Jarní zpravodaj z našeho okolí * I. část Troja

Díky množství pozitivních ohlasů jsme se rozhodli navázat na letní zpravodaj, a dát dohromady pro Vás další přehledné shrnutí zajímavostí a novinek z našeho okolí. S ohledem na nelehkou dobu, kterou všichni procházíme, jsme do článku mimořádně zakomponovali i lehce přibarvené otázky. Zda jste tipovali správně a jste pravý bohničák nebo obyvatel Troje s přehledem, se dozvíte ve vyhodnocení na konci článku 🙂

Usaďte se tedy pohodlně v rámci home office do své pracovní židle nebo křesla, a nahlídněte společně s námi pod pokličku do Troje, Botanické zahrady a Bohnic.

Troja

Tato městská část je zeleným smaragdem v srdci přírodního parku Drahaň-Troja, kde se snoubí dávná historie s moderní architekturou.

Co Vás asi napadne při pohledu na podmanivý výhled na Trojský zámek postavený v letech 1679-1685 hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka a vinici sv. Kláry v areálu BZ? Foto zdroj: Homeland.cz

Oblast kolem řeky, společně se Zoologickou a Botanickou zahradou, patří jednoznačně k nejvyhledávanějším místům v rámci volnočasových aktivit a rekreace Pražanů. V přípravě jsou proto dispoziční úpravy Císařského ostrova s novými vodními prvky i místy pro rekreaci. O tom jsme Vás informovali v jiném článku.

Dnešní Troja má samozřejmě i své problémy jako každá jiná městská část, ať už se jedná o intenzivní automobilový provoz, víkendové kolony návštěvníků ZOO, čističku odpadních vod, nebo rostoucí cílený tlak rozparcelovat a zastavět poslední cenná místa na jižním svahu. Pozemky zde mají bez nadsázky cenu zlata, což dokládá i nová výstavba mnoha nových naddimenzovaných luxusních vil a apartmánů na úkor mizejících zahrad a původní zástavby. Místní obyvatelé se tak pomalu v nadsázce stávají ohroženým druhem.

Panský dvůr v Troji z roku 1928. Zdroj: Odbor památkové péče Hl. m . Prahy.

Děkujeme proto poutavému vyprávění místního starousedlíka a pamětníka Ing. Františka Malého z Klubu Trojské historie, díky kterému jsme se nad černobílými fotografiemi Troje mohli s nostalgií přenést o století zpět do časů rodinného obchůdku p.Čadského, skromné rybářské osady nebo dominanty v podobě Panského statku, kde parkovaly i poštovní vozy.

Panský statek (1)

Historicky byl od konce 17. století statek srdcem malé osady až do období velkostatkáře Svobody. Sídlila zde Trojská mlékárna, pak továrna na mucholapky, státní statek, sklady skláren Kavalier, byl zde obchod a v části dlouho trojská pošta, až došlo v komunistickém období k úplné devastaci. V části areálu sídlil jezdecký oddíl, který dlouho vedl o objekt restituční spory a zdržoval vydání majetku dědicům původních majitelů. Povodeň v roce 2002 pak jen dokončila zmar celého objektu.

Oceňujeme proto, že za cenu kompromisů v podobě dalšího zahuštění území a ztráty cenných fasádních prvků, se podařilo historicky cennou usedlost Panský statek zachránit, a vdechnout do ní po desetiletích opět život.

To samé místo opravené ještě jednou, v rámci vizualizace investora 2020. Zdroj: Troja Gardens s.r.o.

S přihlédnutím na nabízené ceny bytů v řádu desítek milionů se místo pro většinu obyvatel Bohnic a Troje stane jen nedostižným snem, což nám ale nebrání se alespoň proletnou na Trojou a nahlédnout za zdi tohoto okouzlujícího místa. Pevně však věříme, investor splní svůj slib a vnitřní areál bude volně přístupný i pro veřejnost.

Zmizelá vila fotbalisty Kollera (2)

Napsali jste nám o vysokém stavebním jeřábu čnícím vedle louky u Velké skály. Šli jsme místo prozkoumat a překvapením nám spadla čelist… Luxusní vila s pěknou udržovanou zahradou, kterou si v roce 2004 nechal v Troji na míru postavit fotbalista Honza Koller, byla fuč – prostě zmizela.

Už tehdy hodnota pozemku o rozloze 2.500m² s velkorysou novostavbou byla odhadována nejméně na 40.000 000 Kč. Přesto celý pozemek s domem, bazeném a vzrostlou udržovanou zahradou, byl bagrem doslova srovnán se zemí.

Důvodem odchodu celé rodiny z Troje byl jednak agresivní boxer Věry Chytilové, který rád a pravidelně kousal místní bezbranné obyvatele, no a hlavně po smutné tragedii s Aničkou se zde již necítili bezpečně, a zůstali s dětmi raději v Monaku. Dnes už je vše minulostí, stejně jako jeho dům i manželství. Přejeme Honzovi proto, aby mu to tentokrát vyšlo.

Jedna z možných variant nového projektu TRO – vila Troja 2015. Zdroj: A69.cz

Co myslíte, že se stalo s domem?

a)  vila zmizela v rámci rozvodového vypořádání majetku manželů Kollerových

b)  jedná se o nepovedený kouzelnický trik známého iluzionisty Davida Copperfielda, ke kterému se raději nehlásí

c) nádherný výhled a ojedinělý pozemek měl pro nového majitele společnost TAKEDAKODON s.r.o. větší cenu prázdný

d)  svým usedlým vzhledem se nehodila k velkoryse naprojektované sousední vile developera Sekyry od známé arch. Evy Jiřičné

Snaha udržet zeleň v Troji i pro další generace (3)

Všem z vás, kteří jezdí serpentinkami dolů do Troje určitě neuniklo, že zelený pozemek naproti Salabce se vzrostlými ořešáky a třešněmi jednoho dne zmizel a v místě se v současnosti nachází ohromná díra. Pozemek č. 1525/2 k.ú. Troja o ploše 4.207m² vedený v katastru jako zahrada byl před lety k prodeji za 12.000 000 Kč.

Vyhloubená past na žirafy ze sousední ZOO to rozhodně nebude. V každém případě práce se nezastavily ani v zimních měsících. Stavebníkem je společnost ŠNAJDR stavby Mělník s.r.o.

Co myslíte, že s pozemkem zamýšlí nový majitel společnost GREEN TROJA 4 EVER, s.r.o. (v překladu „Zelená Troja navždy“)?

a) pozemek zakoupila nadace s cílem zachovat zeleň v Troji i pro další generace

b) na pozemku se hloubí základy pro umístění mezistanice lanové dráhy Troja

c) na pozemku vyroste veliká luxusní vila

c) na pozemku vyroste bytový dům s 12 apartmány

Projekt Havránka zatím v rovině plánů (4)

Společnost JRD zakoupila parcely v Troji nedaleko bývalé viniční usedlosti Hrachovka. Projekt je zatím v rovině plánu, nicméně netají se s připravenou koncepcí pro výstavbu energeticky úsporného domu s 26 luxusními byty. Místo se nachází napravo od serpentinek nad výběhem ZOO s africkou savanou.

Nedaleká chráněná kulturní památka usedlost Sklenářka na barevných svazích trojské kotliny. Zdroj: DESIGN arcom

Určitě jste si už za ty roky všimli, jak všichni developeři neustále vyzdvihují v rámci svých stavebních projektu okolní cennou přírodu a lokalitu, ale zároveň jí sami salámovou metodou pro zisk zabírají a de facto likvidují. Ta „bezcenná“ městská zeleň v okolí totiž výrazně zvyšuje exklusivitu bydlení pro potenciálních klienty i rodiny, a promítne se samozřejmě i do vyšší prodejní ceny nemovitosti.

Citace ze stránek JRD Development s.r.o.: „Okolí Troji nabízí kromě nadstandardního množství příležitostí k trávení volného času, také spoustu zeleně, a dobrou dopravní dostupnost autem, autobusem nebo přívozem. Majitelé nových bytů zde proto naleznou klidné a komfortní bydlení, kde si odpočinou od nejhoršího ruchu velkoměsta.“ Ano potvrzujeme, zatím to tak je. Jak dlouho to ještě vydrží díky zběsilému tempu zastavět každou zelenou plochu mezi domy vč. přírodního parku Drahaň-Troja, je ovšem otázkou.

Zrekonstruovaná usedlost Popelářka (5)

V uplynulých dvou letech se podařilo novému majiteli Zdeňku Zilvarovi velmi citlivě zrekonstruovat historickou usedlost Popelářku z roku 1755. Budova je kulturní památkou České republiky, proto veškeré kroky bylo třeba konzultovat s památkáři vč. nové šindelové střechy.

Usedlost Popelářku najdete na okraji Troje, kde s přilehlou 2ha vinicí na jižních svazích se jedná o nejmladší vinici v Praze. Přesto má už na kontě ocenění nejlepšího Ryzlinku rýnského z Čech. Výsledek je zasloužený, a jen odpovídá životnímu krédu poctivého vlastníka. Zajímavostí je, že v budově sídlil i Pomologický ústav vzdělávající vinaře a ovocnáře až do 30.let 20.století. Nejstarší instituci svého druhu v c. k. mocnářství vedl Karel Němec, syn Boženy Němcové.

V pražských lesoparcích odumírají jehličnany (6)

Současné odumírání lesních porostů v ČR je důsledkem změny klimatu a šíření podkorního hmyzu v posledních letech. Bohužel ani náš přírodní park Drahaň-Troja tomu nebyl ušetřen. Uschlé jehličnany se objevily v pásu od přírodní památky Velké skály až po oblast nad skleníkem Fata Morgána. Část už je označena značkovacím sprejem a připravena k pokácení městskou organizací Lesy hl. m. Prahy. Zbytek postupně odtěží Botanická zahrada.

Postupná změna podnebí přináší extrémní teploty a dlouhotrvající sucha s postupným poklesem hladiny spodní vody, vyšší noční teploty, kdy se stromy nestačí ochladit, a mírné zimy se slabou sněhovou pokrývkou. Oslabené stromy jsou pak lehce zranitelné a napadnuté podkorním hmyzem jakým je lýkožrout smrkový (kůrovec), houbami atd. Platí to bohužel i pro borovice, které byly dosud odolné vůči suchu. K jejich plošnému chřadnutí a následnému odumírání borovic může docházet i z více příčin.

Les je tak odolný, jak jsou odolné jednotlivé stromy, přičemž naopak odolnost stromu je do značné míry vytvářena jeho okolím, tzv. výstavbou lesa.

V každém případě, kde je vůle, tam cesta. Kde je cesta, tam je řešení. Za stávající dynamické změny klimatu se snažme proto hledat alternativní cesty k adaptaci lesních porostů a variace pro zachování lesů i v rámci metropole Hl. města Prahy.

Uhádnete, který způsob zpracování dřevní kulatiny je pro majitele lesů nejvýhodnější ?

a) zpracování na lokální pile

b) ponechání v lese, kde dřevní hmota se za 30 let rozpadne a zvýší živiny v půdě

c) zpracování na palivové dřevo do kotlů

d) prodej nezpracovaných kmenů do Číny, kdy se přepravují v námořních kontejnerech přes půl Světa

Návštěvnost parků a lesoparků v Praze je v době Covidu-19 enormní (7)

Slunečné jarní počasí v kombinaci se zákazem cestování způsobilo, že parky i lesoparky doslova praskají ve švech. Je to způsobeno i změnou životního stylu. Jen to dokládá, že obyvatelé hustě obydleného sídliště potřebují ve svém okolí městskou zeleň pro procházky, venčení pejsků, vycházky s dětmi, sportování nebo načerpání energie z přírody a slunce.

Obvyklá používaná fráze investorů v projektech akceptovaná stavebními úřady o „bezcenné“ městské zeleni, kterou zástavbou zhodnotí, tak dostává poněkud trhliny..

Tato podivná doba jen dokládá, že veškerá městská zeleň v rušné Praze má nevyčíslitelnou hodnotu. Plní funkce pro volnočasové aktivity a relaxaci Pražanů, uvolňování vody do krajiny, snižování teploty nebo zachytávání poletavého prachu, což konzumní krabice s hypermarketem, kterých je na počet obyvatel ČR už víc než dost, rozhodně neumí.

Byl podán podnět přeměny louky u Velké skály na stavební pozemky (8)

Místní obyvatelé i návštěvníci od nepaměti využívají tuto oblast chráněné přírodní památky Velké skály a okolí Trojské kotliny pro rekreaci, k procházkám, sportování, cvičení psů, pouštění draků i RC modelů. Mnoho z vás proto ani netuší, že v rámci restituce nebo spekulativních převodů tato plocha už dávno nepatří městu.

Kouzelná lokalita chráněné přírodní památka Velké skály s okolní loukou musí rozhodně zůstat v uceleném stavu nezastavěná i pro další generace obyvatel. Foto: Lukáš Pecháček FB Bohnice-Čimice-Troja

Podstatnou část louky o ploše 30.523m² (parcela č. 1110/1 k.ú. Troja) pod vrchem Velká skála vlastní neprůhledná společnost IMMO – 1, spol.s r.o. se základním kapitálem 200.000 Kč. Louka v Územním plánu Prahy je svou funkcí vedena jako NL (louky a pastviny – Trvalé travnaté kultury, solitérní porosty), což jí zaručuje určitou ochranu. Společnost s majiteli ze však podala podnět na změnu ÚP (č. P 36/2020), kde navrhla změnu z NL na OB.

Cílem je louku zastavět. Ilustrační obrázek výstavby exklusivního bydlení v Praze.

O této skutečnosti informoval obyvatele dne 10.3.2021 místostarosta pro územní rozvoj MČ Praha 8 Jiří Vítek. Předmětem návrhu společností IMMO – 1 je změna využití monofunkční plochy louky z NL (louky a pastviny – Trvalé travnaté kultury, solitérní porosty) na území čistě obytné OB – tedy stavební parcely.

K výše uvedenému schválila Rada MČ Praha 8 usnesení č. 0009/2020 ze dne 8.1.2020,, kde s návrhem nesouhlasí. Podnět byl zařazen do programu jednání VURM dne 9.3.2021, kde v podkladech bylo uvedeno negativní stanovisko Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a negativní stanovisko ÚZR MHMP, a bylo navrženo neschválení podnětu. Celá louka pod Velkou skálou je navíc v návrhu aktualizace č. 5 ZÚR vymezena jako enkláva otevřené krajiny. Protože březnové jednání VURM bylo zrušeno, věc není zatím rozhodnuta. Vedle toho Rada MČ P8 projednala vyjádření k tomuto podnětu znovu (usnesení č. 0107/2021 ze dne 10.3.2021). Podklady k jednání a obsah přijatého usnesení nebyl dosud zveřejněn. Držíme palce, aby se plocha jednou pro vždy stala nezastavitelná v rámci městského parku Trojské kotliny. Určitě se k tématu ještě vrátíme.

Již brzy můžete očekávat pokračování článku plného zajímavostí i z oblasti Botanické a Bohnic.

---

Správné odpovědi:  2c, 3c, 6d.  Blahopřejeme všem, kteří tipovali správně. Vaše iniciativa Proti-plotu.cz