo zrovna tím správným směrem (např. pěstování řepky pro výrobu „biopaliva“). Jako lidstvo stále více bereme, než dáváme. Nic není nekonečně, vč. zdrojů planety a udržení kvality životního prostředí. Je proto jen otázkou času, za kolik generací přestane současný model fungovat.
Dalo by se to přirovnat k hozenému bumerangu, který se nám s určitým zpožděním ze všech stran VRACÍ stále rychleji a uhnout už není kam. Reprodukční kliniky praskají ve švech, naléváme dětem do hrníčků kojeneckou vodu s pesticidy, vdechujeme mikročástice plastu, pochutnáváme si na zdravém mase ryb s toxickou rtutí a zjišťujeme, že sucho už není fenomén jen Středomoří, ale i České krajiny.
Ano jsou věci, které skutečně nezměníme, a jiné pro změnu nechceme s ohledem na peníze, zažité zvyky nebo naše pohodlí..
Je to vlastně obrázek naší současné konzumní společnosti, kde kvalitu dávno převýšila kvantita, a jsme tak doslova zahlceni odpadky a všudypřítomnými plasty.
Není to ani 40 roků zpět, kdy se k moři jezdilo max autem na devizový příslib, jeden elektrospotřebič vydržel v domácnosti 15let, hraček bylo poskromnu a vydržely generace, a v látkové síťovce se nosily prázdné skleněné láhve od minerálek, sirupů i limonád zpět do obchodu. Tato doba je nenávratně pryč. Je to však vcelku pochopitelné.. pokrok nelze zastavit.
j
Pokud ale pokrokem mají být řeky plné toxické chemie, pesticidů, fosfátů, hormonů i drog, kde moře a světové oceány se stávají velkým smetištěm zanesené rozpadajícím se plastem, pak jsme někde udělali chybu.
l
V moři plave už více plastu než ryb a dostává se zpět do potravního řetězce. Přitom největším znečišťovatelem je pouze 5 států (Indie, Čína, Bangladéš, Filipíny a Indonesie), které vypouštějí do moře nejvíce odpadků.
Modrá planeta ZEMĚ je v celém černém vesmíru dosud jediným místem překypující rozmanitým životem. Je ale jako přesýpací hodiny | pokud je včas neotočíme – náš čas bude u konce.
Chránit životní prostředí kolem sebe může každý z nás už jen změnou myšlení. Objeví např. kontejnery na sklo, plasty a papír, vezme vybité baterie do obchodu, občas sedne místo za volant do sedla, koupí na Fleru dřevěné autíčko místo plastových krámů atd. Nemusí to být ve finále vlastně ani nic velkého. Pokud to však udělá několik miliard lidí najednou a opakovaně, výsledek bude skutečně viditelný a nemusíte se jmenovat ani Gréta.
Proti plotu 
Zanechat odpověď