O prachu, prachách a městské zeleni

Pošmurné zaprášené sídliště z posledních měsíců opět rozjasnily sněhobílé květy třešní, ružové sakury a keře žlutého deště. Jarní příroda se rychle probouzí do plné síly, a na stromech v pupenech jsou už připravené nové listy modelové řady 2022. Celé město se v nejbližších dnech opět zazelená bujnou vegetací, což vyvolává v lidech obecně optimismus a pozitivní energii.

Vzrostlá zeleň neplní pouze estetický prvek ve městě, ale je i domovem zpěvného ptactva a živočichů, produkuje kyslík, zadržuje cennou vodu, zvyšuje vlhkost, poskytuje stín a zlepšuje klima ve svém okolí. Stejně tak zachytává v rušném velkoměstě oxid uhličitý CO2 a poletavý prach, o kterém se v následujících řádcích dozvíte víc.

Stejně jako paní Colombovu ani mikroskopické částice prachu nikdo z nás nikdy neviděl, a přesto všichni tušíme, že existují. Foto: Universal

Pojďme se tedy společně podívat na tiché zabijáky, které v rušném velkoměstě nonstop vdechujeme do svých plic. Věděli jste, že znečištěné ovzduší má za následek ročně více úmrtí než Covid?

Iniciativa Proti-plotu se pustila do ojedinělého střednědobého testu monitorující celkové množství poletavého prachu v bytě na Bohnickém sídlišti za časovou periodu 6 měsíců. Záměrně jsme zvolili období listopad – duben, kdy je prakticky veškerá městská zeleň bez listů. Listy stromů a keřů totiž fungují jako velmi účinné bezúdržbové filtry zachytávající ze vzduchu pevné částice prachu.

Fungují opravdu bezchybně každý rok. Tu a tam zaprášené listy opláchne déšť, a na podzim hrající všemi barvami opadají na zem. Jsou zdarma a kupodivu nepotřebují k provozu ani elektřinu. Přesto o své místo na zemi musí neustále bojovat.

Na myšlenku ověřit skutečnou prašnost v Bohnicích jsme přišli při pročítání odborných studií, které v rámci svého záměru soukromí investoři předkládají na stavební úřad, případně v rámci EIA na Odbor posuzování vlivu na životní prostředí HMP. Ve všech případech jsme narazili na ohromné množství nesrovnalostí, chyb i podhodnocených údajů. Nebylo tomu jinak ani v případě Kauflandu.

Nebudeme si zastírat, že cílem studií připravených kolektivy odborníků a zaplacených investorem, nebude na prvním místě ochrana životního prostředí nebo zdraví místních obyvatel, nýbrž potřeba získat rychle stavební povolení, a pro ateliér další lukrativní zakázku. Proto se vychází často z podlimitních základních dat, opravdové negativní věci se nerozebírají, a rizika pak korigují nic neříkajícími frázemi typu: „s ohledem na záměr spíše nepředpokládáme výraznější zhoršení vlivu na okolí“ atd.

Z tohoto pohledu je každému zřejmé, že žádný soukromý investor nepředloží úřadům takové studie, které by dokládaly skutečný negativní vliv záměru na své okolí a ohrozily tak jeho investici v řádu stovek milionů Kč. To by musel mít skutečně jitrnici na čele.

Můžeme zmínit třeba výstavbu hypermarketu a centrály Kauflandu ČR na Praze 6 nedaleko Obory Hvězda, kterou od od samého počátku provází kontroverze a podivné čachry, na které místní obyvatelé marně poukazovali. V II. verzi projektu Kaufland Vypich z parkoviště zmizely stromy s odůvodněním, že jich je v okolí na stráni dostatek. Po otevření rozšířili sklad hypermarketu přístavbou, následně dostavbou zvedli i přes povolenou max výšku o další patro budovu centrály a umírající torza pár stromků v betonových květináčích budí spíše soucit. Není to tak dávno, co byl zveřejněn záměr „dostavby centrály“ v podobě výstavby zcela nové budovy vedle té stávající propojené přemostěním. taková názorná ukázka tzv. salámové metody v praxi.

Jak je názorně vidět na obrázku výše, k projektu si investor nechá vytvořit účelově zkreslenou vizualizaci plnou vzrostlé a pnoucí zeleně pro přesvědčivější argumentaci směrem k veřejnosti, i doložení předepsaného koeficientu příslušným úřadům. To, že tam prakticky žádná zeleň po dostavění projektu nebude, pak už nikoho (kromě podvedených místních obyvatel) netrápí. Stačí k tomu mít „spřízněné“ místní politiky, kteří naslibují obyvatelům hory-doly, ale při důležitém hlasování jdou investorovi z cesty. Z Lásky k Česku to asi nedělají..

Mezitím zaplacení odborníci sedí někde mimo Bohnice na židli ve své kanceláři, a za světla lampičky dlouho do noci se snaží těmi správnými vstupními parametry do složitých vzorečků zadat taková data, aby na konci vyšly v tabulkách hodnoty pod/na hranici splňující zákonné normy. Obyvatelé, kteří na sídlišti dlouhé roky bydlí, však např. skutečnou prašnost vidí kolem sebe na věcech denní potřeby – často už pár hodin po úklidu.

Pohled na rozestavěnou polikliniku Mazurskou a Centrum služeb a obchodu Krakov na sídlišti Bohnice v rámci výstavby tzv. „Severního Města“. Foto: FB Bohnice-Čimice-Troja

Od roku 1977 byla jedna stanice měřící znečištění ovzduší dokonce umístěna přímo na sídlišti Bohnice v budově dětského střediska, nicméně v roce 1984 ukončila svou činnost. Dnes najdeme nejbližší měřící stanici na Kobylisích a Bohnice s 33.000 obyvateli jsou tak poněkud stranou.

Předkládaná čísla v projektech investorů jsou výsledkem složitých matematických propočtů v rámci schválených modelů. Ty jsou však často záměrně zkresleny vloženou hlavní proměnnou, např. výsledky z měření hluku mezi poklidnou 14-15hod, nebo měřením intenzity automobilového provozu na hlavních tazích „jako náhodou“ v období letních prázdnin a v týdnu odstávky teplé vody na sídlišti. Tedy v době, kdy jsou Bohnice prakticky vylidněné a na komunikacích je slabý prázdninový provoz.

Podhodnocené výsledky intenzity provozu vč. vypočteného vlivu na zdraví obyvatel po otevření záměru díky tomu vycházejí příznivěji, ale rozhodně neodpovídají realitě.

Pustili jsme se proto do odvážného testu, na který by neměla srdce žádná žena a hospodyňka. No, jsme muži, tak jsme to zvládli… i když výsledek byl opravdu tristní a zarážející.

Rozhodli jsme se názorně ukázat, kolik prachu je ve vzduchu kolem nás. Stačilo pouze 6 měsíců přestat utírat prach v bytě na dvou místech.

Zvolili jsme k tomu nevyužívanou digestoř s centrálním odtahem, přes kterou slabě proudí vzduch z netěsnících oken a při troše fantazie tak představuje naše plíce. Vedle toho jsme pod postel umístili volně položené prkno plovoucí podlahy. S ohledem, že v ložnici trávíme z bytu denně nejvíce času (7-9hod spánkem), bylo to ideální místo.

Sněhová vánice v dubnu? Ale kdepak, to jsou nánosy poletavého prachu na podlaze pod postelí za půl roku.. Produkují jej i automobily v podobě emisí z motorů, prachu z otěrů pneumatik nebo brzdových destiček. Sekundárně pak svým pohybem znovu rozviřují usazené prachové částice do vzduchu, až se dostanou k nám domů nebo do plic.

Určitě jste už pochopili, že nemáme v úmyslu nastavit nový model pro měření prašnosti ve městě. Nicméně i tak je výsledek vcelku vypovídající a rozhodně stojí za zamyšlení.

Horkou vodou a houbičkou s CIFem zaprášené plíce vydrhnout skutečně nejdou.. Jejich samočistící schopnost je proto omezená. V České republice je oficiálně evidováno 500 000 astmatiků a dalších přibližně 250 000 lidí trpí nemocí, aniž by o ní věděli.

Částice prachu totiž obsahují popílek, saze, mikročástice plastů, horniny i půdu ze zemědělství. Najdete v nich tak polyaromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, pesticidy i těžké kovy jako např. toxický arzén.

Přestože se tvrdí, že v Bohnicích je relativně čistý vzduch díky umístění na kopci a západním větrům, námi zachycené ohromné množství pevných částic poletavého prachu z venku do bytu to poněkud rozporuje. Představa, že to svinstvo denně dýcháme vč. našich děti, není proto vůbec příjemná.

Ucpaný odtok z vany zachyceným toxickým prachem vede k zamyšlení, zda ve třídách školek a základních škol nevyužívat více čističky vzduchu, tak jako je tomu např. ve Speciální mateřské školce v Čimicích.

A to se bavíme o současném stavu z přelomu roků 2021-2022, tedy bez kumulace dalších případných negativních vlivů z budoucích záměrů (lanové dráhy s vícepodlažním parkovištěm pro Středočechy, rušného OD Kauflandu s 1.240 000 průjezdy za rok, hlavního vstupního areálu Botanické zahrady pro 600.000 návštěvníků ročně, nebo leteckého koridoru blíže k obydlené zástavbě Prahy).

Na ploše digestoře 50x30cm se za 6 měsíců vytvořila souvislá vrstva tmavého prachu o celkové hmotnosti 9 gramů, což s ohledem, že prach skoro nic neváží – je skutečně hodně.

Emise z uhlí, benzínu a nafty, navázané často na mikroskopické prachové částice, vdechujeme do našich plic nonstop. Ty největší částice se zachytí v nose, menší putují hlouběji do našich plic a průdušek, kde se usadí. Ultra jemné částice PM_0,1 s koktejlem jedů pak přechází i do řečiště krve, kde způsobují vážné zdravotní problémy. Bohužel pro lidstvo výše jmenované látky jsou výrazně smrtelnější, než se dosud odhadovalo.

Z deseti evropských měst s nejvyšší úmrtností připadající na prachové částice PM2,5 má Česká republika hned tři města: Karviná (3.), Ostrava (6.) Havířov (10.).

Dle WHO na světě na znečištěné ovzduší ročně zemře 8.000 000 lidí. V ČR je to zhruba 25.000 obyvatel, tedy každý pátý člověk. Jinými slovy, na znečištěné ovzduší v ČR zemře skoro jedno celé sídliště Bohnice každý rok.

Dlouho jsme zvažovali, zda sem tento smutný obrázek dát. Nakonec ano – čísla jsou anonymní a nemají pro většinu z nás vypovídající hodnotu. Jeden jediný velmi smutný osud vč. celého komentáře maminky. Vedle něho všechny stavební a politické ústupky dravým miliardářům blednou..

„Naše sladká Braylynn, naše princezna bojovnice, získala své blyštivě růžová andělská křídla dnes večer. Její přezdívka byla princezna Bel a dokázala rozjasnit každou místnost,“ napsala na Facebook její rodina. | Zemřela na rakovinu v 5ti letech.

Již dnes dosahují na sídlišti hodnoty silně karcinogenního a mutagenního polyaromatického uhlovodíku Benzo(A)pyrenu hraničních hodnot. Ten stojí za zhoubnými nádory, narušuje nevratně DNA lidí, negativně ovlivňuje mozkové funkce, omezuje reprodukční schopnost a má destrukční účinky na imunitní systém. Vzniká nedokonalým spalováním především v topeništích a vznětových motorech osobních a nákladních automobilů. Přesto se argumentuje ve studiích tím, že je to v pořádku. NE – skutečně to v pořádku není!

Otevřený rušný zásobovací dvůr pod okny rozsáhlé obytné zástavby v Bohnicích je výsledkem chybného dispozičního řešení jinak vcelku pěkného OC Krakov. Přesto byl projekt před 10lety schválen a bude tak i přes opakované stížnosti obyvatel na hluk negativně ovlivňovat kvalitu bydlení v sousedství na další desítky let.

Představa, že by toto ještě ve větším měřítku mělo stát i na druhé straně největšího bytového domu v ČR je pro obyvatele, návštěvníky Botanické zahrady, i okolní instituce, naprosto nepřípustná.

Již 5let se snaží teplický miliardář Jaroslav Třešňák přes veřejný odpor opakovaně prosadit záměr výstavby OD Kaufland Troja_Bohnice v zeleném pásu Na Pazderce. Zdroj: JTH Trend s.r.o.

Ve studii přiznali cca 1.240 000 průjezdů osobních aut přes odstraněný pás vzrostlé izolační zeleně ročně. K tomu cca 25x kamionů/denně, který by měly zajíždět na otevřený zásobovací dvůr OD Kaufland umístěný v těsném sousedství bytového komplexu Trojský vrch a naproti poliklinice Mazurská. Dle projektu následně kamiony odbočí vpravo do Lodžské a nejspíše tak projedou celým sídlištěm Bohnice. Za jediný rok je to cca 8.700 jízd a tedy i odpovídající vyprodukované množství dalšího rakovinotvorného Benzo(A)pyrenu do bezprostředního okolí hustě obydlené zástavby.

Mikroskopické částice prachu různých velikostí vytvoří po krátké době souvislou vrstvu. Čím jsou menší, tím jsou pro organismus škodlivější.

Vdechování pevných prachových částic nám totiž poškozuje především kardiovaskulární a plicní systém. Účinek těchto částic na lidský organismus proto závisí na délce vystavení organismu jejich působení – na tzv. době expozice.

• Při krátkodobé expozici může docházet k vyššímu počtu zánětlivých onemocnění plic a průdušek, k nepříznivým účinkům na srdeční a cévní systém, a v důsledku toho k zvýšení počtu hospitalizací i vyšší spotřebě léčiv.

• Při dlouhodobé expozici dochází k snížení plicních funkcí dětí i dospělých, k vyššímu počtu chorob dolních cest dýchacích, k zvýšení výskytu chronické obstrukční nemoci plicní a v důsledku toho i k snížení předpokládané délky života.

Všechno jsou to odborníky, lékaři, patology i vědci ověřená fakta. Stejně tak každým rokem narůstá počet onkologicky nemocných děti již od novorozeneckého věku 😦 na specializovaném dětském oddělení ve Fakultní nemocnici Motol. Přes veškerou snahu lékařů a nasazenou drastickou léčbu agresivní rakovinu překoná cca 85 dětí ze 100.

Pokusy zastavět okolní veškerou zeleň nepolevuje. Jak výstižně napsal jeden novinář: „Domy se mají stavět na brownfieldech, ne místo zeleně. Zahušťovat město na úkor kvality životního prostoru je chybou. A mimochodem vysoké ceny další výstavba nevyřeší, pokud se kupují jako investice“.

Na stále větší tlak ze strany miliardářů a soukromých vlastníků zastavět a zahustit veškeré volné zelené plochy mezi panelovými domy sídliště Bohnice a přírody Trojské kotliny musí být nahlíženo naprosto z jiného úhlu. Argumentace politiků, že dotyčného investora znají dlouhodobě, nebo že obdrží do pokladny radnice pár miliónů které se rychle rozkutálí, nejsou relevantním argumentem pro změnu územního plánu v Praze z nezastavitelné městské zeleně ZMK na stavební pozemek OB.

Hustě obydlené sídliště Bohnice je hotový koncept s fungující infrastrukturou pro 33.000 lidí vyprojektovaný arch. Havránkem s kolegy. Okolní městská zeleň slouží k rekreaci obyvatel a ochlazení rozpáleného betonového sídliště v letních vedrech.

Ne, není tam umístěná hlučná klimatizace, jen tam roste pár vzrostlých stromů. Kde se v letních vedrech příjemnějí bydlí a zaparkuje je zcela evidentní. Foto: FB primátor Zdeněk Hřib

Městská zeleň podél komunikací, kromě blahodárného stínu a produkce kyslíku, zachytává i nebezpečný poletavý prach z narůstající automobilové dopravy. Tušili jste, že jediný hektar (čtverec o ploše 100 x 100m) vzrostlého dubového lesa na sebe ročně naváže 56 tun prachu? V menším měřítku to platí i pro jednotlivé stromy a keře kolem našich domovů.

Obyvateli Bohnic a Troje zachráněný dubový les přírodního parku Drahaň-Troja, který hl. m. Praha následně od investorů v roce 2016 odkoupila, tak získává zcela nový rozměr. Za 6let své pokračující existence zachytil ze vzduchu až 335 tun poletavého prachu.

Pokud tedy v Bohnicích stavět – tak prvotně obnovit zchátralá a špinavá obchodní centra poplatná své době (OC Nisa, OC Odra, objekt bývalé České Pošty) se zachováním +/- původní výšky předchozího objektu.

Městská příroda s ohledem na změnu klimatu je pro kvalitu života, rekreaci a zdraví Pražanů skutečně třeba. Čím dříve si to volení politici uvědomí, tím lépe. Pokud ne, pak je na nás, abychom jim to společně neustále připomínali (např. při podzimních volbách).