Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (oddělení posuzování vlivů na životní prostředí), na základě obdržených 169 připomínek dne 23.11.2020 zveřejnil rozhodnutí, že záměr lanové dráhy Bohnice-Troja-Podbaba bude posuzován dle EIA. Obyvatelé a instituce ve stanovené zákonné lhůtě v květnu správně poukázali, že dodaná dokumentace obsahuje veliké množství nejasností, chyb, opomíjení zásadních faktů, nezahrnutí parkovacích domů, i vynechání variantního řešení.
Jsme rovněž rádi, že se úřednici přiklonili k požadavku, aby byla zpracována SEA (nadřazená nad EIA) pro možné kumulace a synergie vlivů s vlivy jiných záměrů realizovaných, povolených, připravovaných a uvažovaných. Proces SEA tak stanovuje rámec pro budoucí povolení záměrů v okolí, aby se eliminoval negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel.
Každý další projekt přináší do oblasti hluk překračující únosné hranice pro klidné bydlení. I když jednotlivé projekty splňují hygienické normy, není dostatečně brán zřetel na kumulaci negativních dlouhodobých vlivů z aktuálních i zamýšlených záměrů na tisíce místních obyvatel! To by se mělo nyní změnit.
Z vydaného oznámení dále vyplývá, že v dotčeném území se nachází nesmírně cenné přírodní oblasti s přísně chráněnými druhy i to, že zastavěná část je již nyní zatížena nad únosnou míru. S tím nelze jinak než souhlasit. Provoz na sídlišti Bohnice v posledních letech výrazně vzrostl především díky tranzitnímu silnému provozu do tunelu Blanka nebo k novému OC Krakov. Mnoho rodin, oproti pár rokům nazpět, pociťuje při otevřených oknech ve svých rozpálených panelových bytech i vyšší prašnost, hluk a ruch, který se posouvá dlouho do noci a ráno začíná čím dál dříve.
Naměřené výsledky společně s neaktuálními daty imisních příspěvků 2014-2018 neodpovídají absolutně skutečnému stavu 2019. Přesto i tak dochází k překročení denních hlukových limitů.
Upozornili jsme zodpověný úřad na zarážející skutečnost, že 2denní měření uskutečněné v roce 2019 na křižovatce Lodžská/K Pazderkám proběhlo během letních prázdnin – tedy v období, kdy je v Praze obecně nejnižší intenzita automobilového provozu, a k tomu ještě náhodou v týdnu nahlášené odstávky teplé vody v Bohnicích! Tedy v čase, kde je sídliště prakticky vylidněné..
Ilustrační foto. V roce 2019 bylo měření provedeno bílou dodávkou zaparkovanou 2 dny na trávě ulic Lodžská/K Pazderkám.. ale idylka to byla asi stejná, protože automobilový provoz byl s ohledem na letní prázdniny a odstavku teplé vody na sídlišti Bohnice opravdu minimální.
Můžeme se jen domnívat, zda se jednalo u úmysl, aby změřený výsledek byl pro výpočty studie dopravy, hluku nebo vlivu na zdraví obyvatel co nejoptimálnější, a směroval k rychlému schválení záměru mimo EIA / jinak si to vysvětlit neumíme. Rozhodně takový postup ale vypovídá něco o korektnosti ve vztahu k místním obyvatelům, kteří zde se svými rodinami a dětmi žijí.
Pomalu popojíždějící kolona od serpentinek přes celou MČ Troja až k ústí tunelu Blanka. To byla před Covid-19 každodenní ranní realita.
Přes měření v klidném letním měsíci i tak předložená akustická studie potvrdila, že v ulicích K Pazderkám a Trojská není dodržován denní hygienicky limit pro hluk z automobilové dopravy, a je překročen o 0,1-6,3 dB. Jak popisuje tzv. Weber-Fechner zákon, s nárůstem o každý 1 dB dochází desetinásobnému nárůstu akustického tlaku a z toho vychází zdravotní účinek na organizmus exponovaného člověka. Jsme toho názoru, že za běžného rušného provozu, jaký všichni známe z období před Covid-19, by byly naměřené hodnoty ještě výrazně vyšší.
Projekt neobsahoval žádný návrh řešení krytého vícepodlažního parkoviště P+R u nástupních stanic lanovky. Doporučoval pouze parkování aut před Botanickou zahradou a v neexistujícím OD Kaufland Troja při zavedení modrých zón do Bohnic.. Kdoví zda uvedenou studii nevytvořil nějaký pacient od nás 🙂
Jak mnoho obyvatel a institucí dále překvapeně zjistilo, projekt neobsahoval žádné řešení krytého vícepodlažního parkoviště P+R, přestože se očekává přesunutí části toku cestujících do Bohnic vč. parkování Středočechů ze severozápadu, kteří dle dokumentace odstaví své vozidlo (případně 4 autobusy) u Botanické zahrady nebo v neexistujícím OD Kaufland Troja, a budou dál pokračovat v systému MHD zmiňovanou lanovkou. V návrhu je pouze uvedena nicneříkající zmínka o nutnosti komplexního řešení pro jednotlivé městské části.
Tím, že parkovací domy investor vyčlenil z projektu lanovky, nemusí v rámci posuzování EIA řešit očekávané emise a hluk z parkujících několika stovek vozidel návštěvníků, kteří do Bohnic každý den přijedou. Takové triky by člověk spíše očekával od soukromého investora než od města..
No mezitím k dosud veřejnosti prezentované částce 1.5mld Kč za realizaci lanové dráhy, Rada MHMP odsouhlasila další investici ve výši 600 000 000 Kč v rámci „doplňujícího projektu“ výstavby dvou parkovacích domů. Ty mají stát v sousedství lanovky ve stanicích Podbaba a Bohnice.
V sousedství obytných domů pak vyroste strojovna s nástupní stanicí lanovky Bohnice. Vůbec se nelze divit místním obyvatelům, že s takto navrženým záměrem nesouhlasí. Jak by reagoval např. premiér Babiš, kdyby mu každých 30s měla projet nad domem v Průhonicích kabinka s lidmi mezi 6 – 22hod denně ??
S přihlédnutím na současnou nejistou dobu, kde oproti úřadům všechny soukromé firmy musí pečlivě několikrát zvážit každou investovanou korunu, je trvání na pokračování projektu minimálně diskutabilní i přes odsouhlasení Zastupitelstvem MHMP. Když připočtěme minimálně další 1mld Kč na provoz, elektřinu, údržbu a servis po dobu udávané životnosti lanovky, jsme už na celkové sumě přes 3,1 miliardy Kč za provizorní lanovku..
Doufejme, že projekt lanovky neskončí jako Opencard s utracenou 1mld Kč z rozpočtu města a v naprostém zapomnění, kdy se k němu nikdo z politiků dnes nehlásí..
V porovnání s celou Prahou je Troja městskou částí s malou hustotou zalidnění a Praha 6 s průměrnou hustotou zalidnění. Naproti tomu Praha 8 je nadprůměrně zahuštěnou městskou částí, ve které je započítaná i Liběň nebo Karlín.
Následující tabulka znázorňuje údaje o hustotě zalidnění k 31. 12. 2019. Zdroj: Český statistický úřad
Proto pokud zamíříme svůj pohled přímo na sídliště Bohnice, pak při udávané ploše území 4.66 Km² a 33.000 obyvatel činí hustota zalidnění neuvěřitelných 7.080 obyv./km²
Příroda v okolí domovů je to nejcennější, co mají obyvatelé velkoměst a betonového sídliště k dispozici. Proto společně s iniciativou Proti-plotu obyvatelé Bohnic už 10let městskou zeleň velmi striktně chrání před pokusy jí zastavět zbytnými projekty. Les přírodního parku Draháň-Troja se nakonec podařilo díky chybám v projektu, 8.500 obyvatelům a podpoře hl. města Prahy zastoupené P.Dolínkem od investorů vykoupit a zachránit.
Nelze se proto vůbec divit, že větší část veřejnosti je negativně dotčena všemi záměry, s kterými investoři do Bohnic přišli s cílem postavit záměr bez ohledu na místní obyvatele, a na úkor cenné okolní městské zeleně a klidu.
Ať už se jednalo o účelové Ekocentrum s parkovištěm namísto vzrostlého dubového lesa přírodního parku, 12letý boj obyvatel a radnice proti BD Troja Horizons miliardáře Sehnala, nebo záměr OD Kaufland Troja miliardáře Třešňáka naproti vstupu do Botanické zahrady. Všechny tyto projekty mají z pohledu místních obyvatel jeden společný jmenovatel: jsou zbytné (nejsou potřeba).
Dnes už by něco takového určitě možné nebylo, přesto místní obyvatelé jsou právem hrdí a nedají dopustit na bydlení v Bohnicích. Je jen otázkou a na politicích, jak dlouho tento stav ještě vydrží. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja
Jejich realizací a dalším zahušťováním sídliště dochází k trvalému úbytku zeleně, zvýšení teploty v okolí, vyššímu permanentnímu ruchu, prachu i celkovému zatížení celé oblasti vč. nedostačující původní infrastruktury. To obecně vede k postupnému zhoršení kvality bydlení i neméně důležitého pocity ztráty pocitu bezpečí s ohledem na vlastní děti. Výsledkem je, že čím dál víc rodin se z Bohnic stěhuje za hranice Prahy do přírody. Osobně znám 12x úžasných a společensky proaktivních rodin, které se v uplynulých 3letech bohužel odstěhovali pryč..
Ano i takto vypadá bydlení na sídlišti Bohnice. Nelze se proto divit maminkám s kočárky, pejskařům, sportovcům nebo seniorům, že hledají klid a utíkají z rušného a rozpáleného betonového sídliště do stínu lesa, na procházky nebo hry do okolní přírody.
Opuštěné byty jsou pak pronajímány nejčastěji cizincům, kteří nemají k místu logicky žádný vztah, po večerech pijí alkohol na lavičkách, a i díky jazykové bariéře se nezapojují do dění v okolí. Rozhodně jim to ale nelze vyčítat s ohledem, že vykonávají v ČR často podřadnou a náročnou práci za nízký plat, aby uživili svou rodinu na Ukrajině. Malé místnosti vybavené základním laciným nábytkem se tak stávají jen ubytovnou pro přespání.
V Bohnicích vyrostlo několik generací spokojených dětí, kteří na místo vzpomínají s láskou. Ano, i přesto, že bydlení na hustě obydleném sídlišti má svá specifika.. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja
Kdysi se o sídlištích na okrajích velkoměsta s úšklebkem hovořilo jako o „králíkárnách“ určených pouze k přespání. Přesto v Bohnicích od 70.let vyrostlo několik generací spokojených dětí, kteří na místo vzpomínají s láskou. Ano, bydlení na hustě obydleném sídlišti má svá určitá specifika.
Nicméně díky okolní ojedinělé přírodě v pěším dosahu, občanské vybavenosti, poliklinice, hřištím, Trojské kotlině s Vltavou a dalším se v posledních letech ukázalo, že se jedná o jedno z nejzajímavějších bydlení v Praze v kontextu cena/dostupnost do centra/příroda.
Bydlení na sídlišti v Bohnicích díky prstenci zeleně v podobě svahů Trojské kotliny je zatím stále žádaným místem pro bydlení a založení rodiny. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja
Teď to ale vypadá, že vrcholu křivky bylo již dosaženo a popisovanými jevy, nevhodnými rušivými stavebními projekty, vyšším hlukem a denním ruchem některé části sídliště již pozvolna upadají, stejně jako to lze už delší dobu pozorovat v centru Prahy, kde odcházející místní obyvatele nenápadně nahradily opuštěné kanceláře, cizinci a byty v nabídce Airbnb.
Stále vyšší denní ruch a permanentní hluk obecně vede k postupnému zhoršení kvality bydlení i neméně důležitého pocity ztráty pocitu bezpečí s ohledem na vlastní děti.
Výsledkem je, že okrajová lokalita postupně ztrácí svou atraktivitu, bezpečí a aktivní rodiny ve střední třídě se stěhují do většího klidu za hranice Prahy. Při rozhodování hraje i roli vyšponovaná cena bytů 3+kk v Praze, za kterou se dá pořídit v okruhu 80km od Prahy už pěkný dům se zahradou. Penězi z pronájmu pak splácí hypotéku a byt si nechávají jako rezervu jednou pro své děti. Do města pak denně cestují do zaměstnání a škol často i automobilem, čímž paradoxně sami zvyšují hustotu provozu v metropoli.
Děti jsou naše budoucnost a je třeba okolní cennou zeleň chránit i pro další generace, tak jako v tomto případě, kdy 450 obyvatel Troje a Bohnic vyrazilo na pochod proti plotu, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s kácením lesoparku a omezením prostupnosti území. Při troše dobré vůle vždy existuje řešení.
To jsme ale odbočili, nicméně názorně jsme si ukázali, jak vše často nesouvislé se vším úzce souvisí. Stejně tak i projekt lanovky je třeba vidět v širších souvislostech a snažit se najít kompromis, který bude přijatelný pro všechny zúčastněné strany, nesníží kvalitu bydlení, ani cenu nemovitostí v okolí záměru.
Zdroj: Praha.eu
Ještě tedy flintu do žita rozhodně neházíme.. 😊 Je především i v zájmu města, aby svým přístupem udrželi aktivní rodiny žijící a platící daně nadále v metropoli.. Ta možnost stále existuje, jen je v rukou politiků MHMP, kteří po zvolení do své funkce na „(ne)obyčejné“ obyvatele tak trochu zapomněli.
Projekt eletrobusů Volvo s dobíjecími stanicemi může být šetrnou náhradou za dieselové autobusy. Oproti tramvaji dokáží zajistit tichou obslužnost v rámci celého sídliště Bohnice bez nutnosti instalace kolejí a drátů.
Pokud by lanová dráha v žádné variantě nakonec nevznikla, převážné části obyvatel Bohnic to asi vadit nebude. Za 3.1mld Kč se dá postavit důležitější projekty, jako třeba nové přemostění Vltavy, a stále zůstane dost i na testovací projekt např. elektrobusů s dobíjecími stanicemi ve stanici, které zajistí plnohodnotnou obslužnost (oproti TRAM) celého sídliště Bohnice s 33.000 obyvateli s napojením na metro Kobylisy v rozumném intervalu 8 min.
Jak se k záměru lanové dráhy vyjádřili jednotlivé městské části uvidíte po kliknutí na příslušnou lokalitu: MČ Praha 6, MČ Praha 7, MČ Troja, MČ Praha 8, OSZ HMP.
Nyní je na investorovi (hl. m. Praze), aby předložil upravenou dokumentaci k projektu, kde se vypořádá se všemi obdrženými připomínkami požadující eliminaci negativního vlivu lanovky na cennou přírodu Trojské kotliny a kvalitu bydlení obyvatel sídliště Bohnice, pokud je to vůbec možné. Následně se budu moci účastníci řízení opět k přepracovanému návrhu vyjádřit.
* * * * *
Příslušný úřad doporučil, aby dokumentace obsahovala přehledné vypořádání všech obdržených vyjádření k oznámení včetně:
- přehled oznamovatelem zvažovaných variant vedení trasy lanovky s uvedením hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí
- výsledky posouzení (SEA) změny Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy (podnět č. P392/2019, změna č. Z3516), která má umožnit realizaci předmětné lanové dráhy
- srovnání vyhodnocení variant řešení záměru (umístění a velikost stanic, umístění pohonných jednotek a shromaždišť kabin v závislosti na zvolený způsob provozu jednotlivých větví lanovky apod.)
- alternativy umístění podpěry mimo lokalitu třešňového sadu Palírka
- komentář, zda a jakým způsobem oznamovatel zvažoval varianty umístění stanice Podbaba, které jsou zmiňovány ve vyjádřeních k oznámení záměru (pozemky parc. č.1508, 1366/2, obav k. ú. Troja apod.)
- průkaz prostorové koordinace záměru s významnými dopravními stavbami plánovanými v dotčeném území
- vyhodnocení dopadů na způsob využívání pozemku parc. č.1285/38, k. ú. Troja, který je určen k čistě obytné funkci
- popis hmotového řešení stanic lanovky, zejména s ohledem na potřebu posoudit dopady na krajinný ráz, zábor půdy, kácení dřevin, ovlivnění akustické situace, změny odtokových poměrů apod.
- dobu trvání stavby (dočasnost či trvalost)
- způsob likvidace, sanace a rekultivace v případě dočasnosti stavby
- srozumitelný popis přepravních kapacit lanovky
- rozbor změn v dopravních vztazích vyvolaných zprovozněním záměru, včetně porovnání s nulovou variantou
- odborný odhad nezbytných nároků na parkování
- popis volných kapacit pro parkování v blízkosti stanic lanovky
- způsob řešení dopravy v klidu, včetně údajů o časové posloupnosti výstavby případných nových ploch (objektů) pro parkování ve vztahu k výstavbě lanovky
- podrobné vyhodnocení ovlivnění obyvatelstva v okolí záměru, včetně pohody bydlení
- odhad možných rizik souvisejících se záměrem pro pěší a cyklisty, včetně orientačního návrhu opatření pro zajištění bezpečnosti provozu
- výsledky hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
- zhodnocení vlivů na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, se zvláštním zřetelem k výskytu užovky podplamaté, se zohledněním dalších zásahů v krajině (viz např. Koncepce celkového krajinářského řešení Císařského ostrova a jeho širšího okolí a Generel rozvoje a výstavby Zoologické zahrady hl. m. Prahy)
- výsledky průzkumu pastviny ovcí v areálu Zoologické zahrady hl. m. Prahy (dílčí plocha 13 podle závěrečné zprávy z biologického průzkumu území – Ing. et Ing. Pavel Cornelius Jaroš, Ph.D., revize k 19. 3. 2020)
- popis postupu ukotvení podpěr a způsobu výstavby, především s ohledem na biologické hodnoty dotčených ploch (významné krajinné prvky)
- návrh opatření pro eliminaci (zmírnění) negativních vlivů na avifaunu
- podrobnější určení rozsahu nezbytného kácení dřevin s vyhodnocením jejich funkčního a estetického významu a přibližným návrhem kompenzací
- možnosti ochrany nadprůměrně hodnotného jedince jilmu vazu (dřevina č. 674 podle zprávy o dendrologickém inventarizačním průzkumu – Ing. et Ing.Pavel Cornelius Jaroš, Ph.D.,revize k 9. 3. 2020)
- návrh ochrany dřevin při výstavbě a při udržovacích pracích
- popis přírodních, kulturních a historických charakteristik dotčeného území s vyhodnocením zásahů do krajinného rázu doplněným o vizualizace stavby
- vyhodnocení vlivů na hmotný majetek a kulturní památky, zejména s ohledem na umístění záměru v ochranném pásmu památkové rezervace v hl. m. Praze (hodnoty památkové rezervace zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO) a blízkost usedlostí Sklenářka a Pazderka, které jsou nemovitými kulturními památkami
- prověření rizik v souvislosti s umístěním podpěr a stanice Troja (včetně případné pohonné jednotky) v záplavovém území
- výsledek projednání přechodu lanovky přes areál Ústřední čistírny odpadních vod Praha s jejím vlastníkem, správcem a provozovatelem
- popis předpokládaného způsobu nakládání s dešťovými vodami
- bližší vymezení dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a zemědělského půdního fondu
- vyhodnocení záměrem vyvolaných změn v dopravě na kvalitu ovzduší, akustickou situaci a veřejné zdraví
- komplexní porovnání variant řešení dopravního propojení Podbaba – ZOO – Bohnice z hlediska hluku, zejména s ohledem na uvažovanou tramvajovou trať Podbaba – ZOO – Bohnice
- posouzení hluku ze souběžného provozu lanové dráhy a tramvajové dopravy
Není toho zrovna málo. Jsme zvědavi společně s Vámi, zda avizované spuštění provozu lanovky v roce 2025 investor stihne a nebo změní názor.
Zanechat odpověď