Příslušný úřad rozhodl: záměr lanovky bude posuzován v procesu EIA. Jak takové projekty ovlivňují kvalitu bydlení?

Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (oddělení posuzování vlivů na životní prostředí), na základě obdržených 169 připomínek dne 23.11.2020 zveřejnil rozhodnutí, že záměr lanové dráhy Bohnice-Troja-Podbaba bude posuzován dle EIA. Obyvatelé a instituce ve stanovené zákonné lhůtě v květnu správně poukázali, že dodaná dokumentace obsahuje veliké množství nejasností, chyb, opomíjení zásadních faktů, nezahrnutí parkovacích domů, i vynechání variantního řešení.

Jsme rovněž rádi, že se úřednici přiklonili k požadavku, aby byla zpracována SEA (nadřazená nad EIA) pro možné kumulace a synergie vlivů s vlivy jiných záměrů realizovaných, povolených, připravovaných a uvažovaných. Proces SEA tak stanovuje rámec pro budoucí povolení záměrů v okolí, aby se eliminoval negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel.

Každý další projekt přináší do oblasti hluk překračující únosné hranice pro klidné bydlení. I když jednotlivé projekty splňují hygienické normy, není dostatečně brán zřetel na kumulaci negativních dlouhodobých vlivů z aktuálních i zamýšlených záměrů na tisíce místních obyvatel! To by se mělo nyní změnit.

Z vydaného oznámení dále vyplývá, že v dotčeném území se nachází nesmírně cenné přírodní oblasti s přísně chráněnými druhy i to, že zastavěná část je již nyní zatížena nad únosnou míru. S tím nelze jinak než souhlasit. Provoz na sídlišti Bohnice v posledních letech výrazně vzrostl především díky tranzitnímu silnému provozu do tunelu Blanka nebo k novému OC Krakov. Mnoho rodin, oproti pár rokům nazpět, pociťuje při otevřených oknech ve svých rozpálených panelových bytech i vyšší prašnost, hluk a ruch, který se posouvá dlouho do noci a ráno začíná čím dál dříve.

Naměřené výsledky společně s neaktuálními daty imisních příspěvků 2014-2018 neodpovídají absolutně skutečnému stavu 2019. Přesto i tak dochází k překročení denních hlukových limitů.

Upozornili jsme zodpověný úřad na zarážející skutečnost, že 2denní měření uskutečněné v roce 2019 na křižovatce Lodžská/K Pazderkám proběhlo během letních prázdnin – tedy v období, kdy je v Praze obecně nejnižší intenzita automobilového provozu, a k tomu ještě náhodou v týdnu nahlášené odstávky teplé vody v Bohnicích! Tedy v čase, kde je sídliště prakticky vylidněné..

Ilustrační foto. V roce 2019 bylo měření provedeno bílou dodávkou zaparkovanou 2 dny na trávě ulic Lodžská/K Pazderkám.. ale idylka to byla asi stejná, protože automobilový provoz byl s ohledem na letní prázdniny a odstavku teplé vody na sídlišti Bohnice opravdu minimální.

Můžeme se jen domnívat, zda se jednalo u úmysl, aby změřený výsledek byl pro výpočty studie dopravy, hluku nebo vlivu na zdraví obyvatel co nejoptimálnější, a směroval k rychlému schválení záměru mimo EIA / jinak si to vysvětlit neumíme. Rozhodně takový postup ale vypovídá něco o korektnosti ve vztahu k místním obyvatelům, kteří zde se svými rodinami a dětmi žijí.

Pomalu popojíždějící kolona od serpentinek přes celou MČ Troja až k ústí tunelu Blanka. To byla před Covid-19 každodenní ranní realita.

Přes měření v klidném letním měsíci i tak předložená akustická studie potvrdila, že v ulicích K Pazderkám a Trojská není dodržován denní hygienicky limit pro hluk z automobilové dopravy, a je překročen o 0,1-6,3 dB. Jak popisuje tzv. Weber-Fechner zákon, s nárůstem o každý 1 dB dochází desetinásobnému nárůstu akustického tlaku a z toho vychází zdravotní účinek na organizmus exponovaného člověka. Jsme toho názoru, že za běžného rušného provozu, jaký všichni známe z období před Covid-19, by byly naměřené hodnoty ještě výrazně vyšší.

Projekt neobsahoval žádný návrh řešení krytého vícepodlažního parkoviště P+R u nástupních stanic lanovky. Doporučoval pouze parkování aut před Botanickou zahradou a v neexistujícím OD Kaufland Troja při zavedení modrých zón do Bohnic.. Kdoví zda uvedenou studii nevytvořil nějaký pacient od nás 🙂

Jak mnoho obyvatel a institucí dále překvapeně zjistilo, projekt neobsahoval žádné řešení krytého vícepodlažního parkoviště P+R, přestože se očekává přesunutí části toku cestujících do Bohnic vč. parkování Středočechů ze severozápadu, kteří dle dokumentace odstaví své vozidlo (případně 4 autobusy) u Botanické zahrady nebo v neexistujícím OD Kaufland Troja, a budou dál pokračovat v systému MHD zmiňovanou lanovkou. V návrhu je pouze uvedena nicneříkající zmínka o nutnosti komplexního řešení pro jednotlivé městské části.

Tím, že parkovací domy investor vyčlenil z projektu lanovky, nemusí v rámci posuzování EIA řešit očekávané emise a hluk z parkujících několika stovek vozidel návštěvníků, kteří do Bohnic každý den přijedou. Takové triky by člověk spíše očekával od soukromého investora než od města..

No mezitím k dosud veřejnosti prezentované částce 1.5mld Kč za realizaci lanové dráhy, Rada MHMP odsouhlasila další investici ve výši 600 000 000 Kč v rámci „doplňujícího projektu“ výstavby dvou parkovacích domů. Ty mají stát v sousedství lanovky ve stanicích Podbaba a Bohnice.

V sousedství obytných domů pak vyroste strojovna s nástupní stanicí lanovky Bohnice. Vůbec se nelze divit místním obyvatelům, že s takto navrženým záměrem nesouhlasí. Jak by reagoval např. premiér Babiš, kdyby mu každých 30s měla projet nad domem v Průhonicích kabinka s lidmi mezi 6 – 22hod denně ??

S přihlédnutím na současnou nejistou dobu, kde oproti úřadům všechny soukromé firmy musí pečlivě několikrát zvážit každou investovanou korunu, je trvání na pokračování projektu minimálně diskutabilní i přes odsouhlasení Zastupitelstvem MHMP. Když připočtěme minimálně další 1mld Kč na provoz, elektřinu, údržbu a servis po dobu udávané životnosti lanovky, jsme už na celkové sumě přes 3,1 miliardy Kč za provizorní lanovku..

Doufejme, že projekt lanovky neskončí jako Opencard s utracenou 1mld Kč z rozpočtu města a v naprostém zapomnění, kdy se k němu nikdo z politiků dnes nehlásí..

V porovnání s celou Prahou je Troja městskou částí s malou hustotou zalidnění a Praha 6 s průměrnou hustotou zalidnění. Naproti tomu Praha 8 je nadprůměrně zahuštěnou městskou částí, ve které je započítaná i Liběň nebo Karlín.

Následující tabulka znázorňuje údaje o hustotě zalidnění k 31. 12. 2019. Zdroj: Český statistický úřad

Proto pokud zamíříme svůj pohled přímo na sídliště Bohnice, pak při udávané ploše území 4.66 Km² a 33.000 obyvatel činí hustota zalidnění neuvěřitelných 7.080 obyv./km²

Příroda v okolí domovů je to nejcennější, co mají obyvatelé velkoměst a betonového sídliště k dispozici. Proto společně s iniciativou Proti-plotu obyvatelé Bohnic už 10let městskou zeleň velmi striktně chrání před pokusy jí zastavět zbytnými projekty. Les přírodního parku Draháň-Troja se nakonec podařilo díky chybám v projektu, 8.500 obyvatelům a podpoře hl. města Prahy zastoupené P.Dolínkem od investorů vykoupit a zachránit.

Nelze se proto vůbec divit, že větší část veřejnosti je negativně dotčena všemi záměry, s kterými investoři do Bohnic přišli s cílem postavit záměr bez ohledu na místní obyvatele, a na úkor cenné okolní městské zeleně a klidu.

Ať už se jednalo o účelové Ekocentrum s parkovištěm namísto vzrostlého dubového lesa přírodního parku, 12letý boj obyvatel a radnice proti BD Troja Horizons miliardáře Sehnala, nebo záměr OD Kaufland Troja miliardáře Třešňáka naproti vstupu do Botanické zahrady. Všechny tyto projekty mají z pohledu místních obyvatel jeden společný jmenovatel: jsou zbytné (nejsou potřeba).

Dnes už by něco takového určitě možné nebylo, přesto místní obyvatelé jsou právem hrdí a nedají dopustit na bydlení v Bohnicích. Je jen otázkou a na politicích, jak dlouho tento stav ještě vydrží. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja

Jejich realizací a dalším zahušťováním sídliště dochází k trvalému úbytku zeleně, zvýšení teploty v okolí, vyššímu permanentnímu ruchu, prachu i celkovému zatížení celé oblasti vč. nedostačující původní infrastruktury. To obecně vede k postupnému zhoršení kvality bydlení i neméně důležitého pocity ztráty pocitu bezpečí s ohledem na vlastní děti. Výsledkem je, že čím dál víc rodin se z Bohnic stěhuje za hranice Prahy do přírody. Osobně znám 12x úžasných a společensky proaktivních rodin, které se v uplynulých 3letech bohužel odstěhovali pryč..

Ano i takto vypadá bydlení na sídlišti Bohnice. Nelze se proto divit maminkám s kočárky, pejskařům, sportovcům nebo seniorům, že hledají klid a utíkají z rušného a rozpáleného betonového sídliště do stínu lesa, na procházky nebo hry do okolní přírody.

Opuštěné byty jsou pak pronajímány nejčastěji cizincům, kteří nemají k místu logicky žádný vztah, po večerech pijí alkohol na lavičkách, a i díky jazykové bariéře se nezapojují do dění v okolí. Rozhodně jim to ale nelze vyčítat s ohledem, že vykonávají v ČR často podřadnou a náročnou práci za nízký plat, aby uživili svou rodinu na Ukrajině. Malé místnosti vybavené základním laciným nábytkem se tak stávají jen ubytovnou pro přespání.

V Bohnicích vyrostlo několik generací spokojených dětí, kteří na místo vzpomínají s láskou. Ano, i přesto, že bydlení na hustě obydleném sídlišti má svá specifika.. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja

Kdysi se o sídlištích na okrajích velkoměsta s úšklebkem hovořilo jako o „králíkárnách“ určených pouze k přespání. Přesto v Bohnicích od 70.let vyrostlo několik generací spokojených dětí, kteří na místo vzpomínají s láskou. Ano, bydlení na hustě obydleném sídlišti má svá určitá specifika.

Nicméně díky okolní ojedinělé přírodě v pěším dosahu, občanské vybavenosti, poliklinice, hřištím, Trojské kotlině s Vltavou a dalším se v posledních letech ukázalo, že se jedná o jedno z nejzajímavějších bydlení v Praze v kontextu cena/dostupnost do centra/příroda.

Bydlení na sídlišti v Bohnicích díky prstenci zeleně v podobě svahů Trojské kotliny je zatím stále žádaným místem pro bydlení a založení rodiny. Zdroj: FB Bohnice-Čimice-Troja

Teď to ale vypadá, že vrcholu křivky bylo již dosaženo a popisovanými jevy, nevhodnými rušivými stavebními projekty, vyšším hlukem a denním ruchem některé části sídliště již pozvolna upadají, stejně jako to lze už delší dobu pozorovat v centru Prahy, kde odcházející místní obyvatele nenápadně nahradily opuštěné kanceláře, cizinci a byty v nabídce Airbnb.

Stále vyšší denní ruch a permanentní hluk obecně vede k postupnému zhoršení kvality bydlení i neméně důležitého pocity ztráty pocitu bezpečí s ohledem na vlastní děti.

Výsledkem je, že okrajová lokalita postupně ztrácí svou atraktivitu, bezpečí a aktivní rodiny ve střední třídě se stěhují do většího klidu za hranice Prahy. Při rozhodování hraje i roli vyšponovaná cena bytů 3+kk v Praze, za kterou se dá pořídit v okruhu 80km od Prahy už pěkný dům se zahradou. Penězi z pronájmu pak splácí hypotéku a byt si nechávají jako rezervu jednou pro své děti. Do města pak denně cestují do zaměstnání a škol často i automobilem, čímž paradoxně sami zvyšují hustotu provozu v metropoli.

Děti jsou naše budoucnost a je třeba okolní cennou zeleň chránit i pro další generace, tak jako v tomto případě, kdy 450 obyvatel Troje a Bohnic vyrazilo na pochod proti plotu, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s kácením lesoparku a omezením prostupnosti území. Při troše dobré vůle vždy existuje řešení.

To jsme ale odbočili, nicméně názorně jsme si ukázali, jak vše často nesouvislé se vším úzce souvisí. Stejně tak i projekt lanovky je třeba vidět v širších souvislostech a snažit se najít kompromis, který bude přijatelný pro všechny zúčastněné strany, nesníží kvalitu bydlení, ani cenu nemovitostí v okolí záměru.

Zdroj: Praha.eu

Ještě tedy flintu do žita rozhodně neházíme.. 😊 Je především i v zájmu města, aby svým přístupem udrželi aktivní rodiny žijící a platící daně nadále v metropoli.. Ta možnost stále existuje, jen je v rukou politiků MHMP, kteří po zvolení do své funkce na „(ne)obyčejné“ obyvatele tak trochu zapomněli.

Projekt eletrobusů Volvo s dobíjecími stanicemi může být šetrnou náhradou za dieselové autobusy. Oproti tramvaji dokáží zajistit tichou obslužnost v rámci celého sídliště Bohnice bez nutnosti instalace kolejí a drátů.

Pokud by lanová dráha v žádné variantě nakonec nevznikla, převážné části obyvatel Bohnic to asi vadit nebude. Za 3.1mld Kč se dá postavit důležitější projekty, jako třeba nové přemostění Vltavy, a stále zůstane dost i na testovací projekt např. elektrobusů s dobíjecími stanicemi ve stanici, které zajistí plnohodnotnou obslužnost (oproti TRAM) celého sídliště Bohnice s 33.000 obyvateli s napojením na metro Kobylisy v rozumném intervalu 8 min.

Jak se k záměru lanové dráhy vyjádřili jednotlivé městské části uvidíte po kliknutí na příslušnou lokalitu: MČ Praha 6, MČ Praha 7, MČ Troja, MČ Praha 8, OSZ HMP.

Nyní je na investorovi (hl. m. Praze), aby předložil upravenou dokumentaci k projektu, kde se vypořádá se všemi obdrženými připomínkami požadující eliminaci negativního vlivu lanovky na cennou přírodu Trojské kotliny a kvalitu bydlení obyvatel sídliště Bohnice, pokud je to vůbec možné. Následně se budu moci účastníci řízení opět k přepracovanému návrhu vyjádřit.

 

*                 *                *                *                *

 

Příslušný úřad doporučil, aby dokumentace obsahovala přehledné vypořádání všech obdržených vyjádření k oznámení včetně:

 

• přehled oznamovatelem zvažovaných variant vedení trasy lanovky s uvedením hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí

 

• výsledky posouzení (SEA) změny Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy (podnět č. P392/2019, změna č. Z3516), která má umožnit realizaci předmětné lanové dráhy

 

• srovnání vyhodnocení variant řešení záměru (umístění a velikost stanic, umístění pohonných jednotek a shromaždišť kabin v závislosti na zvolený způsob provozu jednotlivých větví lanovky apod.)

 

• alternativy umístění podpěry mimo lokalitu třešňového sadu Palírka

 

• komentář, zda a jakým způsobem oznamovatel zvažoval varianty umístění stanice Podbaba, které jsou zmiňovány ve vyjádřeních k oznámení záměru (pozemky parc. č.1508, 1366/2, obav k. ú. Troja apod.)

 

• průkaz prostorové koordinace záměru s významnými dopravními stavbami plánovanými v dotčeném území

 

• vyhodnocení dopadů na způsob využívání pozemku parc. č.1285/38, k. ú. Troja, který je určen k čistě obytné funkci

 

• popis hmotového řešení stanic lanovky, zejména s ohledem na potřebu posoudit dopady na krajinný ráz, zábor půdy, kácení dřevin, ovlivnění akustické situace, změny odtokových poměrů apod.

 

• dobu trvání stavby (dočasnost či trvalost)

 

• způsob likvidace, sanace a rekultivace v případě dočasnosti stavby

 

• srozumitelný popis přepravních kapacit lanovky

 

• rozbor změn v dopravních vztazích vyvolaných zprovozněním záměru, včetně porovnání s nulovou variantou

 

• odborný odhad nezbytných nároků na parkování

 

• popis volných kapacit pro parkování v blízkosti stanic lanovky

 

• způsob řešení dopravy v klidu, včetně údajů o časové posloupnosti výstavby případných nových ploch (objektů) pro parkování ve vztahu k výstavbě lanovky

 

• podrobné vyhodnocení ovlivnění obyvatelstva v okolí záměru, včetně pohody bydlení

 

• odhad možných rizik souvisejících se záměrem pro pěší a cyklisty, včetně orientačního návrhu opatření pro zajištění bezpečnosti provozu

 

• výsledky hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

 

• zhodnocení vlivů na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, se zvláštním zřetelem k výskytu užovky podplamaté, se zohledněním dalších zásahů v krajině (viz např. Koncepce celkového krajinářského řešení Císařského ostrova a jeho širšího okolí a Generel rozvoje a výstavby Zoologické zahrady hl. m. Prahy)

 

• výsledky průzkumu pastviny ovcí v areálu Zoologické zahrady hl. m. Prahy (dílčí plocha 13 podle závěrečné zprávy z biologického průzkumu území – Ing. et Ing. Pavel Cornelius Jaroš, Ph.D., revize k 19. 3. 2020)

 

• popis postupu ukotvení podpěr a způsobu výstavby, především s ohledem na biologické hodnoty dotčených ploch (významné krajinné prvky)

 

• návrh opatření pro eliminaci (zmírnění) negativních vlivů na avifaunu

 

• podrobnější určení rozsahu nezbytného kácení dřevin s vyhodnocením jejich funkčního a estetického významu a přibližným návrhem kompenzací

 

• možnosti ochrany nadprůměrně hodnotného jedince jilmu vazu (dřevina č. 674 podle zprávy o dendrologickém inventarizačním průzkumu – Ing. et Ing.Pavel Cornelius Jaroš, Ph.D.,revize k 9. 3. 2020)

 

• návrh ochrany dřevin při výstavbě a při udržovacích pracích

 

• popis přírodních, kulturních a historických charakteristik dotčeného území s vyhodnocením zásahů do krajinného rázu doplněným o vizualizace stavby

 

• vyhodnocení vlivů na hmotný majetek a kulturní památky, zejména s ohledem na umístění záměru v ochranném pásmu památkové rezervace v hl. m. Praze (hodnoty památkové rezervace zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO) a blízkost usedlostí Sklenářka a Pazderka, které jsou nemovitými kulturními památkami

 

• prověření rizik v souvislosti s umístěním podpěr a stanice Troja (včetně případné pohonné jednotky) v záplavovém území

 

• výsledek projednání přechodu lanovky přes areál Ústřední čistírny odpadních vod Praha s jejím vlastníkem, správcem a provozovatelem

 

• popis předpokládaného způsobu nakládání s dešťovými vodami
• bližší vymezení dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a zemědělského půdního fondu

 

• vyhodnocení záměrem vyvolaných změn v dopravě na kvalitu ovzduší, akustickou situaci a veřejné zdraví

 

• komplexní porovnání variant řešení dopravního propojení Podbaba – ZOO – Bohnice z hlediska hluku, zejména s ohledem na uvažovanou tramvajovou trať Podbaba – ZOO – Bohnice

 

• posouzení hluku ze souběžného provozu lanové dráhy a tramvajové dopravy

 

Není toho zrovna málo. Jsme zvědavi společně s Vámi, zda avizované spuštění provozu lanovky v roce 2025 investor stihne a nebo změní názor.